Dubnický kaštieľ ako majetok firmy Domový lesný priemysel, úč. spol.

BERNÁTOVÁ, Martina. Dubnický kaštieľ ako majetok firmy Domový lesný priemysel, úč. spol. (Dubnica mansion as the property of the company Domový lesný priemysel, a participating company). In 830 rokov od prvej písomnej zmienky o Dubnici nad Váhom (1193 – 2023). 2023.

Basic information

• Original name: Dubnický kaštieľ ako majetok firmy Domový lesný priemysel, úč. spol.
• Name in Czech: Dubnický kaštel jako majetek firmy Domový lesný priemysel, úč. spol.
• Name (in English): Dubnica mansion as the property of the company Domový lesný priemysel, a participating company
• Authors: BERNÁTOVÁ, Martina.
• Edition: 830 rokov od prvej písomnej zmienky o Dubnici nad Váhom (1193 – 2023), 2023.

Other information

• Original language: Slovak
• Type of outcome: Presentations at conferences
• Field of Study: 60101 History
• Country of publisher: Slovakia
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• Organization unit: Faculty of Arts
• Keywords (in Czech): kaštel, Dubnica nad Váhom, Julius Reisz, Ignác Schanzer, Škodovy závody, firma Domový lesný priemysel, úč. spol.
• Keywords in English: kaštel; Dubnica nad Váhom; Julius Reisz; Ignác Schanzer; Škodovy závody; company Domový lesný priemysel; a participating company

Abstract

Príspevok sa zaoberá vlastníckymi vzťahmi a personálnym zastúpením spoločnosti Domový lesný priemysel, účastinárska spoločnosť (maď. Hazai Erdőipar részvénytársaság), ktorá od roku 1912 vlastnila Dubnický kaštieľ v Dubnici nad Váhom. Svoje sídlo mala v Budapešti, no po vzniku prvého Československého štátu ho preniesla do Trenčína. Predsedom spoločnosti bol budapeštiansky obchodník s drevom Ignác Schanzer. Hlavným cieľom spoločnosti bolo kupovať lesy a pozemky, a po ich využití (ako napríklad ťažba dreva) ich znova odpredať. Keď po roku 1929 pre veľké dlhy Ignác Schanzer z Dubnice odišiel, stal sa novým predsedom spoločnosti československý politik a bratislavský advokát Julius Reisz. Práca si všíma aj snahy Československej republiky využiť kaštieľ pre verejné účely (napríklad zriadenie Ústavu pre hluchonemých) a úsilia Škodových závodov (Akciová spoločnosť, predtým Škodove závody v Plzni) o vyvlastnenie kaštieľa za účelom zriadenia ubytovacích miestností pre zamestnancov podniku. Venuje sa tiež snahe Štátneho referátu na ochranu pamiatok na Slovensku o záchranu nielen samotnej budovy ako chránenej pamiatky, ale aj priľahlého parku, rodového archívu a starožitností z interiéru kaštieľa.

Abstract (in Czech)

Příspěvek se zabývá vlastnickými vztahy a personálním zastoupením společnosti Domovní lesní průmysl, účastinářská společnost (slov. Domový lesný priemysel, úč. spol., maď. Hazai Erdőipar részvénytársaság), která od roku 1912 vlastnila Dubnický kaštel v Dubnici nad Váhom. Své sídlo měla v Budapešti, po vzniku prvního Československého státu ho přenesla do Trenčína. Předsedou společnosti byl budapešťský obchodník se dřevem Ignác Schanzer. Hlavním cílem společnosti bylo kupovat lesy a pozemky, a po jejich využití (jako například těžba dřeva) je znovu odprodat. Když po roce 1929 pro velké dluhy Ignác Schanzer z Dubnice odešel, stal se novým předsedou společnosti československý politik a bratislavský advokát Julius Reisz. Práce si všímá i snahy Československé republiky využít kaštel pro veřejné účely (například zřízení Ústavu pro hluchoněmé) a úsilí Škodových závodů (Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni) o vyvlastnění kaštela za účelem zřízení ubytovacích místností pro zaměstnance podniku. Věnuje se také snaze Státního referátu na ochranu památek na Slovensku o záchranu nejen samotné budovy jako chráněné památky, ale také přilehlého parku, rodového archivu a starožitností z interiéru kaštela.