TaTME v chirurgii karcinomu rekta

PROCHÁZKA, Vladimír, Zdeněk KALA, Martin SVOBODA, Martina FARKAŠOVÁ a Tomáš GROLICH. TaTME v chirurgii karcinomu rekta. In XLVII. Brněnské onkologické dny. 2023. ISSN 1802-5307.

Základní údaje

• Originální název: TaTME v chirurgii karcinomu rekta
• Název česky: TaTME v chirurgii karcinomu rekta
• Autoři: PROCHÁZKA, Vladimír, Zdeněk KALA, Martin SVOBODA, Martina FARKAŠOVÁ a Tomáš GROLICH.
• Vydání: XLVII. Brněnské onkologické dny, 2023.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: KLINICKÁ ONKOLOGIE, SBORNÍK ABSTRAKT
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• ISSN: 1802-5307

Anotace

Standardním chirurgickým výkonem se pro resekabilní karcinom rekta stala resekce rekta s totální mezorektální excizí (TME). Minimálně invazivně provedené výkony jsou ve srovnání s otevřenými výkony přínosem díky rychlejšímu pooperačnímu zotavení pacientů a kratší době hospitalizace. Laparoskopická chirurgie se u části případů střetává s technickými problémy disekce v malé pánvi i s limitací použití staplerů pro jejich nedostatečný rozsah angulace. V těchto složitých případech je kromě vyššího výskytu pooperačních komplikací i riziko horší kvality provedené TME, a tedy i horší onkologické výsledky. K překonání technických problémů čistě transabdominálního chirurgického výkonu (LAP TME) demonstrovala P. Sylla v roce 2010 možnost transanálního přístupu (TaTME). Nabízí jasnou identifi kaci distální resekční linie na rektu a není nutná manipulace se staplery hluboko v pánvi. Naopak se objevila rizika nových specifi ckých komplikací TaTME, které byly při transabdominálním přístupu raritní: plynová embolie oxidem uhličitým, poranění uretry u mužů, dehiscence uzávěru resekční linie na rektu s rizikem kontaminace operačního pole i manipulace v blízkosti tumoru. Zásadní událostí bylo také moratorium na provádění TaTME zavedené v Norsku v roce 2019 kvůli vyššímu výskytu lokálních recidiv, než byla očekávaná incidence. Dále jsou opakovaně vyjadřovány obavy z možného postižení funkce svěračů. Cíle: Pozornost se proto zaměřila na analýzu onkologických i funkčních výsledků při srovnání TaTME s laparoskopickým, event. robotickým přístupem. K dispozici jsou spíše komparativní observační studie a jejich metaanalýzy. Výsledky stran pooperačních komplikací, délky přežívání, lokálních rekurencí a vzniku vzdálených metastáz jsou u TaTME a LAP TME obdobné. Funkční výsledky se po TaTME jednoznačně zlepšují v čase a výskyt závažných forem syndromu nízké přední resekce se neliší od skupiny operací provedené laparoskopicky. V ně kte rých sériích byl po TaTME popsán mírně vyšší výskyt anastomotického leaku, avšak bez vlivu na konečný počet stoma-free pacientů. Pozitivita cirkumferenční linie jako hlavního rizikového faktoru pro špatnou onkologickou prognózu je po TaTME srovnatelná s jinými metodami resekce. Závěr: Onkologické výsledky TaTME nejsou horší než při jiných přístupech provedení minimálně invazivní TME vč. akceptovatelného výskytu lokálních recidiv. Zásadní je dostatečná erudice operačního týmu, která má jednoznačný vliv na kvalitu onkologických výsledků a také na nižší výskyt pooperačních komplikací. TaTME dále nabízí nižší výskyt konverzí na otevřený výkon.