V originále
Histological analysis of osteological remains from archaeological excavations provides data and information that can be difficult or impossible to obtain from macroscopic description and examination. Furthermore, the microscopic perspective provides important evidence for taxonomically indeterminate samples lacking morphologically diagnostic marks, e.g. determination of human/non-human bone origin, and can provide further information about analysed individual, e.g. studying of developmental stress in dental enamel. Microscopy of bone and tooth samples requires preparation of good quality thin histological sections for transmitted and polarized light microscopy examination and analysis. This paper presents detailed methodology description in several main steps which were modified to fit our laboratory. Finally, we suggest an easily repeatable protocol and know-how fitting in similar or identical laboratory conditions, including equipment, consumables, and other items.
Česky
Histologická analýza osteologických nálezů pocházejících z archeologických výzkumů je časově a finančně náročný proces, který ve svém výsledku přináší data a informace, jež jsou obtížně získatelné z makroskopického pozorování (např. taxonomické určení fragmentů bez morfologicky diagnostických znaků), nebo vedou k získání zcela nových informací o životní historii jedince (přes hodnocení markerů vývojového stresu ze zubní skloviny a určení chronologie jednotlivých událostí). Mikroskopická analýza vzorků kostí a zubů klade důraz na zhotovení kvalitního histologického preparátu, který je následně možné analyzovat za pomocí optického mikroskopu. Dosud bylo publikováno široké spektrum metodických postupů, jak zhotovovat histologické výbrusy z kalcifikovaných tvrdých savčích tkání, lišících se a) v závislosti na typu tkáně, ze které je preparát zhotoven, b) stavu zachovalosti vzorku, c) přítomnosti laboratorního vybavení. Naše metodika je podmíněna již publikovanými protokoly a postupy, které jsou navíc pozměněny tak, aby vyhovovaly našemu laboratornímu vybavení a požadavkům zpracovávaného vzorku. Výsledkem je tak opakovatelný protokol, sestávající se z několika hlavních kroků, které jsou proveditelné v laboratořích se stejným nebo podobným vybavením.