D 2023

Instrumente für ein demokratisches Sprachenlernen

KÁŇA, Tomáš

Basic information

Original name

Instrumente für ein demokratisches Sprachenlernen

Name in Czech

Nástroje k demokratické výuce jazyků

Name (in English)

Tools for a Democratic Language Learning

Authors

KÁŇA, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)

Edition

1. vyd. Berlin, IDT 2022: *mit.sprache.teil.haben Band 3: Sprachliche Teilhabe fördern Innovative Ansätze und Technologien in Sprachunterricht und Hochschulbildung, p. 57-69, 13 pp. 2023

Publisher

Erich Schmidt Verlag GmbH & Co. KG

Other information

Language

German

Type of outcome

Stať ve sborníku

Field of Study

50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Country of publisher

Germany

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

printed version "print"

References:

RIV identification code

RIV/00216224:14410/23:00133335

Organization unit

Faculty of Education

ISBN

978-3-503-21105-0

DOI

Keywords (in Czech)

Sprachnorm & Usus; Sprachkorpus; data driven learning; digitale Kompetenz; Korpus im Unterricht; InterCorp

Keywords in English

language norm & usage; language corpus; data driven learning; digital competence; corpus in the classroom; InterCorp

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 31/1/2024 09:32, doc. Mgr. Tomáš Káňa, Ph.D.

Abstract

ORIG CZ EN

V originále

Der Beitrag wirft auf und beantwortet folgende Fragen: Kommt man an objektive und zuverlässige Informationen über die Sprache heran, oder bleibt man der Willkür selbsternannter Normierer und einseitiger Sprachberater(portale) ausgeliefert, die sich bei einer Googel-Suche oben vordrängen? Kann man auch eventuell die Zielsprache Deutsch mit der eigenen (Ausgangssprache) vergleichen um Parallelen und/oder Unterschiede zu erkennen? Weiterhin geht es im Beitrag darum, Möglichkeiten aufzuzeigen, welche Bandbreite sich den Deutschlehrer*innen und Deutschlernenden öffnet, wenn sie gezielt nach verschiedenen sprachlichen Phänomenen suchen, wenn sie Angaben in Lehrwerken oder Wörterbüchern überprüfen und erweitern wollen, wenn sie recherchieren, ob Formulierungen, die ihnen bekannt vorkommen, auch wirklich häufig verwendet werden, oder z.B. eine regionale Variante oder ein Soziolekt sind. Für eine solche Arbeit mit dem sprachlichen Usus gibt es relativ zuverlässige Instrumente – die Sprachkorpora und korpusähnliche Instrumente, die authentische, aktuelle und dadurch auch von den Reglementierer*innen unabhängige Sprachdaten erfassen. Der Umgang mit diesen Instrumenten und die Deutung der in ihnen beinhalteten Daten ist nicht immer einfach. Im Beitrag wird gezeigt, wie sich diese Instrumente für den Deutschunterricht eignen und wie sie zum autonomen Lernen beisteuern können.

In Czech

Článek klade a zodpovídá následující otázky: Je možné získat objektivní a spolehlivé informace o jazyce, nebo jsme odkázáni na milost a nemilost samozvaných normotvůrců a jednostranných jazykových poradců (portálů), kteří se objeví na prvních místech vyhledávače Google? Je také možné porovnat němčinu cílového jazyka s vlastním (výchozím) jazykem, abychom rozpoznali paralely a/nebo rozdíly? Cílem článku je také ukázat škálu možností, které se otevírají učitelům a studentům němčiny, když cíleně vyhledávají různé jazykové jevy, když si chtějí ověřit a rozšířit informace v učebnicích nebo slovnících, když zkoumají, zda se výrazy, které se jim zdají být známé, skutečně často používají nebo zda jde např. o regionální variantu či sociolekt. Pro takovou práci s jazykovým úzu existují poměrně spolehlivé nástroje - jazykové korpusy a korpusům podobné nástroje, které shromažďují autentická, aktuální a na regulátorech nezávislá jazyková data. Používání těchto nástrojů a interpretace dat, která obsahují, není vždy snadné. Článek ukazuje, jak jsou tyto nástroje vhodné pro výuku němčiny a jak mohou přispět k autonomnímu učení. Translated with DeepL.com (free version)