"Ein Dichter, den wir nicht verstehen könnnen?" Zur tschechischen Rezeption von Paul Celan

PYTLÍK, Petr. "Ein Dichter, den wir nicht verstehen könnnen?" Zur tschechischen Rezeption von Paul Celan ("A poet we cannot understand?" On the Czech reception of Paul Celan). Online. In Laura Auteri. Wege der Germanistik in transkultureller Perspektive Akten des XIV. Kongresses der Internationalen Vereinigung für Germanistik (IVG) (Bd. 11) - Jahrbuch für Internationale Germanistik - Beihefte. Bern, Berlin: Peter Lang Verlag, 2022, p. 163-169. ISBN 978-3-0343-4613-9. Available from: https://dx.doi.org/10.3726/b20297.

Basic information

• Original name: "Ein Dichter, den wir nicht verstehen könnnen?" Zur tschechischen Rezeption von Paul Celan
• Name in Czech: "Básník, kterému nemůžeme rozumět?" O české recepci Paula Celana
• Name (in English): "A poet we cannot understand?" On the Czech reception of Paul Celan
• Authors: PYTLÍK, Petr.
• Edition: Bern, Berlin, Wege der Germanistik in transkultureller Perspektive Akten des XIV. Kongresses der Internationalen Vereinigung für Germanistik (IVG) (Bd. 11) - Jahrbuch für Internationale Germanistik - Beihefte, p. 163-169, 7 pp. 2022.
• Publisher: Peter Lang Verlag

Other information

• Original language: German
• Type of outcome: Proceedings paper
• Field of Study: 60206 Specific literatures
• Country of publisher: Germany
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: electronic version available online
• WWW: URL
• Organization unit: Faculty of Education
• ISBN: 978-3-0343-4613-9
• Doi: http://dx.doi.org/10.3726/b20297
• Keywords (in Czech): Paul Celan, recepční studia, paratexty, Československo, literatura v totalitním režimu.
• Keywords in English: Paul Celan, reception studies, paratexts, Czechoslovakia, literature in the totalitarian regime.
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Die Rezeption des Werks von Paul Celan in der Tschechoslowakei war, genauso wie bei vielen modernen deutschen Lyrikern der Nachkriegszeit, kompliziert. Das kommunistische Regime mit seinem Zensurapparat bestimmte im Großen und Ganzen das Kulturleben auf allen Ebenen, und der Rezeption von Celans Werk litt darunter, dass das Regime grundsätzlich antizionistisch und antisemitisch orientiert war. Trotzdem wurden Celans Gedichte ins Tschechische übersetzt und seine Texte fanden ihre Leser. Um die Rezeption von Celans Werken hat sich der Brünner Dichter Ludvík Kundera in Tschechien verdient gemacht. Dabei musste er, wie auch andere Celan-Übersetzer, Celans Texte nicht nur kongenial übersetzen, sondern auch vor dem Zensurapparat des totalitären Regimes überzeugend behaupten können. Im vorliegenden Beitrag werden Vorworte und Nachworte zu tschechischen Übersetzungen von Celans Texten und Kritiken in literarischen Zeitschriften analysiert. Dabei werden Strategien untersucht, die jeweilige Autoren von Paratexten gewählt haben, um Celans Texte einerseits bei der Zensur möglicherweise akzeptierbar zu machen, andererseits ihren literarischen Wert für die tschechische Leserschaft nicht auf nichtssagende, regimehörige Phrasen zu reduzieren

Abstract (in Czech)

Recepce díla Paula Celana v Československu, stejně jako u mnoha moderních německých básníků poválečné doby, byla komplikovaná. Komunistický režim se svým cenzurním aparátem do značné míry určoval kulturní život na všech úrovních a recepce Celanova díla trpěla tím, že režim byl zásadně antisionistický a antisemitský. Přesto byly Celanovy básně přeloženy do češtiny a jeho texty si našly své čtenáře. Brněnský básník Ludvík Kundera sehrál významnou roli v recepci Celanova díla. Stejně jako ostatní Celanovi překladatelé musel nejen kongeniálně překládat Celanovy texty, ale také se umět přesvědčivě prosadit před cenzurním aparátem totalitního režimu. Tento článek analyzuje předmluvy a doslovy k českým překladům Celanových textů a recenzí v literárních časopisech. Zkoumají se strategie, že se příslušní autoři paratextů rozhodli učinit Celanovy texty na jedné straně co možná přijatelnější pro cenzory a na druhé straně nesnížit jejich literární hodnotu pro českého čtenáře na nesmyslné fráze patřící režimu.

Abstract (in English)

The reception of Paul Celan's work in Czechoslovakia, like that of many modern German poets of the post-war period, was complicated. The communist regime with its censorship apparatus largely determined cultural life at all levels, and the reception of Celan's work suffered from the fact that the regime was fundamentally anti-Zionist and anti-Semitic in orientation. Despite this, Celan's poems were translated into Czech and his texts found their readers. The Brno poet Ludvík Kundera has done a great job in the Czech Republic for the reception of Celan's works. Like other Celan translators, he not only had to translate Celan's texts congenially, but also be able to assert himself convincingly in front of the censorship apparatus of the totalitarian regime. This article analyzes forewords and afterwords to Czech translations of Celan's texts and reviews in literary journals. Strategies are examined that the respective authors of paratexts have chosen to make Celan's texts possibly acceptable to the censors on the one hand, and on the other hand not to reduce their literary value for Czech readers to meaningless phrases belonging to the regime.