J 2022

The Variability of Late Latin Authors’ Means for Marking Direct Discourse

MIKULOVÁ, Jana

Základní údaje

Originální název

The Variability of Late Latin Authors’ Means for Marking Direct Discourse

Název česky

Variabilita prostředků pro uvozování přímé řeči v pozdní latině

Vydání

Convivium Supplementum. Exchanges and Interactions in the Arts of Medieval Europe, Byzantium, and the Mediterranean, MASARYKOVA UNIVERZITA, 2022, 2336-3452

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60202 Specific languages

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Impakt faktor

Impact factor: 0.000

Kód RIV

RIV/00216224:14210/22:00127545

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

UT WoS

001183184200003

EID Scopus

2-s2.0-85152368675

Klíčová slova česky

přímá řeč; inquit; pozdní latina; Macrobius, markery; citace

Klíčová slova anglicky

direct discourse; inquit; late Latin; Macrobius; markers; quotation

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 27. 6. 2024 14:46, Mgr. Michal Petr

Anotace

V originále

Texts from the Late Latin period (ca 200–813 CE) display a change in choices of markers – verbal, nonverbal, and zero – in direct discourse. This article considers the uniformity of the changes that have emerged and the role of individual authors’ decisions, examining a sample of texts from classical antiquity (first century BCE) to the end of the eighth century CE. Frequency was counted as the proportion of a specific marker appearing among all the markers in a given text. Later texts show greater variation because new markers were added to old ones, changing the frequency of individual markers. Significant differences also emerge within an individual author’s work. Closer examination reveals that some authors were inventive in combining old and new traits, creating new properties that are at one time continuous and discontinuous.

Česky

Texty z pozdně latinského období (cca 200-813 n. l.) vykazují změnu v používání slovesných i neslovesných prostředků uvozujících přímou řeč i v používání přímé řeči bez uvození. Na vzorku textů od 1. stol. př. n. l. do 8 stol. n. l. se v tomto článku zkoumá, zda byly tyto změny stejné ve všech textech a jakou roli hrálo rozhodování jednotlivých autorů. Četnost používání uvozujících prostředků byla vypočítána jako procentuální podíl daného výrazu ze všech uvozujících výrazů v daném textu. Pozdně latinské texty vykazují větší variabilitu, protože vedle dřívějších uvozujících výrazů se objevují nové. Významné rozdíly se vyskytují také mezi jednotlivými autory. Bližší zkoumání ukazuje, že někteří autoři byli kreativní při kombinování starých a nových prostředků a vytvářeli tak texty, které vykazují zároveň kontinuitu i diskontinuitu.

Návaznosti

MUNI/A/1463/2021, interní kód MU
Název: Od antiky po současnost: prameny, analýza, interpretace (Akronym: OTIOSE)
Investor: Masarykova univerzita, Od antiky po současnost: prameny, analýza, interpretace

Přiložené soubory

Mikulova_The_Variability_of_Late_Latin_Authors__Means_for_Marking_Direct_Discourse.pdf
Požádat o autorskou verzi souboru