Populace velkých kopytníků jsou v ČR velmi diskutovaným tématem jednak z hlediska přemnožení běžných druhů a následných škod, které způsobují např. na polních plodinách či lesních porostech. Nově jsou zmiňováni také v kontextu navrácení ohrožených divokých koní, praturů či zubrů do krajiny. Kvůli mísení populací volně žijících velkých kopytníků i jejich kontaktu s oborově či farmově chovanými zvířaty tak vyvstávají i otázky týkající se rizika šíření invazních druhů parazitů. Příkladem parazita zavlečeného na území ČR je patogenní krevsající hlístice Ashworthius sidemi, která se k nám dostala během umělého vysazování východo-asijského jelena siky. Obdobně byla na naše území zavlečena motolice Fascioloides magna během introdukcí severoamerického jelence běloocasého. Neznalost parazitární zátěže a rozšíření obou druhů parazitů společně s nedostatečně účinnou diagnostikou vedla v minulosti ke značnému podceňování vlivu těchto invazních parazitóz. V rámci projektu „Šíření invazních druhů parazitů a jejich drtivé dopady na biologickou rozmanitost původních druhů přežvýkavců“ TAČR (SS05010070) je naším cílem dosažení ucelené představy o aktuálním výskytu a šíření invazních parazitů (hlístice A. sidemi a motolice F. magna) a odhalení rozsahu jejich působení na populace ohroženého zubra evropského i ostatní druhy (např. jelena, srnce, daňka aj.). Pro dosažení tohoto cíle byly vyvinuty metody diagnostiky pro identifikaci těchto parazitů na molekulární úrovni ze zvířecích výkalů. V rámci prvotního screeningu bylo potvrzeno, že se hlístice A. sidemi a motolice F. magna stále aktuálně vyskytují a šíří u přežvýkavé zvěře v oborních chovech i honitbách v ČR. Hlavní roli v šíření hlístice A. sidemi má jelen lesní, u něhož tato hlístice získává naprostou početní převahu nad původními druhy parazitů. Jaterní motolice F. magna pak stále představuje reálné nebezpečí především pro domácí přežvýkavce, jejichž pastviny mohou být kontaminovány volně žijící zvěří.