V originále
Ventilator-associated pneumonia (VAP), one of the most common healthcare-associated infections in intensive care settings, is associated with significant morbidity and mortality. VAP is diagnosed in >10% of patients on mechanical ventilation, incidence rising with number of ventilator days. In recent decades, the pathophysiology of VAP, VAP risk factors and treatment have been extensively studied. In critically ill pediatric patients, mechanical issues such as insufficient tightness of the ventilator circuit (mainly due to historically based preference of uncuffed tubes) and excessive humidity in the circuit are both significant risk factors of VAP development. Protocol-based approaches to critically ill patients on mechanical ventilation, closed suctioning, upper body position, enteral feeding and selective gastric acid suppression medication have a beneficial effect on VAP incidence. In recent decades, cuffed tubes applied to the whole spectrum of critically ill pediatric patients (except neonates <2700 g of weight), together with cuff-oriented nursing care including proper cuff-pressure (<20 cm H2O) management and the use of specialized tracheal tubes with subglottic suction ports combined with close infraglottic tracheal suctioning, have been implemented. The aim of this review was to summarize the current evidence-based knowledge about the pathophysiology, risk factors, diagnosis, treatment and prevention of VAP in clinically oriented settings.
Česky
Ventilátorová pneumonie (VAP), jedna z nejčastějších infekcí spojených se zdravotní péčí v prostředích intenzivní péče, je spojena s významnou morbiditou a mortalitou. VAP je diagnostikována u > 10 % pacientů na mechanické ventilaci, incidence stoupá s počtem dní ventilace. V posledních desetiletích byla rozsáhle studována patofyziologie VAP, rizikové faktory VAP a léčba. U kriticky nemocných dětských pacientů jsou významnými rizikovými faktory rozvoje VAP mechanické problémy, jako je nedostatečná těsnost ventilátorového okruhu (zejména kvůli historicky podložené preferenci bez manžety) a nadměrná vlhkost v okruhu. Přístupy založené na protokolu u kriticky nemocných pacientů s mechanickou ventilací, uzavřeným odsáváním, polohou horní části těla, enterální výživou a selektivní supresí žaludeční kyseliny mají příznivý vliv na výskyt VAP. V posledních desetiletích se manžetové hadičky aplikovaly u celého spektra kriticky nemocných dětských pacientů (kromě novorozenců s hmotností < 2700 g), společně s ošetřovatelskou péčí orientovanou na manžety včetně správného řízení tlaku v manžetě (<20 cm H2O) a využití specializovaných byly implementovány tracheální trubice se subglotickými sacími porty v kombinaci s úzkým infraglotickým tracheálním sáním. Cílem tohoto přehledu bylo shrnout současné poznatky podložené důkazy o patofyziologii, rizikových faktorech, diagnostice, léčbě a prevenci VAP v klinicky orientovaných prostředích.