D 2023

Der Einzug des Kommunismus in die Tschechoslowakei 1948 im mitteleuropäischen Kontext

DVOŘÁK, Tomáš

Basic information

Original name

Der Einzug des Kommunismus in die Tschechoslowakei 1948 im mitteleuropäischen Kontext

Name in Czech

Nástup komunismu v Československu 1948 ve středoevropském kontextu

Name (in English)

Communist takeover in Czechoslovakia in 1948 in a Central European context

Authors

DVOŘÁK, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)
Edited by Arthur Brunhart.

Edition

Zürich, Löwe und Adler : Aspekte der böhmischen und mährischen Geschichte im europäischen Kontext, p. 121-133, 169-170, 14 pp. 2023

Publisher

Chronos

Other information

Language

German

Type of outcome

Stať ve sborníku

Field of Study

60101 History

Country of publisher

Switzerland

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

printed version "print"

References:

RIV identification code

RIV/00216224:14210/23:00132820

Organization unit

Faculty of Arts

ISBN

978-3-0340-1684-1

Keywords (in Czech)

Komunismus; Československo; komunistický převrat; Komunistická strana Československa

Keywords in English

Communism; Czechoslovakia; Communist takeover; Communist party of Czechoslovakia

Tags

International impact
Změněno: 2/3/2024 18:05, Mgr. Zuzana Matulíková

Abstract

V originále

Das Datum 25. Februar 1948 symbolisiert im tschechischen Geschichtsbewusstsein das Ende von Freiheit und Demokratie in der Tschechoslowakei. In den Jahren 1948–1949 war der sogenannte Siegesfebruar einer der wichtigsten Termine im kommunistischen Kalender. Die symbolische Bedeutung dieses Wahrzeichens verdeckt bis heute eher die Tatsache, dass der Aufstieg der kommunistischen Diktatur viel mehr ein Prozess als ein revolutionäres Ereignis war und dass die Demokratie bereits zuvor, insbesondere in der Zeit, eine Reihe schwerer Niederlagen erlitten hatte die sogenannte Dritte Republik in den Jahren 1945-1948. Bis heute gibt es in den Medien auch Thesen, die Machtübergabe sei 1948 auf verfassungsmäßigem Wege erfolgt, obwohl die historische Forschung dies längst widerlegt und die Kommunistische Partei auf dem Weg zur Macht einer Reihe von Rechtswidrigkeiten überführt hat. Die Grundprobleme werden im Text in Form von Thesen rekapituliert und unter anderem vor dem Hintergrund eines Vergleichs mit parallelen Entwicklungen im benachbarten Österreich hervorgehoben. Der Beitrag enthüllt keine unbekannten Fakten, lenkt jedoch die Aufmerksamkeit auf einige weniger bekannte und interessante Aspekte in der Hoffnung, dass diese als Inspiration für weiteres Nachdenken dienen. Angesichts des wachsenden Populismus nimmt das Nachdenken über „Februar 1948“ nicht nur in Mitteleuropa eine aktuelle Dimension an. Dabei geht es insbesondere um die Frage, inwieweit Zeitgenossen den allmählichen Verfall der Demokratie und den Beginn der Diktatur rechtzeitig erkennen können. Daher konzentriert sich der Text auch auf das Verhalten und Schicksal einiger Akteure nicht nur während der tschechoslowakischen Februarkrise, sondern auch nach ihrer Lösung, in der Zeit, in der die neuen Bedingungen geschaffen und allmählich akzeptiert wurden. Interessant ist in diesem Zusammenhang auch, wie die Führung der Kommunistischen Partei selbst mit kurzer Distanz auf die Februarereignisse und deren Legitimierung reagierte.

In Czech

Datum 25. února roku 1948 symbolizuje v českém historickém povědomí konec svobody a demokracie v Československu. V letech 1948-1949 patřilo jako tzv. Vítězný únor k nejdůležitějším datům komunistického kalendáře. Symbolický význam tohoto mezníku má dodnes tendenci zakrývat skutečnost, že nástup komunistické diktatury byl mnohem více procesem než převratnou událostí, a že demokracie utrpěla celou řadu zásadních porážek již předtím, především v období tzv. třetí republiky v letech 1945–1948. Dodnes se také v médiích objevují teze o tom, že k předání moci došlo v roce 1948 ústavní cestou, i když to historické výzkumy dávno vyvrátily a usvědčili komunistickou stranu na cestě k moci z celé řady nezákonností. Základní problémy jsou v textu rekapitulovány formou tezí a zdůrazněny m. j. na pozadí srovnání s paralelním vývojem v sousedním Rakousku. Příspěvek neodhaluje neznámé skutečnosti, upozorňuje nicméně na některé méně známé a zajímavé aspekty s nadějí, že poskytnou inspiraci k dalšímu přemýšlení. Tváří tvář narůstajícímu populismu, nejen ve střední Evropě dostává přemýšlení o „únoru 1948“ také aktuální rozměr. Týká se zejména otázky, do jaké míry mohou současníci včas rozpoznat postupný rozklad demokracie a nástup diktatury. Proto se text věnuje také chování a osudům některých aktérů nejen během československé únorové krize, ale také po jejím rozuzlení, během doby, kdy se nové poměry usazovaly a byly postupně akceptovány. V této souvislosti je také zajímavé, jak se k únorovým událostem a k jejich legitimizaci s krátkým odstupem stavělo také samotné vedení komunistické strany.