Hodnocení změn kardiovaskulárního systému u mladých uživatelek hormonální antikoncepce z hlediska rychlosti pulzové vlny: pilotní studie

PÍREK, Ondřej, Xenie BUDÍNSKÁ a Zuzana NOVÁKOVÁ. Hodnocení změn kardiovaskulárního systému u mladých uživatelek hormonální antikoncepce z hlediska rychlosti pulzové vlny: pilotní studie. In 50. pracovní konference „Komise experimentální kardiologie“. 2023. ISBN 978-80-11-03840-3.

Základní údaje

• Originální název: Hodnocení změn kardiovaskulárního systému u mladých uživatelek hormonální antikoncepce z hlediska rychlosti pulzové vlny: pilotní studie
• Název česky: Hodnocení změn kardiovaskulárního systému u mladých uživatelek hormonální antikoncepce z hlediska rychlosti pulzové vlny: pilotní studie
• Název anglicky: Evaluation of changes in cardiovascular system in young users of oral contraceptives in terms of pulse wave velocity: a pilot study
• Autoři: PÍREK, Ondřej, Xenie BUDÍNSKÁ a Zuzana NOVÁKOVÁ.
• Vydání: 50. pracovní konference „Komise experimentální kardiologie“ 2023.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Sborník abstraktů
• ISBN: 978-80-11-03840-3
• Klíčová slova česky: perorální antikoncepce; krevní tlak; cfPWV
• Klíčová slova anglicky: oral contraception; blood pressure; cfPWV

Anotace

Hormonální antikoncepce (HAK) představuje spolehlivý a snadno dostupný prostředek ochrany proti početí. Z různých indikací ji v rámci ČR užívá přes 30 % žen ve fertilním věku, statisticky však má podíl jejích uživatelek v populaci již více než 15 let sestupnou tendenci. Z průzkumů vyplývá, že příčinou tohoto jevu jsou nejčastěji obavy z nežádoucích účinků, mezi něž se řadí mimo jiné riziko žilních trombóz či zvýšená arteriální tuhost. Cílem naší studie bylo určit vliv užívání HAK na kardiovaskulární systém mladých žen se zaměřením na arteriální tuhost. Studie se účastnily ženy ve věku 18 až 22 let. Před přijetím do studie byly ženy požádány o vyplnění krátkého dotazníku, na jehož základě byly ze studie vyloučeny ženy se závažnými onemocněními, chronickou medikací či nesplňující další výběrová kritéria. Respondentky byly dle užívaného typu HAK rozděleny do následujících skupin – kontrolní skupina bez HAK v anamnéze (K), uživatelky HAK s antiandrogenní aktivitou (AA) a uživatelky HAK s antiandrogenní a antimineralokortikoidní aktivitou (AAM). Pro zařazení do skupin AA a AAM musely respondentky užívat kombinovanou monofázickou HAK alespoň 6 měsíců před termínem měření. Každá z respondentek byla měřena 2x, a to ve folikulární a luteální fázi téhož menstruačního cyklu. K měření rychlosti pulzové vlny a dalších parametrů byl využit aplanační tonometr SphygmoCor (AtCor Medical, Austrálie) a přístroj VaSera (Fukuda Denshi, Japonsko). Každé z účastnic byly změřeny následující parametry: systolický (SBP) a diastolický tlak krve (DBP), cardio-ankle vascular index (CAVI), karotido-femorální rychlost pulzové vlny (cfPWV) a subendocardial viability index (SVI). Ke statistické analýze dat byl využit software Statistica 13.5. Data získaná v rámci této pilotní studie poukazují na existenci rozdílů v kardiovaskulárních parametrech mezi kontrolní skupinou a antikoncepčními skupinami. Přestože s farmaceutickým vývojem došlo k postupné optimalizaci složení HAK, získané výsledky poukazují na možný vliv na arteriální tuhost a přidružené parametry kardiovaskulárního systému. Vzhledem k charakteru těchto pilotních dat je nezbytná další analýza a pravděpodobně také dodatečný sběr dat pro tvorbu rozsáhlejší skupiny respondentek.

Návaznosti

• MUNI/A/1343/2022, interní kód MU: Název: Zátěže kardiovaskulárního systému od A po Z

Investor: Masarykova univerzita, Zátěže kardiovaskulárního systému od A po Z