Proměna rétoriky po Ciceronovi: tradice a inovace

PETROVIĆOVÁ, Katarina. Proměna rétoriky po Ciceronovi: tradice a inovace (The transformation of rhetoric after Cicero: tradition and innovation). In XXX. LŠKS, Veřejná řeč, přesvědčování a pravda: od antiky k internetu Studijní centrum na zámku v Českém Krumlově, 1.-4. 7. 2022. 2022.

Basic information

• Original name: Proměna rétoriky po Ciceronovi: tradice a inovace
• Name in Czech: Proměna rétoriky po Ciceronovi: tradice a inovace
• Name (in English): The transformation of rhetoric after Cicero: tradition and innovation
• Authors: PETROVIĆOVÁ, Katarina.
• Edition: XXX. LŠKS, Veřejná řeč, přesvědčování a pravda: od antiky k internetu Studijní centrum na zámku v Českém Krumlově, 1.-4. 7. 2022, 2022.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Requested lectures
• Field of Study: 60206 Specific literatures
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords (in Czech): řečnictví; principát; rétorizace; institualizace
• Keywords in English: rhetorics; principate; rhetoricisation; institualisation

Abstract

Tradiční obraz římského řečnictví po smrti Cicerona je obrazem temného donášení, upadající nauky a obsahově vyprázdněných proslovů, které ztratily svou základní vlastnost, schopnost přesvědčit. S jistou mírou nadsázky lze říci, že tento obraz ovlivnil literární obraz nastupujícího principátu obecně, a to přestože reálně došlo ke kulturnímu rozmachu, a tím ovlivnil také moderní pohled na kulturu principátu. Opravdu se římská rétorika s nástupem principátu propadla na své dno a strhla s sebou kulturu jako celek? Nebo se jedná o postupnou změnu směrem k estetizaci rétoriky, kterou zejména tradiční senátorské kruhy přijímaly spíše rezervovaně a jejímž odsouzením zástupně vyjadřovaly svou politickou bezmoc? Jak v této souvislosti vysvětlit hojné projevy rétorizace, které pronikly do ostatních žánrů, a to dokonce i do žánru, který byl na samém vrcholu antické žánrové hierarchie, do eposu? Význam, který rétorika získala jako nauka v systému vzdělávání v podobě oficiální císařské podpory (zřízením pozice státního učitele řečnictví), ukazuje rétoriku nikoli jako úpadkovou nauku, ale nauku, která se stala základem vzdělání obecně, a naplnila tak v určitém směru Ciceronovy ideály.

Abstract (in English)

he traditional picture of Roman oratory after the death of Cicero is one of dark denunciation, declining doctrine and empty speeches that have lost their essential quality of persuasion. With a degree of exaggeration, it can be said that this image influenced the literary image of the emerging principate in general, even though there was a real cultural surge, and thus also influenced the modern view of the culture of the principate. Did Roman rhetoric really hit rock bottom with the rise of the principate, taking the culture as a whole down with it? Or was it a gradual change towards the aestheticization of rhetoric, which traditional senatorial circles in particular had accepted rather reservedly, and whose condemnation was a proxy for their political powerlessness? How to explain in this context the abundant manifestations of rhetoricisation that have pervaded other genres, namely even into a genre that was at the very top of the ancient genre hierarchy, the epic? The importance that rhetoric gained as a doctrine in the educational system in the form of official imperial support (through the establishment of the position of state teacher of rhetoric) shows rhetoric not as a declining doctrine, but as a doctrine that became the basis of education in general, thus fulfilling in some ways Cicero's ideals.

Links

• MUNI/A/1463/2021, interní kód MU: Name: Od antiky po současnost: prameny, analýza, interpretace (Acronym: OTIOSE)

Investor: Masaryk University