D 2023

Mehrsprachigkeitsdidaktik - Diskurse, Konzepte und andere Herausforderungen

AKBULUT, Muhammed and Pavla MAREČKOVÁ

Basic information

Original name

Mehrsprachigkeitsdidaktik - Diskurse, Konzepte und andere Herausforderungen

Name in Czech

Didaktika mnohojazyčnosti - diskurzy, koncepce a jiné výzvy

Name (in English)

Multilingual didactics - discourses, concepts and other challenges

Authors

AKBULUT, Muhammed (40 Austria) and Pavla MAREČKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution)

Edition

Berlin, IDT 2022 mit.sprache.teil.haben - Beiträge zur Methodik und Didaktik Deutsch als Fremd*Zweitsprache, p. 165-178, 14 pp. 2023

Publisher

Erich Schmidt Verlag

Other information

Language

German

Type of outcome

Stať ve sborníku

Field of Study

50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Country of publisher

Germany

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

electronic version available online

References:

RIV identification code

RIV/00216224:14410/23:00132391

Organization unit

Faculty of Education

ISBN

978-3-503-21107-4

Keywords (in Czech)

didaktika mnohojazyčnosti; translaguaging; intercomprehension

Keywords in English

didactics of multilingualism; translaguaging; intercomprehension

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 31/1/2024 11:37, Mgr. Pavla Marečková, Ph.D.

Abstract

V originále

In den letzten Jahren hat sich im sprachdidaktischen Diskurs zunehmend die Erkenntnis durchgesetzt, dass guter Unterricht alle von den SchülerInnen mitgebrachten Sprachen zulässt, wertschätzt und für sprachliches und fachliches Lernen nutzt. Um diesem Anspruch gerecht werden zu können, wurden im deutschsprachigen Raum zahlreiche mehrsprachigkeitsdidaktische Konzepte entwickelt: Auf der einen Seite stehen primär für den Fremdsprachenunterricht konzipierte Konzepte wie Interkomprehension (z.B. Hufeisen & Marx 2014) und die Tertiärsprachendidaktik bzw. DaFnE (z.B. Hufeisen & Neuner 2003), die den Fokus auf die Ökonomisierung von Sprachlernprozessen und den Erwerb von Sprachlernstrategien legen. Auf der anderen Seite stehen eher für den DaM/DaZ-Kontext ausgelegte Konzepte wie die Didaktik der Sprachenvielfalt (z.B. Schader 2004), die primär darauf abzielen, Schulklassen als Räume der kulturellen und sprachlichen Begegnung zu etablieren und Sprachbewusstheit zu entwickeln. Ein mehrsprachigkeitsdidaktisches Konzept, das in den letzten Jahren zunehmend in den Vordergrund rückt und sowohl in unterschiedlichen Lehrkontexten (DaM/DaZ vs. DaF) rezipiert als auch in einem stärkeren Ausmaß als frühere Konzepte empirisch erforscht wird (Roth et al. 2021), ist Translanguaging (Garcia & Wei 2014), das die Abgrenzbarkeit von Einzelsprachen aus Lernendensicht in Frage stellt und den Fokus stärker auf die Lernenden selbst und ihr gesamtsprachliches Repertoire legt. Aber was ist nun das Neue und Innovative an diesem Konzept und inwiefern unterscheidet sich Translanguaging von den früheren Konzepten? Welche Konzepte werden aktuell im akademischen und unterrichtspraktischen Diskurs überhaupt rezipiert, welche werden tatsächlich implementiert? Wie kann es gelingen, eine Brücke zwischen den weitgehend voneinander isolierten DaF- und DaM/DaZ-Diskursen zu schlagen und Synergiepotenziale herzustellen? Wie kann die vielfach empirisch nachgewiesene Diskrepanz zwischen mehrsprachigkeitsdidaktischem Diskurs und unterrichtspraktischer Realität (Bredthauer/Engfer 2016) überwunden werden? Diese offenen Fragen der Mehrsprachigkeitsdidaktik wurden im Rahmen des gleichnamigen Podiums bei der weltweiten Tagung "IDT 2022" diskutiert und in diesem Beitrag werden sie zusammenfassend dargelegt.

In Czech

V posledních letech se ve výuce jazyků stále častěji objevuje názor, že je vhodné připustit a ocenit veškeré jazyky, které si žáci přinášejí s sebou, a využít je v jazykové a odborné výuce. Za účelem splnění tohoto požadavku vznikla v německy mluvících zemích celá řada didaktických koncepcí: Na jedné straně existují koncepce určené primárně pro výuku cizích jazyků, jako je interkomprehension (např. Hufeisen & Marx 2014) a "Tertiärsprachendidaktik" či DaFnE - Výuka němčiny po angličtině (např. Hufeisen & Neuner 2003), které se zaměřují na ekonomizaci procesu učení se jazykům a osvojování si jazykových strategií. Na druhé straně existují koncepce určené spíše pro kontext DaM(němčina jako mateřský jazyk) či DaZ (němčina jako druhý jazyk), jako je "Didaktik der Sprachenvielfalt" (např. Schader 2004), jejichž cílem je především chápat školu jako prostor pro kulturní a jazykové setkávání a pro rozvoj jazykového povědomí. Do popředí se v posledních letech stále více dostává koncepce translanguagingu (Garcia & Wei 2014), která se etabluje v různých výukových kontextech (DaM/DaZ vs. DaF) a je rovněž empiricky zkoumána ve větší míře než dřívější koncepce (Roth et al. 2021). Translanguaging zpochybňuje vymezitelnost jednotlivých jazyků z pohledu žáka a výrazněji se zaměřuje na samotné žáky a jejich celkový jazykový repertoár. Co je však na tomto konceptu nového a inovativního a jak se translanguaging liší od předchozích konceptů? Které koncepce jsou v současné době přijímány v akademickém a školním diskurzu a které jsou skutečně realizovány? Jak je možné propojit do značné míry izolované diskurzy DaF, DaM a DaZ a vytvořit potenciální synergie? Jak lze překonat často empiricky prokázaný rozpor mezi mnohojazyčným didaktickým diskurzem a praktickou výukovou realitou (Bredthauer/Engfer 2016)? Tyto otevřené otázky didaktiky mnohojazyčnosti byly diskutovány během stejnojmenné panelové diskuse v rámci celosvětové konference "IDT 2022" a jsou shrnuty v tomto příspěvku.