J 2015

History, Memory, and Religion in the Czech Lands

HAVLÍČEK, Jakub

Basic information

Original name

History, Memory, and Religion in the Czech Lands

Name in Czech

Historie, paměť a náboženství v českých zemích

Name (in English)

History, Memory, and Religion in the Czech Lands

Edition

Czech and Slovak Journal of Humanities, Czechia, - 2015, 1805-3742

Other information

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Keywords (in Czech)

Česká republika, moderní dějiny, národní identita, náboženství, římskokatolická církev, náboženská paměť, sekularizace, model sociopolitického konfliktu

Keywords in English

Czech Republic, Modern History, National Identity, Religion, Roman Catholic Church, Religious Memory, Secularization, Sociopolitical Conflict Model

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 13/6/2023 13:18, Bc. Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D.

Abstract

V originále

The paper deals with the role of religion in the process of defining Czech national identity. In the first part it aims at defining a proper theoretical framework for describing and analyzing the broad context of the topic. The second part of the paper consists in applying the theoretical framework to the subject of religion and national identity in modern Czech history. The theoretical background is based on the combination of K. Dobbelaere's concept of secularization with the sociopolitical conflict model as defined by P. S. Gorski. The role of religious ideas, practices and institutions is transformed in the process of societal modernization and functional differentiation. New, non-religious worldviews are developed. In the process of mutual interaction of secular worldviews with religion, religious elements become an integral part of discourses within the developing subsystems of politics, education, economics, etc. It leads to the situation of the persisting importance of religious ideas at the societal level, where religious phenomena continue to be discussed. The concept of Czech national identity incorporates religious elements under the conditions of the religious monopoly in the Austro-Hungarian Empire. The anti-clerical or anti-Catholic concepts of national history appear at a societal level, while people tend to embrace the dominant form of religion connected to the state system at the individual level. Individual religious affiliation reveals an increasing complexity with the end of the religious monopoly, with the creation of the independent Czechoslovakia in 1918 and under the situation of religious pluralism. At the individual level the Roman Catholic Church continues to dominate religious life of the Czechs, nevertheless the declared church membership gradually decreases. Since religious phenomena have become incorporated into secular worldviews, such as into the concept of national identity, religion persists at a societal level.

In Czech

Článek se zabývá rolí náboženství v procesu definování české národní identity. V první části si klade za cíl vymezit vhodný teoretický rámec pro popis a analýzu širokého kontextu tématu. Druhá část práce spočívá v aplikaci teoretického rámce na téma náboženství a národní identity v moderních českých dějinách. Teoretické zázemí je založeno na kombinaci konceptu sekularizace K. Dobbelaereho se sociopolitickým konfliktním modelem, jak jej definoval P. S. Gorski. Role náboženských představ, praktik a institucí se proměňuje v procesu modernizace společnosti a funkční diferenciace. Vznikají nové, nenáboženské světonázory. V procesu vzájemné interakce sekulárních světonázorů s náboženstvím se náboženské prvky stávají nedílnou součástí diskurzů v rámci rozvíjejících se subsystémů politiky, vzdělávání, ekonomiky atd. To vede k situaci přetrvávajícího významu náboženských představ na societální úrovni, kde se o náboženských jevech nadále diskutuje. Koncept české národní identity zahrnuje náboženské prvky v podmínkách náboženského monopolu Rakouska-Uherska. Na societální úrovni se objevují antiklerikální či antikatolické koncepty národních dějin, zatímco na individuální úrovni se lidé přiklánějí k dominantní formě náboženství spojené se státním zřízením. Individuální náboženská příslušnost vykazuje rostoucí složitost s koncem náboženského monopolu, se vznikem samostatného Československa v roce 1918 a v situaci náboženského pluralismu. Na individuální úrovni římskokatolická církev nadále dominuje náboženskému životu Čechů, nicméně deklarovaná příslušnost k církvi postupně klesá. Vzhledem k tomu, že náboženské fenomény se včlenily do sekulárního světonázoru, například do konceptu národní identity, náboženství na societální úrovni přetrvává.