Economic impacts of institutional setup of labour markets (DSGE approach)

CHALMOVIANSKÝ, Jakub. Economic impacts of institutional setup of labour markets (DSGE approach). 2022. dizertační práce.

Basic information

• Original name: Economic impacts of institutional setup of labour markets (DSGE approach)
• Name in Czech: Ekonomické dopady institucionálního nastavení trhů práce (DSGE přístup)
• Authors: CHALMOVIANSKÝ, Jakub.
• Edition: dizertační práce, 2022.

Other information

• Original language: English
• Type of outcome: Special-purpose publication
• Field of Study: 50200 5.2 Economics and Business
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: archiv závěrečné práce

Abstract

This doctoral thesis aims to evaluate the impact of selected labour market institutions on the labour market dynamics, macroeconomic volatility, and the ability of the Czech economy to cope with external shocks. The main focus of this thesis is on minimum wages and unemployment benefits. We utilise a dynamic stochastic general equilibrium modelling approach by constructing a medium-scale model of a closed economy, with explicit minimum wage and unemployment benefits setting, and two types of households with different levels of the human capital of their members (hereinafter referred to as low-skilled and high-skilled households). In this thesis, a frictional labour market for high-skilled individuals and jobs is introduced. The main findings suggest that changes in the minimum wage setting have only limited short-term implications for the rest of the economy, and these implications concern, in particular, the functioning of the labour market. In the long run, however, there is an optimal non-zero size of the minimum wage wedge that maximises the steady-state levels of overall consumption and product. Changes in unemployment benefits have consequences on both the short-run and long-run development and the economy's ability to cope with external shocks. In the short run, any permanent increases in replacement rates reduce the performance of the rigid high-skilled labour market, push wages up, and mute the macroeconomic response to technology shocks. In the long run, they result in lower equilibrium employment levels, aggregate output, and higher inflation levels but do not affect wages. Based on our analysis, the impact of different setups of the minimum wage or unemployment benefits on the business cycle turned out to be of only limited importance.

Abstract (in Czech)

Tato disertační práce si klade za cíl vyhodnotit dopady vybraných institucí trhu práce na jeho dynamiku, makroekonomickou volatilitu a schopnost české ekonomiky vypořádat se s externími šoky. V rámci institucí trhu práce se tato práce zaměřuje především na minimální mzdu a podporu v nezaměstnanosti. V práci je využit modelový rámec dynamických stochastických modelů všeobecné rovnováhy, přičemž je konstruován středně velký model uzavřené ekonomiky s explicitně nastavenou výši minimální mzdy a podpory v nezaměstnanosti a dvěma typy domácností, které se odlišují úrovní lidského kapitálu jejích členů (a které označujeme jako nízko kvalifikované a vysoko kvalifikované). Do modelu jsou také zavedeny frikce na trhu práce pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Prezentované zjištění naznačují, že změny v nastavení výše minimální mzdy mají jen omezené krátkodobé dopady na zbytek ekonomiky. Z dlouhodobého hlediska je však možné nalézt nenulovou velikost klinu mezi minimální mzdou a jejím dokonale konkurenčním protějškem, při které je maximalizována celková spotřeba a produkt v ekonomice. Změny ve výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňují krátkodobý i dlouhodobý vývoj ekonomiky, a navíc i její schopnost absorbovat externí šoky. V krátkodobém horizontu jakékoliv trvalé zvýšení v náhradovém poměru podpory v nezaměstnanosti zmenšuje výkonnost rigidního trhu práce pro kvalifikovanou pracovní sílu, tlačí nahoru výši mezd a tlumí reakci makroekonomických veličin na technologický šok. V dlouhém období jsou důsledkem změn v náhradovém poměru nižší rovnovážné úrovně zaměstnanosti a celkového výstupu, jakožto i vyšší úroveň inflace, nicméně dlouhodobá rovnovážná úroveň mezd se nemění. Vliv alternativního nastavení minimální mzdy či podpory v nezaměstnanosti na hospodářský cyklus se prokázal být z hlediska svých dopadů kvantitativně spíše zanedbatelný.

Links

• MUNI/A/1437/2021, interní kód MU: Name: Aktuální otázky a výzvy ekonomického modelování (Acronym: Ekonomické modelování)

Investor: Masaryk University