C 2022

Uherský Brod v letech 1945–1989

DVOŘÁK, Tomáš

Basic information

Original name

Uherský Brod v letech 1945–1989

Name (in English)

Uherský Brod between 1945–1989

Authors

DVOŘÁK, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

1. vyd. Uherský Brod, Uherský Brod. Město královské. Díl I. p. 397-471, 75 pp. MImo edice, 2022

Publisher

Město Uherský Brod

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Field of Study

60101 History

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

printed version "print"

RIV identification code

RIV/00216224:14210/22:00128134

Organization unit

Faculty of Arts

ISBN

978-80-11-01935-8

Keywords (in Czech)

Morava; soudobé dějiny; Uherský Brod; Komunistická strana Československa; socialismus, komunistický režim, industrializace; urbanizace; město

Keywords in English

Moravia; contemporary history; Uherský Brod; Communist party of Czechoslovakia; social experiment; communist regime; industrialization; urbanization; town

Tags

Tags

Reviewed
Změněno: 12/2/2023 15:39, Mgr. Zuzana Matulíková

Abstract

V originále

Kapitola zkoumá období, ve kterém došlo k proměně města z malého centra venkovského regionu v silně industrializované sídlo se sídlišti pro tisíce nových zaměstnanců. Významně se proměnila občanská vybavenost a celkový způsob života obyvatel. Zároveň však docházelo k určitému odsunu města dále na periferii například tím, že přestalo být sídlem správního okresu a odpovídajících veřejných institucí. Odvrácenou stranou industrializace byla likvidace zdejšího rozvíjejícího se soukromého sektoru služeb, obchodu a spotřebního průmyslu a řemesel, která se projevila také v celkové a vleklé degradaci konzumu a funkce městského prostoru. Kapitola se opírá především o obsahovou analýzu obsáhlých kronikářských záznamů a o různé archivní materiály, zejména z pozůstalosti městského národního výboru a okresního výboru KSČ. Politický vývoj Uherského Brodu je charakterizován obtížemi konsolidace komunistické vlády v tradičně výrazně nekomunistickém prostředí. Ty se projevili m. j. v rozsahu perzekuce politických odpůrců v 50. letech. Rozsah reformního pokusu v roce 1968, míra postihu dosavadních elit na počátku normalizace a proces rozpadu komunistického systému v roce 1989 zůstává do značné míry podrobně nezdokumentován, protože se příliš neotiskl do dostupných záznamů, ale ani do lokální vzpomínkové kultury. Ilustrovány jsou typické potíže normalizačního vládnutí při zajišťování životní úrovně obyvatel a naplňování rozvojových záměrů města. Pozornost je věnována také roli náboženských, civilních či komunistických veřejných rituálů, symbolickému přeznačování veřejného prostoru města a v neposlední řadě také demografickému vývoji a stavebním proměnám.

In English

The chapter examines the period in which the city was transformed from a small center in a rural region to a heavily industrialized settlement housing thousands of new employees. Amenities and the general way of life of the inhabitants have changed significantly. At the same time, however, there was a certain relegation of the city further to the periphery, for example by cancellation town as the seat of the administrative district and dissolution of the affiliated public institutions. The flip side of industrialization was the liquidation of the local developing private sector of services, trade, consumer goods industry, and crafts, which was also reflected in the overall and protracted degradation of consumption and the function of urban space. The chapter relies primarily on the content analysis of extensive chronicle records and various archival materials, especially from the written legacies of the municipal national committee and the district committee of the Communist Party of Czechoslovakia. The political development of Uherský Brod is characterized by the difficulties of consolidating the communist government in a traditionally distinctly non-communist region. These were manifested, among other things, in the extent of the persecution of political opponents in the 1950s. The extent of the reform attempt in 1968, the degree of punishment of the existing elites at the beginning of the so-called normalization period, and the process of the collapse of the communist system in 1989 remain largely undocumented in detail, as they did not make much of an impression in the available records, nor in the local commemorative cultures. The typical difficulties of normalization governance in ensuring the standard of living of the inhabitants and fulfilling the development plans of the city are illustrated. Attention is also paid to the role of religious, civil, or communist public rituals, to the symbolic rebranding of the city's public space, and, last but not least, to the demographic as well as structural developments of the town.