Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@misc{2248280, author = {Štěpánek, Václav}, address = {Praha}, edition = {1. vydání}, keywords = {Nationalism; Yugoslavia; Serbia; Serbian literature; Marxist criticism; Union of Communists of Yugoslavia; Union of Communists of Serbia; Dobrica Čosić; Vuk Drašković; Jovan Radulović}, language = {cze}, location = {Praha}, isbn = {978-80-88507-00-0}, publisher = {Verbum}, title = {Odpovědnost literárních tvůrců za prohlubování nacionalismu v Jugoslávii koncem 70. a v první polovině 80. let 20. století}, year = {2022} }
TY - GEN ID - 2248280 AU - Štěpánek, Václav PY - 2022 TI - Odpovědnost literárních tvůrců za prohlubování nacionalismu v Jugoslávii koncem 70. a v první polovině 80. let 20. století VL - Literatura jako svědectví paměti : Sborník prací k životnímu jubileu prof. PhDr. Iva Pospíšila, DrSc. (ed. Libor Pavera) PB - Verbum CY - Praha SN - 9788088507000 KW - Nationalism KW - Yugoslavia KW - Serbia KW - Serbian literature KW - Marxist criticism KW - Union of Communists of Yugoslavia KW - Union of Communists of Serbia KW - Dobrica Čosić KW - Vuk Drašković KW - Jovan Radulović N2 - Studie se zabývá obdobím přelomu 70. a 80. let 20. století v Jugoslávii, kdy se v této zemi začaly v literatuře ve větší míře projevovat nacionalistické tendence. Ty přispěly ke vzniku vlny resentimentího nacionalismu, jenž byl jednou z příčin rozpadu socialistické Jugoslávie. Poukazuje na změnu jugoslávské ideologie, již přinesla ústava z roku 1974. Ta mj. způsobila uzavírání se jednotlivých republik a také autonomních oblastí do vlastních hranic a omezovala efektivní možnost působení jugoslávského federálního centra. Ukazuje také na střet konzervativních a liberálních komunistických frakcí ve Svazu komunistů Jugoslávie, který v některých jugoslávských republikách (Srbsko a Slovinsko) vedl k odmítnutí tvrdých zásahů proti pracím s nevhodným nacionalistickým obsahem. Dělo se tak i proto, aby byla zdůrazněna odlišnost jugoslávského typu socialismu od státně dirigistického socialismu sovětského bloku. Studie rozebírá témata, která začali nacionalističtí spisovatelé nejprve v Srbsku (a právě Srbsko je centrem zájmu práce) zpracovávat. Jednalo se především o: reminiscence na druhou světovou válku a ustašovské masakry v Hercegovině, Lice a jinde; o domnělé nerovnoprávné postavení Srbska v jugoslávské federaci (přítomnost dvou autonomních oblastí, které v té době byly již jen de iure součástí Srbska, ale jinak prováděly samostatnou politiku); o popírání zásluh Srbska na osvobození „porobených bratří“ a vznik Jugoslávie po první světové válce a hlavního údělu Srbů v protifašistickém boji ve válce druhé. Objevovaly se také práce o nekomunistickém srbském, tzv. četnickém odboji, který byl v době socialistické Jugoslávie považován za kolaborantský a jugoslávskému lidu nepřátelský. Ve studii se na základě archivních výzkumů ukazují postoje jednotlivých komunistických proudů vůči nacionalismu a antisocialistickým silám. Autor se v práci šířeji zabývá především dílem Dobrici Čosiće, Vuka Draškoviće a Jovana Raduloviće, okrajově pak i jinými srbskými autory. ER -
ŠTĚPÁNEK, Václav. \textit{Odpovědnost literárních tvůrců za prohlubování nacionalismu v Jugoslávii koncem 70. a v první polovině 80. let 20. století}. 1. vydání. Praha: Verbum, 2022, 24 s. Literatura jako svědectví paměti : Sborník prací k životnímu jubileu prof. PhDr. Iva Pospíšila, DrSc. (ed. Libor Pavera). ISBN~978-80-88507-00-0.
|