Pražský hrad v 17. století

KROUPA, Jiří. Pražský hrad v 17. století (Prague Castle in the 17th century). In Kroupa, Petr; Novák, Jan,. Pražský hrad : srdce českého státu. První. Praha: Správa Pražského hradu, 2022, p. 244-269. ISBN 978-80-88315-12-4.

Basic information

• Original name: Pražský hrad v 17. století
• Name (in English): Prague Castle in the 17th century
• Authors: KROUPA, Jiří (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: První. Praha, Pražský hrad : srdce českého státu, p. 244-269, 26 pp. 2022.
• Publisher: Správa Pražského hradu

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Chapter(s) of a specialized book
• Field of Study: 60401 Arts, Art history
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/22:00127846
• Organization unit: Faculty of Arts
• ISBN: 978-80-88315-12-4
• Keywords (in Czech): Pražský hrad; rezidence Rudolfa II.; barokní stavby; barokní slavnosti
• Keywords in English: Prague Castle; Residence od Rudolf II; Baroque buildings; Baroque festivities
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Vstupní kapitola části Hrad císařský pojednává o prvním ze dvou časových obdobích, v nichž byl zdůrazňován rezidenční, císařský charakter Pražského hradu: nejprve to bylo na počátku 17. století za vlády Rudolfa II. a poté ve druhé půli 18. století, za vlády Marie Terezie. Při konkrétnější identifikaci první etapy v době předbarokní si můžeme pomoci užitím emblematického motta: „uměleckým soupeřením k dosažení přiměřené pohodlnosti“. První část kapitoly, Rezidence Rudolfa II.: „aemulatio“ a „commoditas“, se táže po tom, co zůstalo z doby vlády Rudolfa II. Zjevně to byl především vznik nového palácového jádra v oblasti dnešního druhého nádvoří a jeho propojení –nedokončeného, ale přece jen zcela nově založeného – s Královskou zahradou v severním ohnisku hradního areálu. Architektura tohoto celku byla zdánlivě prostá, akcentovaná pouze několika výraznými architektonickými motivy, které určovaly pohyb dvořanů a návštěvníků v areálu: vstupní brána – horní část Matematické věže – Španělský sál – severní brána ke Královské zahradě. Vizuálně významná však byla nepochybně určitá puristická jednoduchost fasád nově postavených hmot ve smyslu určitého distinktivního a snad i ikonografického znaku. V tomto stylovém zaměření hrál Pražský hrad důležitou roli, i když jeho rezidenční architektura zůstala vlastně nedokončeným torzem. Ve druhé části, Barokní interludium: od nového císařovnina křídla po velkolepé slavnosti, se dostáváme ke stavebním realizacím v průběhu barokní doby. Zejména dvě velké, barokní efemérní slavnosti, představovaly podstatnou část podoby kultury středoevropského baroka. V tehdejším prostředí přece jen poněkud staromódní architektonické podoby vnitřního Pražského hradu byla soudobá stylová modernizace prováděna prostřednictvím efemérní vrcholně barokní dekorace. Bylo možné takové podobné propojení majestátu a vysoké panovnické ideje uskutečnit ve svazku s reálně vystavěnou soudobou architekturou? O to se pokusila o necelých třicet let později česká královna a císařovna Marie Terezie.

Abstract (in English)

The introductory chapter of the Imperial Castle section discusses the first of two time periods in which the residential, imperial character of Prague Castle was emphasized: first it was at the beginning of the 17th century during the reign of Rudolph II. and then in the second half of the 18th century, during the reign of Maria Theresa. In a more concrete identification of the first stage in the pre-Baroque period, we can help ourselves by using the emblematic motto: "artistic competition to achieve reasonable comfort". The first part of the chapter, "aemulatio" and "commoditas", looks for what remains of the reign of Rudolph II. Apparently, it was primarily the creation of a new palace core in the area of today's second courtyard and its connection – unfinished, but still completely newly established – with the Royal Garden in the northern focus of the castle complex. The architecture of this complex was seemingly simple, accentuated only by a few distinct architectural motifs that determined the movement of courtiers and visitors in the area: entrance gate - upper part of the Mathematical Tower - Spanish Hall - northern gate to the Royal Garden. Visually significant, however, was undoubtedly a certain purist simplicity of the facades of the newly built masses in the sense of a certain distinctive and perhaps even iconographic sign. In this stylistic focus, Prague Castle played an important role, even though its residential architecture actually remained an unfinished torso. In the second part, Baroque interlude: from the new empress's wing to the grand festivities, we get to the building realizations during the Baroque period. In particular, two large, Baroque ephemeral celebrations represented a significant part of the form of Central European Baroque culture. In the then somewhat old-fashioned architectural form of the inner Prague Castle, contemporary stylistic modernization was carried out through ephemeral high-baroque decoration. Was it possible to realize such a similar connection of majesty and high monarchical ideas in a union with realistically constructed contemporary architecture? This was attempted less than thirty years later by the Czech Queen and Empress Maria Theresa.