Pražský hrad v 18. století

KROUPA, Jiří. Pražský hrad v 18. století. In Kroupa, Petr; Novák, Jan. Pražský hrad : srdce českého státu. První. Praha: Správa Pražského hradu, 2022, s. 314-331. ISBN 978-80-88315-12-4.

Základní údaje

Originální název

Pražský hrad v 18. století

Název anglicky

Prague Castle in the 18th century

Autoři

KROUPA, Jiří (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

První. Praha, Pražský hrad : srdce českého státu, od s. 314-331, 18 s. 2022

Nakladatel

Správa Pražského hradu

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/22:00127847

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-88315-12-4

Klíčová slova česky

Pražský hrad; rezidence Marie Terezie; Nicolao Pacassi

Klíčová slova anglicky

Prague Castle; Residence od Maria Theresia; Nicolao Pacassi

Štítky

rivok

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Další z kapitol části Hrad císařský pojednává sumárně o druhém ze dvou časových obdobích rezidenčního charakteru Pražského hradu: ve druhé půli 18. století, za vlády Marie Terezie. Při konkrétnější identifikaci této etapy si můžeme pomoci užitím motta „prostřednictvím obnovy k reprezentaci majestátu“ v době pozdně barokní. Královská korunovace Marie Terezie v Praze se odehrála přirozeně po zažehnání nebezpečí ze ztráty české koruny, ale současně právě proto znamenala první výrazný moment zlomu ve válkách o rakouské dědictví, které propukly záhy po smrti císaře Karla VI. Druhým momentem se stalo zvolení a korunovace jejího manžela Františka Lotrinského císařem Svaté říše římské (národa německého) v září a říjnu roku 1745. Uskutečnění architektonické myšlenky Marie Terezie na Pražském hradě můžeme sledovat především ve dvou etapách: první souvisela s reprezentací „obecného dobrého“ ve vztahu dynastie a stavovské společnosti, která ji podporovala (vybudování tereziánského ústavu šlechtičen; druhá potom symbolicky představila obnovení královské moci a trvalý pomník této moci pod vládou císařovny-královny. Vysvětlení architektonického stylu, který v Praze použil architekt Nicolao Pacassi by snad mohlo být spojeno s charakterem architektonické úlohy: totiž vybudování královské rezidence v návaznosti na rezidenci vídeňskou a říšskou, císařskou. Učinil tak prostřednictvím myšlenky obnovení ve dvojím slova smyslu. Na jedné straně obnovoval staré královské sídlo na Pražském hradě, na druhé straně obnovoval v nových formách uměleckou úlohu panovnické rezidence. Pacassiho hlubší motiv v projektu Pražského hradu může tedy znít „renovatio“. Takové „obnovení“ bylo jistě blízké rovněž politickému myšlení Marie Terezie. A ve spojení stavební tradice v rámci rezidenčního „decora“ a osobního monumentu panovnice, které si i v současnosti „vyžaduje pozornost“ dnešního návštěvníka můžeme asi hledat význam přestavby Pražského hradu a její charakter, to je: „renovatio“ a „represenattio Maiestatis“.

Anglicky

Another of the chapters of the Imperial Castle section briefly discusses the second of the time periods of Prague Castle's residential character: in the second half of the 18th century, during the reign of Maria Theresa. We can help with identification of this stage by using the motto "through restoration to represent majesty" in the late Baroque era. The royal coronation of Maria Theresa in Prague took place naturally after the danger of the loss of the Czech crown had been extinguished, but at the same time it marked the first significant turning point in the wars of the Austrian succession, which broke out soon after the death of Emperor Charles VI. The second moment was the election and coronation of her husband Francis of Lorraine as Emperor of the Holy Roman Empire (of the German nation) in September and October of 1745. We can observe the realization of Maria Theresa's architectural idea at Prague Castle mainly in two periods: the first was related to the representation of the "common good" in the relationship between the dynasty and the estate society that supported it (the building of the Teresian Institute of Nobles); the latter then symbolically presented the restoration of royal power and the permanent monument of this power under the rule of the empress-queen. The explanation of the architectural style used in Prague by the architect Nicolao Pacassi could perhaps be connected with character of the architectural task: namely, the construction of a royal residence in connection with the Viennese and imperial, imperial residences. Pacassi did so through the idea of restoration in a double sense of the word. On the one hand, he was restoring the old royal residence at Prague Castle, on the other hand, he was renewing the artistic role of the royal residence in new forms . Pacassi's deeper motive in the Prague Castle project can therefore be "renovatio". Such a "renewal" was certainly also close to Maria Theresa's political thinking. And in the combination of the building tradition within the residential "decor" and the personal monument of the empress, which even today "demands the attention" of today's visitor, we can probably look for the meaning of the reconstruction of Prague Castle and its character, that is: "renovatio" and "representatio Maiestatis".