Kognitivní poruchy vyvolané medikací I

TAŠKOVÁ, Ivana. Kognitivní poruchy vyvolané medikací I (Drug‑induced cognitive disorders I.). Remedia. Praha, 2023, vol. 33, No 3, p. 1-6. ISSN 0862-8947.

Basic information

Original name

Kognitivní poruchy vyvolané medikací I

Name in Czech

Kognitivní poruchy vyvolané medikací I

Name (in English)

Drug‑induced cognitive disorders I.

Authors

TAŠKOVÁ, Ivana

Edition

Remedia, Praha, 2023, 0862-8947

---

Other information

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Keywords (in Czech)

polékové delirium – poléková kognitivní porucha – geriatrie – léky ve stáří.

Keywords in English

drug‑induced delirium – drug‑induced cognitive disorder – geriatrics – drugs in elderly.

Tags

Reviewed

---

Abstract

V originále

V rámci projektu, který implementuje Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN) Ministerstva zdravotnictví České republiky, vzniká dokument, který se mimo jiné zabývá i vztahem farmakoterapie a kognitivních poruch, a to v mnoha ohledech. Vedle souhrnu léčby demence a jejích behaviorálních a psychologických symptomů mapuje také klinicky závažné lékové interakce těchto léčiv, popisuje změny farmakokinetiky a farmakodynamiky léčiv ve stáří, obsahuje doporučení pro změny dávek rizikových léčiv u pacientů s poškozenými eliminačními orgány, zabývá se léčivy, která mohou kognitivní poruchy způsobovat, apod. Obsah těchto kapitol sloužil jako podklad pro text tohoto článku, který má za cíl informovat jednak o problematice kognitivních poruch vyvolaných léky a jednak o projektu Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch, který zahajuje implementaci NAPAN. V článku jsou popsány rozdíly mezi deliriem podmíněným léky a demencí a také změny ve farmakokinetice a farmakodynamice léčiv ve stáří, jež mohou přispívat k vyšší citlivosti pacientů k centrálním nežádoucím účinkům některých léčiv. Dále je zmíněna problematika nedostatku robustních dat v oblasti prokazování kauzality mezi podáním rizikových léčiv a vyvoláním kognitivních poruch. V závěru článku je publikován obecnější tabulkový přehled skupin rizikových léčiv s jejich zástupci a komentářem jejich dopadu na kognici. Na první díl článku bude navazovat druhý, který se opět zaměří na vztah mezi kognicí a léky a přinese již detailní přehled vlivu nejrizikovějších skupin. Současně se bude snažit dle dostupných dat stratifikovat riziko u jednotlivých léčiv v rámci těchto skupin tak, aby mohl klinik v praxi vybrat pro pacienta léčivo s nejmenším negativním vlivem na kognici.

In Czech

V rámci projektu, který implementuje Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN) Ministerstva zdravotnictví České republiky, vzniká dokument, který se mimo jiné zabývá i vztahem farmakoterapie a kognitivních poruch, a to v mnoha ohledech. Vedle souhrnu léčby demence a jejích behaviorálních a psychologických symptomů mapuje také klinicky závažné lékové interakce těchto léčiv, popisuje změny farmakokinetiky a farmakodynamiky léčiv ve stáří, obsahuje doporučení pro změny dávek rizikových léčiv u pacientů s poškozenými eliminačními orgány, zabývá se léčivy, která mohou kognitivní poruchy způsobovat, apod. Obsah těchto kapitol sloužil jako podklad pro text tohoto článku, který má za cíl informovat jednak o problematice kognitivních poruch vyvolaných léky a jednak o projektu Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch, který zahajuje implementaci NAPAN. V článku jsou popsány rozdíly mezi deliriem podmíněným léky a demencí a také změny ve farmakokinetice a farmakodynamice léčiv ve stáří, jež mohou přispívat k vyšší citlivosti pacientů k centrálním nežádoucím účinkům některých léčiv. Dále je zmíněna problematika nedostatku robustních dat v oblasti prokazování kauzality mezi podáním rizikových léčiv a vyvoláním kognitivních poruch. V závěru článku je publikován obecnější tabulkový přehled skupin rizikových léčiv s jejich zástupci a komentářem jejich dopadu na kognici. Na první díl článku bude navazovat druhý, který se opět zaměří na vztah mezi kognicí a léky a přinese již detailní přehled vlivu nejrizikovějších skupin. Současně se bude snažit dle dostupných dat stratifikovat riziko u jednotlivých léčiv v rámci těchto skupin tak, aby mohl klinik v praxi vybrat pro pacienta léčivo s nejmenším negativním vlivem na kognici.

In English

As part of the project that implements the National Action Plan for Alzheimer's Disease (NAPAN) of the Ministry of Health of the Czech Republic, a document has been created that, among other things, deals with the relationship between pharmacotherapy and cognitive disorders. In addition to a summary of the treatment of dementia and its behavioural and psychological symptoms, it also maps clinically significant drug interactions of these drugs, describes changes in the pharmacokinetics and pharmacodynamics of drugs in elderly, contains recommendations for changes in doses of risky drugs in patients with impaired elimination organs, and summarizes drugs that can cause cognitive disorders. The content of these chapters served as a basis for this article, which aims to inform about problematics of drug‑induced cognitive impairment and about the project “Recommended procedures for the diagnosis and treatment of Alzheimer's disease and other cognitive disorders”, which is starting the implementation of NAPAN. The text describes the differences between drug‑induced delirium and dementia, as well as changes in the pharmacokinetics and pharmacodynamics of drugs in elderly, which may contribute to a higher sensitivity of patients to the central side effects of some drugs. Furthermore, the issue of the lack of robust data in the field of proving causality between the administration of risky drugs and the induction of cognitive disorders is also mentioned. At the end of the article, a general overview of groups of risky drugs is published with their representatives and a comment on their impact on cognition. The first part of the article will be followed by the second on the topic of cognition and medication, which will provide a detailed overview of the risk groups of drugs. At the same time, the stratification of the risk of individual drugs within these groups according to the available data will be summarized, so that the clinicians would be able to choose the drug for the patient with the least negative effect on cognition.