J 2023

Extracelulární vezikuly v infekčním lékařství - význam a perspektivy

VYDRÁŘ, David, Svatava SNOPKOVÁ and Petr HUSA

Basic information

Original name

Extracelulární vezikuly v infekčním lékařství - význam a perspektivy

Name (in English)

Extracellular vesicles in infectious diseases - importance and perspectives

Authors

VYDRÁŘ, David (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Svatava SNOPKOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Petr HUSA (203 Czech Republic, belonging to the institution)

Edition

EPIDEMIOLOGIE MIKROBIOLOGIE IMUNOLOGIE, Prague, CESKA LEKARSKA SPOLECNOST J EV PURKYNE, 2023, 1210-7913

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

30303 Infectious Diseases

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

Impact factor

Impact factor: 0.500 in 2022

RIV identification code

RIV/00216224:14110/23:00132826

Organization unit

Faculty of Medicine

UT WoS

001179812800001

Keywords (in Czech)

extracelulární vezikuly; infekční lékařství; patogen; biomarker

Keywords in English

extracellular vesicles; infectious diseases; pathogen; biomarker

Tags

Tags

Reviewed
Změněno: 20/3/2024 10:38, Mgr. Tereza Miškechová

Abstract

V originále

Extracelulární vezikuly (EV) jsou transportní váčky derivované ze zdrojové buňky do extracelulárního prostředí. Představují nový pilíř mezibuněčné komunikace, neboť přenáší nukleové kyseliny, proteiny a různé signální molekuly, které jsou chráněny před degradací v extracelulárním prostředí a posléze jsou uvolněny fúzí vezikuly s cílovou buňkou. Transportní mechanismus je zajištěn povrchovými strukturami účastnícími se buněčné adheze. Je všeobecně známé, že všechny buněčné organismy jsou schopné tvořit EV. Většina lidských buněk je schopna produkovat EV, díky tomu je možná jejich detekce ve všech tělesných kompartmentech. EV při svém objevu byly vnímány jako nepotřebné odpadní váčky a stály na okraji zájmů. Zásluhou nově popsaným mechanismům transportu biologicky aktivních molekul je známo, že se EV účastní celé řady homeostatických mechanismů. V infekčním lékařství je nejvíce studována oblast modulace imunitní odpovědi, kdy jsou vnímány jako potenciální biomarkery, neboť jejich produkce či nesený obsah může být alterován za patologických stavů. U mikrobů stojí v popředí interakce na úrovni patogen-patogen a patogen-hostitel. Další možností je potenciální využití EV jako transportních lékových systémů a nových cílů farmakoterapie.

In English

Extracellular vesicles (EVs) are mother cell derived transport units released into the extracellular environment. They are a new pillar of intercellular communication as they carry nucleic acids, proteins, and other signalling molecules, protecting them from degradation in the extracellular environment until fusion of the vesicle with the target cell. The transport mechanism relies on surface structures involved in cell adhesion. It is well known that all cellular organisms are capable of producing EVs. Most human cells have this capability, and EVs can be detected in all body compartments. At the time of their discovery, EVs were considered as useless waste vesicles of marginal interest. Thanks to the newly described transport mechanisms of biologically active molecules, EVs are currently known to participate in a variety of homeostatic mechanisms. In infectious diseases, the most studied area is the modulation of the immune response, where they are seen as potential biomarkers, as their production or the content they carry can be altered under pathological conditions. For microbes, interactions at the pathogen-pathogen and pathogen-host level are at the forefront of attention. EVs also have potential for use as drug delivery systems and novel targets for pharmacotherapy.