k 2023

Časná diagnostika kardiogenní příčiny SUDEP u pacientů se syndromem Dravetové

MACHÁČEK, Martin

Basic information

Original name

Časná diagnostika kardiogenní příčiny SUDEP u pacientů se syndromem Dravetové

Authors

Edition

35. ČESKÝ A SLOVENSKÝ EPILEPTOLOGICKÝ SJEZD, 2023

Other information

Type of outcome

Prezentace na konferencích

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství
Změněno: 4/12/2023 11:24, MUDr. Martin Macháček

Abstract

V originále

Syndrom Dravetové je závažná epileptická encefalopatie s počínajícími pro‑ jevy v kojeneckém věku. Etiologicky je ve většině případů způsobena loss‑of‑ ‑function mutací v genu SCN1A, který kóduje α‑podjednotku napěťově řízeného sodíkového kanálu (Nav1.1), exprimovaného mimo jiné na dendritech a tělech GABAergních inhibičních interneuronů v centrálním nervovém systému. Do‑ chází tak k poklesu excitačních proudů na membráně těchto interneuronů, snížení vylučování GABA a následné disinhibici excitatorních neuronů suprai infratentoriálně. Klinicky pozorujeme u těchto pacientů farmakorezistentní epileptické paroxysmy a deterioraci kognitivních a motorických funkcí. U pa‑ cientů se syndromem Dravetové bylo popsáno mnoho případů SUDEP, které mohou být připisovány mimo jiné i maligním arytmiím (komorové tachykardii, PÁTEK / 10. listopadu 2023 / 9.00–10.30 hod. ABSTRAKTA 35. ČESKÝ A SLOVENSKÝ EPILEPTOLOGICKÝ SJEZD 9.–10. 11. 2023 17 torsade‑de‑pointes, či komorové fibrilaci). U pacientů s Dravetovým syndro‑ mem bylo popsáno peri‑iktální prodloužení QTc intervalu o více než 60 ms, což může sloužit jako arytmogenní substrát. Prodloužení QTc intervalu může vznikat i na podkladě zvýšení hustoty depolarizačních sodíkových proudů (INa). Dominantní α‑podjednotku pro INa kardiomyocytů je Nav1.5 (SCN5A), avšak Nav1.1 je zde v malém množství taktéž exprimován. Bylo popsáno, že SCN1A‑ ‑haploinsuficientní kardiomyocyty mají kompenzatorně zvýšenou hustotu INa (včetně pomalu inaktivované komponenty; INaL). V rámci peri‑iktální hypoxie může vlivem aktivace ATP‑senzitivního draslíkového proudu (IK,ATP) docházet k více negativnímu klidovému membránovému potenciálu. Dojde tak k uvol‑ nění více sodíkových kanálů ze stavu inaktivace s následným prodloužením akčního potenciálu komorových kardiomyocytů a tedy i srdečního QTc s mož‑ ným rozvojem maligní arytmie. Jelikož prodloužení QTc nemusí být patrné mi‑ mo záchvat, rutinní EKG u pacientů se syndromem Dravetové neodhalí riziko kardiogenního SUDEP. Řešením by mohlo být testování hustoty INa a délky akčního potenciálu za specifických podmínek pomocí metody patch‑clamp eventuelně multi‑electrode‑array na pacient‑specifických kardiomyocytech, vypěstovaných z indukovaných pluripotentních kmenových buněk. Zvýšení hustoty INa či prodloužení akčního potenciálu by mohlo být hodnoceno jako marker zvýšeného rizika SUDEP s následným přijetím preventivních opatření.