Duše - jedince, společnosti, lidstva, Vesmíru - je nepřístupná přímému zkoumání. Proto začneme pohledem na něco mnohem jednoduššího, co je také bezprostředně nepřístupné a přitom je všudypřítomné. A tím je apeiron, infinitum, nekonečno. Za dva a půl tisíce let své existence si matematika vytvořila cesty, nástroje, metody jak se k rozmanitým nekonečnům přiblížit a zvládat je. A tyto metody přinášejí hmatatelné výsledky a současně selhávají, jsou pročisťovány a současně poznání zatemňují. Na své cestě k nekonečnu a v prostředí nekonečna jsou matematika hlubinně provázána až k nerozlišitelnosti s mythologií, filosofií, theologií. Tento blok přednášek se pokusí představit některá - dle mínění lektora půvabná - zákoutí na březích řeky matematik proudící z antického Řecka evropskou kulturou. Při této cestě se potkáme s otázkami: Jak se k nekonečnu přibližovat? Můžeme si k nahlížení do nekonečna propůjčit boží pohled? A jakého boha nebo Boha? Proč nekonečno nemůže být aktualizováno? Proč aktuální nekonečno nutně existuje? A co my s tím? Cílem je ukázat, že nejvyšší slávy dosahuje lidský rozum tehdy, když se snaží překročit horizont a přitom promýšlí svá bezcestí, protimluvy, omezení...