Instrumente für ein demokratisches Sprachenlernen

KÁŇA, Tomáš. Instrumente für ein demokratisches Sprachenlernen (Tools for a Democratic Language Learning). In Dvorecký, Michal; Sandra Reitbrecht, Brigitte Sorger und Hannes Schweiger (Hrsg.). IDT 2022: *mit.sprache.teil.haben Band 3: Sprachliche Teilhabe fördern Innovative Ansätze und Technologien in Sprachunterricht und Hochschulbildung. 1st ed. Berlin: Erich Schmidt Verlag GmbH & Co. KG, 2023, p. 57-69. ISBN 978-3-503-21105-0. Available from: https://dx.doi.org/10.37307/b.978-3-503-21106-7.

Basic information

• Original name: Instrumente für ein demokratisches Sprachenlernen
• Name in Czech: Nástroje k demokratické výuce jazyků
• Name (in English): Tools for a Democratic Language Learning
• Authors: KÁŇA, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: 1. vyd. Berlin, IDT 2022: *mit.sprache.teil.haben Band 3: Sprachliche Teilhabe fördern Innovative Ansätze und Technologien in Sprachunterricht und Hochschulbildung, p. 57-69, 13 pp. 2023.
• Publisher: Erich Schmidt Verlag GmbH & Co. KG

Other information

• Original language: German
• Type of outcome: Proceedings paper
• Field of Study: 50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]
• Country of publisher: Germany
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• WWW: Link to the publisher: Open Access
• RIV identification code: RIV/00216224:14410/23:00133335
• Organization unit: Faculty of Education
• ISBN: 978-3-503-21105-0
• Doi: http://dx.doi.org/10.37307/b.978-3-503-21106-7
• Keywords (in Czech): Sprachnorm & Usus; Sprachkorpus; data driven learning; digitale Kompetenz; Korpus im Unterricht; InterCorp
• Keywords in English: language norm & usage; language corpus; data driven learning; digital competence; corpus in the classroom; InterCorp
• Tags: International impact, Reviewed

Abstract

Der Beitrag wirft auf und beantwortet folgende Fragen: Kommt man an objektive und zuverlässige Informationen über die Sprache heran, oder bleibt man der Willkür selbsternannter Normierer und einseitiger Sprachberater(portale) ausgeliefert, die sich bei einer Googel-Suche oben vordrängen? Kann man auch eventuell die Zielsprache Deutsch mit der eigenen (Ausgangssprache) vergleichen um Parallelen und/oder Unterschiede zu erkennen? Weiterhin geht es im Beitrag darum, Möglichkeiten aufzuzeigen, welche Bandbreite sich den Deutschlehrer*innen und Deutschlernenden öffnet, wenn sie gezielt nach verschiedenen sprachlichen Phänomenen suchen, wenn sie Angaben in Lehrwerken oder Wörterbüchern überprüfen und erweitern wollen, wenn sie recherchieren, ob Formulierungen, die ihnen bekannt vorkommen, auch wirklich häufig verwendet werden, oder z.B. eine regionale Variante oder ein Soziolekt sind. Für eine solche Arbeit mit dem sprachlichen Usus gibt es relativ zuverlässige Instrumente – die Sprachkorpora und korpusähnliche Instrumente, die authentische, aktuelle und dadurch auch von den Reglementierer*innen unabhängige Sprachdaten erfassen. Der Umgang mit diesen Instrumenten und die Deutung der in ihnen beinhalteten Daten ist nicht immer einfach. Im Beitrag wird gezeigt, wie sich diese Instrumente für den Deutschunterricht eignen und wie sie zum autonomen Lernen beisteuern können.

Abstract (in Czech)

Článek klade a zodpovídá následující otázky: Je možné získat objektivní a spolehlivé informace o jazyce, nebo jsme odkázáni na milost a nemilost samozvaných normotvůrců a jednostranných jazykových poradců (portálů), kteří se objeví na prvních místech vyhledávače Google? Je také možné porovnat němčinu cílového jazyka s vlastním (výchozím) jazykem, abychom rozpoznali paralely a/nebo rozdíly? Cílem článku je také ukázat škálu možností, které se otevírají učitelům a studentům němčiny, když cíleně vyhledávají různé jazykové jevy, když si chtějí ověřit a rozšířit informace v učebnicích nebo slovnících, když zkoumají, zda se výrazy, které se jim zdají být známé, skutečně často používají nebo zda jde např. o regionální variantu či sociolekt. Pro takovou práci s jazykovým úzu existují poměrně spolehlivé nástroje - jazykové korpusy a korpusům podobné nástroje, které shromažďují autentická, aktuální a na regulátorech nezávislá jazyková data. Používání těchto nástrojů a interpretace dat, která obsahují, není vždy snadné. Článek ukazuje, jak jsou tyto nástroje vhodné pro výuku němčiny a jak mohou přispět k autonomnímu učení. Translated with DeepL.com (free version)

Abstract (in English)

The article raises and answers the following questions: Is it possible to obtain objective and reliable information about the language, or are we left at the mercy of self-appointed standardisers and one-sided language advisors (portals) that come up at the top of a Google search? Is it also possible to compare the target language German with one's own (source language) in order to recognise parallels and/or differences? The article also aims to demonstrate the range of possibilities open to teachers and learners of German when they specifically search for different linguistic phenomena, when they want to check and expand on information in textbooks or dictionaries, when they research whether phrases that seem familiar to them are actually used frequently or are, for example, a regional variant or a sociolect. There are relatively reliable instruments for working with linguistic usage in this way - language corpora and corpus-like instruments that collect authentic, up-to-date language data that is independent of the regulators. Using these instruments and interpreting the data they contain is not always easy. The article shows how these instruments are suitable for German lessons and how they can contribute to autonomous learning. Translated with DeepL.com (free version)