Média veřejné služby v Česku:
očekávání a hodnocení ze strany
veřejnosti
Výzkumná zpráva
Autorka: Mgr. et Mgr. Marína Urbániková, Ph.D.
Členové a členky projektového týmu podílejícího se na přípravě
dotazníkového šetření: Mgr. Klára Smejkal; Mgr. Lukáš Slavík; doc. Mgr.
Jakub Macek, Ph.D.; Mgr. Lucie Čejková
Katedra mediálních studií a žurnalistiky
Fakulta sociálních studií
Masarykova univerzita
Brno 2024
U |\| T Katedra mediálních
I™ -I- studií a žurnalistiky
F S S
Obsah
Úvod 3
Shrnutí 5
A. Představy o financováni a ochota platit za média veřejné služby 8
B. Podpora konceptu médií veřejné služby 14
C. Očekávání od médií veřejné služby 18
D. Konzumace médií veřejné služby a komerčních médií 22
E. Hodnocení a spokojenost s médii veřejné služby 25
F. Placení za mediální obsah a podpora navrhovaných změn v oblasti financování
médií veřejné služby 34
2
Úvod
Tato výzkumná zpráva sumarizuje základní výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem
bylo prozkoumat postoje české veřejnosti k médiím veřejné služby zejména její
očekávání, hodnocení a představy o jejich financování. Toto šetření je součástí tříletého
výzkumného projektu „Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby: očekávání,
výzvy a příležitosti" řešeného na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty
sociálních studií Masarykovy univerzity (KMSŽ FSS MU) v letech 2021 až 2024, který je
financován Grantovou agenturou České republiky.1
Cílem projektu je prozkoumat postoje
a očekávání od médií veřejné služby z pohledu několika klíčových skupin aktérů: vedle
široké veřejnosti také politiků, členů mediálních rad a novinářů a manažerů České
televize a Českého rozhlasu.
Dotazníkové šetření bylo realizováno na výzkumném souboru 1 700 respondentů, který
je reprezentativní pro českou populaci ve věku 18+ let z hlediska pohlaví, věku, vzdělání,
velikosti místa bydliště, kraje a četnosti užívání internetu. Technikami sběru dat bylo
online dotazování (zaměřeno na denní a téměř denní uživatele internetu; tímto
způsobem bylo získáno 76 % vyplněných dotazníků) a osobní face-to-face dotazování
(zaměřeno na slabé uživatele internetu a neuživatele; 24 % vyplněných dotazníků).2
Dotazník připravil projektový tým na KMSŽ FSS MU3
a sběr dat na základě zadání
projektového týmu v listopadu a prosinci 2023 realizovala agentura Focus - Marketing &
Sociál Research. Základní informace o sběru dat sumarizuje Box 1.
Dotazník měl celkem šest sekcí: A. představy o financování a ochota platit za média
veřejné služby, B. podpora konceptu médií veřejné služby, C. očekávání od médií veřejné
služby, D. konzumace médií veřejné služby a komerčních médií, E. hodnocení a
spokojenost s médii veřejné služby, F. placení za mediální obsah a podpora navrhovaných
změn v oblasti financování médií veřejné služby.
Primárním akademickým cílem dotazníkového šetření bylo navázat na zahraniční studie
zkoumající ochotu platit (willingness-to-pay) za mediální obsah4
a prozkoumat
1
Kód projektu: GA22-30563S. Stručný popis projektu je zde: https://www.fss.muni.cz/vyzkum/resene-
projekty/64012.
2
V souladu s daty Českého statistického úřadu o užívání internetu v české populaci (dle publikace
Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi osobami za období2022).
3
Znění dotazníku bylo také konzultováno se zástupci výzkumných oddělení České televize a Českého
rozhlasu; na základě konzultace došlo k mírným formulačním zpřesněním u několika položek (např.
přidání příkladů jednotlivých typů pořadů apod.]. Před započetím sběru dat byla také realizována pilotáž;
v rámci ní bylo dotázáno celkem 65 respondentů a respondentek reprezentujících různé
sociodemografické skupiny, které pak byly zastoupeny v hlavním výzkumném souboru. Na základě
pilotáže došlo k dílčím úpravám u tří otázek dotazníku.
4
Viz např. Sehl, A. (2023]. Public Service Media and Public Funding: A Three-Country Study of Willingness
to Pay Versus Perceived Dispensability. European Journal of Communication, 38(6], 608-624. Hálo, G.,
Campos Rueda, M. & Goyanes, M. (2023]. Consumers' Paying Intent for Public Service Media in Spain: The
Effect of RTVE Service Quality, Citizens' Expenditure, and the Moderating Role of Age. Journalism Studies,
24(11], 1476-1495. Ichikawa, Y. &Tsuji, M. (2016]. Evaluating the Product Portfolio of NHK, the Japanese
Public Service Broadcaster: A Propensity Score Matching Approach. International Journal on Media
Management, 18(2], 117-136.
3
prediktoiy ochoty platit za média veřejné služby ze strany české veřejnosti (včetně
otestování vysvětlujících modelů). Tomu byl také do velké míry podřízen obsah
dotazníku a řazení otázek. Klíčové otázky zkoumající hlavní závislou proměnnou - výšku
televizního a rozhlasového poplatku, kterou respondenti a respondentky považují za
adekvátní - proto byly zařazeny hned na začátek dotazníku, abychom předešli
případnému zkreslení způsobenému řazením otázek.
Vzhledem k tomu, že nedlouho před finalizací dotazníku oznámilo Ministerstvo kultury
ČR svůj záměr zvýšit rozhlasové a televizní poplatky a rozšířit definici poplatníka5
, do
dotazníku byla také zařazena samostatná sekce mapující postoje veřejnosti
k navrhovaným změnám, aby byla získaná data užitečná nejen pro akademický výzkum,
ale i pro širší veřejnou diskusi.
Box 1 Základní informace o dotazníkovém šetření
• Zadavatel: Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií,
Masarykova univerzita (KMSŽ)
• Realizátor sběru dat: Focus - Marketing & Sociál Research
• Financování výzkumu: Grantová agentura České republiky a KMSŽ FSS MU
• Termín sběru dat: listopad až prosinec 2023
• Metoda: standardizované face-to-face rozhovory s využitím elektronického
dotazníku v notebooku (CAPI; celkem 65 tazatelů) a on-line vyplňování (CAWI)6
• Populace: obyvatelé ČR ve věku 18 a více let
• Výběr výzkumného souboru: kvótní výběr (kvótní znaky: pohlaví, věk, vzdělání,
velikost místa bydliště, kraj, četnost užívání internetu)7
• Zdroj dat pro kvótní výběr a vážení dat: Český statistický úřad
• Velikost výzkumného souboru: 1 700 respondentů a respondentek (z toho 76 %
sesbíráno metodou CAWI a 24 % metodou CAPI)
• Výběrová chyba: max. ± 2,38 %
• Průměrná délka vyplňování: 28 minut
Tato výzkumná zpráva má za cíl přinést základní výsledky dotazníkového šetření; hlubší
a podrobnější analýzu přinesou navazující akademické publikace. Její struktura kopíruje
strukturu dotazníku; pod grafy, případně tabulkami je vždy uvedeno číslo a znění otázky.
Pokud není uvedeno jinak, počet respondentů odpovídajících na danou otázku se vždy
rovná 1 700.
5
Viz https://www.mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5386cs-ministr-kultury-martin-baxa-se-zastupci-
koalice-predstavil-tzv-velkou-medialni-novelu.
6
Online dotazování bylo realizováno přes panel respondentů (Český národní panel].
7
Kvóta byla vypočtena na základě dat poskytovaných Českým statistickým úřadem dle Sčítání lidu, domů
a bytů 2021 v Česku (pohlaví, věk, vzdělání, velikost obce a kraj] a dle publikace Využívání informačních a
komunikačních technologií v domácnostech a mezi osobami za období2022 (četnost užívání internetu].
4
Shrnutí
Tato zpráva sumarizuje výsledky dotazníkového šetření realizovaného na vzorku 1 700
respondentů reprezentativním pro českou populaci ve věku 18+ z hlediska pohlaví, věku,
vzdělání, velikosti místa bydliště, kraje a četnosti užívání internetu. Průzkum se zaměřil
zejména na představy o financování a ochotu platit za média veřejné služby a očekávání
a hodnocení ve vztahu k České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo). Výsledky
naznačují, že hlavní část veřejnosti vnímá Českou televizi i Český rozhlas jako důležité
společenské instituce a média veřejné služby obecně považuje za potřebná. Zjevný je
také příklon k širokému vymezení jejich poslání: veřejnost od ČT a ČRo očekává
naplňování celé řady úkolů a funkcí, včetně té zábavné. Celkově je hlavní část veřejnosti
se službami ČT a ČRo převážně spokojena. Podíl nespokojené části, která je k médiím
veřejné služby kritická a nepovažuje je za důležité, dosahuje zhruba čtvrtiny až třetiny (v
závislosti na přesné formulaci otázky). Navzdory rozsáhlým očekáváním a převážné
spokojenosti ale většina lidí se zvýšením rozhlasového a televizního poplatku nesouhlasí.
Hlavní zjištění lze shrnout následovně:
• Hlavní, i když nikoliv nadpoloviční část dotazovaných (46 %) se kloní k tomu, aby
média veřejné služby platila přímo veřejnost (ať už prostřednictvím televizních
nebo rozhlasových poplatků, nebo, hypoteticky, z předplatného nebo dobrovolných
příspěvků). Státní rozpočet by pak měl být hlavním zdrojem podle 31 %
dotazovaných a reklama dle 22 % dotazovaných (zbylé 1 % volilo jiný model).
• Co se týče představ o okruhu plátců televizního a rozhlasového poplatku, největší, i
když nikoliv nadpoloviční část respondentů (37 %) se přiklání k univerzální platbě,
tj. aby za média veřejné služby platily všechny domácnosti, s možným osvobozením
pro nízkopříjmové domácnosti, případně aby poplatek platily všechny domácnosti,
které odebírají elektřinu nebo mají přístup na internet. Srovnatelný podíl
dotazovaných, celkem 33 %, by povinnost platby navázal na vlastnictví přístroje, tj.
rozhlasového a televizního přijímače (zde jde specificky o 22 %), případně i
počítače, tabletu či chytrého telefonu (zde jde specificky o 11 %). Čtvrtina
dotazovaných (25 %) má za to, že televizní a rozhlasové poplatky by měly platit
pouze ty domácnosti, které uvedou, že služby České televize a Českého rozhlasu
využívají.
• Pokud by respondenti byli poslanci a mohli by určit výši měsíčního poplatku za
domácnost pro celou zemi, úhrnná výše televizního a rozhlasového poplatku by
v průměru dosáhla 242 Kč (místo současných 180 Kč), což je ještě více než v rámci
novely navrhuje Ministerstvo kultury ČR (215 Kč). Průměrná navrhovaná výše
televizního poplatku je 146 Kč (medián je 102 Kč), průměrná navrhovaná výše
rozhlasového poplatku je 96 Kč (medián je 51 Kč). Podíl těch, kteří spontánně
navrhli částku přesahující současnou celkovou výši poplatků (tj. 181 Kč a více), a
těch, kteří navrhli částku nižší nebo stejnou (tj. 0 až 180 Kč), je zhruba vyrovnaný
(47% a 53%).
• Pokud by respondenti byli poslanci a v Poslanecké sněmovně by se hlasovalo o
zachování nebo zrušení ČT a ČRo, hlavní část z nich, 58 % v případě ČT a 48 %
v případě ČRo, by hlasovala pro zachování. Menšina, i když nikoliv zanedbatelná
5
(25 % v případě ČT a 33 % v případě ČRo) by hlasovala pro zrušení. Zbylých 17 %,
resp. 19 % volilo střední, neutrální možnost (ani zrušit, ani nezrušit).
• Těsná většina dotazovaných (51 %) souhlasí s výrokem, že naše společnost
potřebuje média veřejné služby, tedy média placená občany, která nemá pod
kontrolou vláda ani soukromý vlastník. Necelá čtvrtina (24 %) nepovažuje média
veřejné služby za potřebná; zbylá čtvrtina (25 %) volila střední, neutrální možnost.
• Výsledky také naznačují, že česká veřejnost se jasně kloní k širokému vymezení
mandátu médií veřejné služby. Od ČT a ČRo očekává naplňování celé řady úkolů a
funkcí, a to od informační a vzdělávací funkce, podpory národních tradic a rozvoje
domácí i zahraniční kultury a umění přes zábavní funkci, vysílání programů pro děti
a pro různé menšiny, vysílání sportovních pořadů až k naplňování funkce veřejného
fóra, kde mohou obyčejní lidé diskutovat a vyjádřit svůj názor, a funkce podpory a
rozvoje občanství. Všechny nabídnuté funkce a úkoly médií veřejné služby považuje
za důležité nadpoloviční většina dotazovaných (54 % až 83 %).
• O podpoře širokého mandátu pro média veřejné služby svědčí i to, že většina
dotazovaných vnímá téměř všechny služby, jež v současnosti poskytuje ČT a ČRo, za
součást jejich poslání, a to například včetně vysílání zábavních pořadů jako
StarDance nebo provozování zpravodajského webového portálu s vlastní redakcí,
jako je například iRozhlas.cz. Jedinými výjimkami, které nemají podporu hlavní části
veřejnosti, jsou provoz vlastního hudebního souboru a provoz profilů na sociálních
sítích.
• Hlavní část dotazovaných je s tím, jak ČT a ČRo naplňují své úkoly, spokojena (podíl
spokojených je až na výjimky vyšší než podíl nespokojených). Spokojenost panuje
zejména s naplňováním těch funkcí a úkolů, které lidé zároveň považují za
nejdůležitější: informovat, přispívat k rozvoji kultury a umění, uchovávat a rozvíjet
národní tradice, podporovat domácí kulturu, vzdělávat publikum, přinášet domácí a
zahraniční sport. Naopak nejmenší spokojenost panuje s tím, do jaké míry ČT a ČRo
umožňují obyčejným lidem vyjádřit svůj názor, s kontrolou politických a
ekonomických elit a odhalováním skandálů a také s přispíváním k boji proti
dezinformacím. Co se týče naplňování různých žurnalistických pravidel, lidé zejména
oceňují, že ČT i ČRo má profesionální a dobře připravené moderátory a redaktory,
přináší podstatné informace a činí tak bez zbytečných emocí a senzací. Naopak
nejmenší spokojenost panuje v oblasti vnímané nezávislosti na politických tlacích,
neutrality a objektivity.
• Dominantní část dotazovaných, kolem 40 %, považuje vysílání ČT a ČRo za neutrální
a vyvážené. Politické zabarvení ve vysílání ČT vnímá zhruba třetina respondentů
(zbylá zhruba čtvrtina neví nebo nemá názor), v případě ČRo zhruba čtvrtina
respondentů (zbylá zhruba třetina neví nebo nemá názor). Vnímané zabarvení je
jasně pravicové (na ose levice/pravice), s mírným příklonem ke konzervativizmu (na
ose liberalismus/konzervativizmus).
• Většina, zhruba 60 % dotazovaných, nesouhlasí se zvýšením televizního a
rozhlasového poplatku ze 180 Kč na 215 Kč, které aktuálně navrhuje Ministerstvo
kultury ČR8
(souhlas vyjádřilo 23 % a zbylých 17 % na tuto otázku nemělo názor).
8
Viz https://www.mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5386cs-ministr-kultury-martin-baxa-se-zastupci-
koalice-predstavil-tzv-velkou-medialni-novelu.
6
Tento výsledek je v rozporu s tím, že pokud měli respondenti v úvodu dotazníku
sami zvolit výši poplatku, kterou považují za adekvátní, průměrná navrhovaná suma
dosáhla 242 Kč, což je více než je navrhované zvýšení na 215 Kč. Část lidí tedy
zřejmě pociťuje vůči aktu zvyšování poplatků odpor, i když spontánně oceňuje
služby ČT a ČRo sumou, která navrhované zvýšení dosahuje nebo přesahuje.
• Celkově je zhruba čtvrtina až třetina respondentů (v závislosti na přesné formulaci
otázky) vůči médiím veřejné služby kritická: není s nimi spokojena, nedůvěřuje jim,
nepovažuje je za důležité pro sebe a své blízké ani pro společnost a hlasovala by pro
jejich zrušení. Obecně jde statisticky významně častěji o lidi bez vysokoškolského
vzdělání; ty kteří uvádějí, že jejich domácnost je v horší finanční situaci (musí se
uskromňovat nebo si půjčovat); lidi deklarující příklon k levici; ty kteří v posledních
parlamentních volbách volili jiné strany než strany současné vládní pětikoalice; ty,
kteří uvedli, že je nezajímá politika a veřejné dění; ty kteří uvedli, že jsou
nespokojeni se životem, který vedou, a také se současnou politickou a ekonomickou
situaci v Česku a s fungováním demokracie; a ty kteří uvedli, že ČT a ČRo sledují
méně než jednou týdně a že nepatří k jejich hlavním informačním zdrojům.
7
A. Představy o financování a ochota platit za média
veřejné služby
I když média veřejné služby byla v Evropě tradičně financována z poplatků placených
přímo občany (v České republice z tzv televizního a rozhlasového poplatku),
v posledních letech od tohoto systému hned několik zemí ustoupilo.9
První otázka
dotazníku se proto týkala představ o hlavním zdroji financování médií veřejné služby Jak
ukazuje Graf 1, hlavní část dotazovaných (46 %) se kloní k tomu, aby média veřejné
služby platila přímo veřejnost, ať už prostřednictvím televizních nebo rozhlasových
poplatků, nebo, hypoteticky, předplatného nebo dobrovolných příspěvků. Státní rozpočet
by pak měl být hlavním zdrojem podle 31 % dotazovaných a reklama dle 22 %
dotazovaných.
Graf 1 Představy o hlavním zdroji financování médií veřejné služby
i%
• Veřejnost
• Státní rozpočet
• Reklama
• Jiný zdroj
Znění otázky: Ql. Co by mělo podle Vás býthlavním zdrojem financování médií veřejné služby, tedy České
televize a Českého rozhlasu? Zvolte prosím jednu možnost, (veřejnost = rekódované odpovědi televizní a
rozhlasové poplatky, lidově nazývané „koncesionářské poplatky" + dobrovolné příspěvky občanů + předplatné
od občanů, které byjim, na rozdíl od neplatících, zajistilo přístup k obsahu; státní rozpočet: reklama: jiný
zdroji
Podrobnější vhled do představ dotazovaných o hlavním zdroji financování médií veřejné
služby pak přináší Graf 2. Z konkrétních možností, které měli respondenti na výběr, má
nejvyšší podporu financování ze státního rozpočtu (31 % dotazovaných) a financování
z televizních a rozhlasových poplatků, což je v současnosti používaný systém (28 %).
Zhruba pětina dotazovaných (22 %) se přiklání k financování z reklamy. Další možnosti,
například předplatné nebo dobrovolné příspěvky od občanů, pak měly menší podporu.
Financování ze státního rozpočtu statisticky významně častěji volili lidé ve věku 55 a
více let; ti klonící se k levici; ti, kteří v posledních parlamentních volbách volili strany
SPD a ČSSD; ti, kteří uvedli, že jsou nespokojeni se životem, který vedou, a ani se
9
European Broadcasting Union (2023]. Licence Fee. Where? How? What's New? Public Version. Geneva:
European Broadcasting Union.
https://www.ebu.ch/files/live/sites/ebu/files/Publications/MIS/login only/funding/EBUMIS
Licence Fee 2023-public.pdf
8
současnou politickou a ekonomickou situací v Česku. Naopak financování z televizních a
rozhlasových poplatků statisticky významně častěji volili nejmladší respondenti do 24
let; ti, kteří finanční situaci své domácnosti hodnotí jako dobrou; ti, kteří se kloní
k pravici; ti, kteří uvedli, že se zajímají o politiku a veřejné dění; ti, kteří v posledních
parlamentních volbách volili strany vládní pětikoalice; ti, kteří uvedli, že jsou spokojeni
se životem, který vedou, a také se současnou politickou a ekonomickou situaci v Česku a
s fungováním demokracie; a také ti, kteří uvedli, že Českou televizi (ČT) a Český rozhlas
(ČRo) sledují alespoň jednou týdně a že ČT a ČRo patří k jejich hlavním informačním
zdrojům.
Graf 2 Představy o způsobu financování médií veřejné služby
Státní rozpočet
Televizní a rozhlasové poplatky (lidově nazývané
„koncesionářské poplatky")
Reklama | 2 2 %
Předplatné od občanů (které by jim, na rozdíl od , . ^
neplatících, zajistilo přístup k obsahu) ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ 0
Dobrovolné příspěvky občanů
Jiný zdroj | 1%
0 % 5% 1 0 % 1 5 % 2 0 % 2 5 % 3 0 % 3 5 % 4 0 % 4 5 % 5 0 %
Znění otázky: Ql. Co by mělo podle Vás býthlavním zdrojem financování médií veřejné služby, tedy České
televize a Českého rozhlasu? Zvolte prosím jednu možnost.
U systému postaveného na poplatcích od veřejnosti je další otázkou definice poplatníka.
Představy o tom, kdo má platit televizní a rozhlasový poplatek, sumarizuje Graf 3.
Největší, i když nikoliv nadpoloviční část respondentů (37 %) se přiklání k univerzální
platbě, tj. k tomu, aby za média veřejné služby platily všechny domácnosti, s možným
osvobozením pro nízkopříjmové domácnosti, případně aby platily všechny domácnosti,
které odebírají elektřinu nebo mají přístup na internet. Srovnatelný podíl, třetina
dotazovaných (33 %), by povinnost platby navázala na vlastnictví přístroje, tj.
rozhlasového a televizního přijímače, případně i počítače, tabletu či chytrého telefonu.
Čtvrtina dotazovaných (25 %) má za to, že televizní a rozhlasové poplatky by měly platit
pouze ty domácnosti, které uvedou, že služby České televize a Českého rozhlasu
využívají.
Univerzální nastavení poplatků za média veřejné služby statisticky významně častěji
volili dotazovaní mladší 55 let; ti, kteří uvedli, že ČT a ČRo sledují alespoň jednou týdně;
ti, kteří uvedli, že ČT a ČRo patří k jejich hlavním informačním zdrojům; a ti, kteří uvedli,
že jsou spokojeni se životem, který vedou, a také se současnou politickou a ekonomickou
situaci v Česku a s fungováním demokracie.
9
Graf 3 Představy o definici platby za média veřejné služby
• Univerzální platba
• Platba navázaná na
přístroj
• Platba navázaná na
využívání služeb
Znění otázky: Q2. Pokud se nadále budou Česká televize a Český rozhlas financovat zejména z televizních a
rozhlasových poplatků („koncesionářských poplatků"], kdo byje měl podle Vás platit? Zvolte prosím jednu
možnost, (univerzálníplatba = rekódované odpovědi všechny domácnosti v zemi; všechny domácnosti v zemi
vyjma nízkopříjmových skupin; domácnosti, které odebírají elektřinu; domácnosti, které mají připojení
k internetu; platba navázaná na přístroj = domácnosti, které vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač,
počítač/ tablet/ chytrý telefon; domácnosti, které vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač; platba
navázaná na využívání služeb = domácnosti, které uvedou, že vysílání nebo webové obsahy České televize a
Českého rozhlasu využívají; jiná možnosti
Podrobnější vhled do představ o adekvátní definici poplatníka přináší Graf 4. Nejvyšší
podporu mají tři modely: platba vztahující se pouze na domácnosti, které uvedou, že
služby ČT a ČRo využívají (25 %), univerzální platba pro všechny domácnosti v zemi
(24 %) a platba navázaná na vlastnictví televizního nebo rozhlasového přijímače (22 %).
Další možnosti pak měly menší podporu.
Graf 4 Představy o definici poplatníka
Pouze domácnosti, které uvedou, že vysílání nebo
„ I 25
webové obsahy CT a CRo využívají
Všechny domácnosti v zemi | 2 4 %
Pouze domácnosti, které vlastní televizní nebo
rozhlasový přijímač
Pouze domácnosti, které vlastní televizní nebo
rozhlasový přijímač, počítač / tablet / chytrý telefon
Všechny domácnosti v zemi vyjma nízkopříjmových
skupin
Domácnosti, které odebírají elektřinu
Domácnosti, které mají připojení k internetu
Jiná možnost
0 % 5% 1 0 % 1 5 % 2 0 % 2 5 % 3 0 %
Znění otázky: Q2. Pokud se nadále budou Česká televize a Český rozhlas financovat zejména z televizních a
rozhlasových poplatků („koncesionářských poplatků"], kdo byje měl podle Vás platit? Zvolte prosím jednu
možnost.
10
Dotazník se dále zaměřil na představy o adekvátní výši rozhlasového a televizního
poplatku. Respondenti si měli představit, že jsou poslanci v Poslanecké sněmovně a mají
moc nastavit pro celou zemi výši měsíčního poplatku za Českou televizi a Český rozhlas
za jednu domácnost.1 0
Stejně jako dosud by byl poplatek hlavním zdrojem příjmu ČT a
ČRo, možnosti příjmu z reklamy by nadále zůstaly velice omezené a tato média by
nedostávala žádný příspěvek ze státního rozpočtu. Respondenti mohli volit libovolnou
sumu od 0 Kč do 1 000 Kč měsíčně.1 1
Jelikož cílem bylo získat spontánní odpověď, otázka
zároveň respondentům nijak nepřipomínala aktuální výši poplatků.
Jak ukazuje Tab. 1, průměrná navrhovaná výše televizního poplatku dosahuje 146 Kč (v
současnosti představuje jeho výše 135 Kč) a v případě rozhlasového poplatku jde o 96 Kč
(v současnosti jde o 45 Kč). Pokud by tedy o výši poplatků rozhodovala veřejnost, místo
současných 180 Kč by domácnosti platily televizní a rozhlasový poplatek v průměrné
výši 242 Kč (95% interval spolehlivosti pro průměr se pohybuje mezi 229 a 256 Kč), což
je ještě více, než v novele navrhuje Ministerstvo kultury ČR (215 Kč).1 2
Tab. 1 Průměrná navrhovaná výše televizního a rozhlasového poplatku
ČT ČRo
Průměr 146 Kč 96 Kč
Směrodatná odchylka 154 147
Medián 102 Kč 51 Kč
95% interval spolehlivosti pro průměr 139-154 Kč 89-103 Kč
Znění otázky: Q3. Představte si, že jste poslancem nebo poslankyní v Poslanecké sněmovně a máte moc
nastavit pro celou zemi výši měsíčního televizního poplatku za Českou televizi za jednu domácnost, jak vysoký
by tento televizní poplatek měl být - kolik měsíčně by podle Vás měly domácnosti platit? Takjako dosud by
televizní poplatek byl hlavním zdrojem příjmu České televize. Možnosti příjmu z reklamy by zůstaly velice
omezené a Česká televize by nedostávala žádný příspěvek ze státního rozpočtu. 0 Kč měsíčně až 1 000 Kč
měsíčně (posuvná lišta se stupnicí). Q4. Stejná formulace pro Český rozhlas.
Představy respondentů o adekvátní výši poplatku se ale značně liší (Graf 5).
Nezanedbatelná část (15 % v případě televizního poplatku a 18 % v případě
rozhlasového poplatku) uvedla, že poplatek by měl být ve výši 0 Kč, a tedy de facto
navrhla jeho zrušení. Srovnání navrhované sumy a aktuální výše poplatku ukazuje, že
v případě televizního poplatku hlavní část dotazovaných (45 %) zvolila sumu, která je
menší nebo rovna současné výši poplatku, ale v případě rozhlasového poplatku se hlavní
(a nadpoloviční) část (59 %) přiklonila k sumě, která současnou výši přesahuje.
1 0
Tento formát otázky zkoumající představu o adekvátní výši poplatku pro všechny domácnosti (tj. pro
celou společnost] byl zvolen kvůli minimalizaci vlivu dalších faktorů (např. aktuální osobní finanční
situace respondenta] na odpověď.
1 1
Tento interval byl nastaven v návaznosti na dřívější studii postavenou na skupinových rozhovorech se
zástupci české veřejnosti, která kromě jiného zkoumala představy o adekvátní výši poplatků, viz
Urbániková, M. a Smejkal, K. (2023]. Trust and Distrust in Public Service Media: A Case Study from the
Czech Republic. Media and Communication, 11(4], 297-307.
1 2
Viz https://www.mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5386cs-ministr-kultury-martin-baxa-se-zastupci-
koalice-predstavil-tzv-velkou-medialni-novelu.
11
Graf 5 Představy o adekvátní výši televizního a rozhlasového poplatku
CT
CRo
1 5 % 4 5 % 4 0 %
^ |
1 8 % 2 3 % 5 9 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• 0 Kč
• 1 Kč až současná hodnota (135 Kč u ČT a 45 Kč u ČRo)
• více než současná hodnota (136+ Kč u ČT a 46+ Kč u ČRo)
Znění otázky: Viz Tab. 1.
Srovnání celkové výše poplatků navrhované respondenty se současným stavem a
s návrhem Ministerstva kultury ČR (MK ČR)1 3
pak ukazuje Graf 6. Těsná nadpoloviční
většina dotazovaných (53 %) uvedla sumu, která je rovna nebo nižší, než je současná
celková výše televizních a rozhlasových poplatků (tj. od 0 do 180 Kč). Tato skupina se
rozpadá na dvě subkategorie: 39 % zvolilo poplatky v celkové výši od 1 do 180 Kč a 14 %
poplatky jako takové odmítá a uvedlo sumu ve výši 0 Kč. Těsná menšina dotazovaných
(47 %) naopak uvedla sumu přesahující současnou celkovou výši poplatků (tj. 181 Kč a
více). I tato skupina se rozpadá na dvě subkategorie: 35 % dotazovaných uvedlo sumu
rovnou nebo vyšší, než je suma navrhovaná ministerstvem (215 Kč a více), a 12 %
dotazovaných uvedlo sumu, která je vyšší než současná výše poplatků, ale nižší než suma
navrhovaná ministerstvem (181 Kč až 214 Kč).
Graf 6 Srovnání celkové výše poplatků za média veřejné služby navrhované respondenty
se současným stavem a s návrhem MK ČR
8 0 %
7 0 %
6 0 %
5 0 %
4 0 %
3 0 %
2 0 %
10%
0%
5 3 %
J L
4 7 %
3 9 %
3 5 %
±47o 1 2 %
0 Kč 1 až 180 Kč 181 Kč až 214 Kč 215 Kč a více
Znění otázky: Viz Tab. 1
1 3
Viz https://wv^.mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5386cs-ministr-kultury-martin-baxa-se-zastupci-
koalice-predstavil-tzv-velkou-medialni-novelu.
12
Sumu přesahující současnou celkovou výši poplatků (tj. 181 Kč a více) statisticky
významně častěji volili respondenti mladší 55 let; ti s vysokoškolským vzděláním; ti,
kteří finanční situaci své domácnosti hodnotí jako dobrou; ti, kteří uvedli, že ČT a ČRo
sledují alespoň jednou týdně a že ČT a ČRo patří k jejich hlavním informačním zdrojům;
ti, kteří deklarují příklon k pravici; ti, kteří uvedli, že se zajímají o politiku a veřejné dění;
ti, kteří v posledních parlamentních volbách volili strany vládní pětikoalice; a ti, kteří
uvedli, že jsou spokojeni se životem, který vedou, a také se současnou politickou a
ekonomickou situaci v Česku a s fungováním demokracie. Velikost rozdílů pak zachycuje
Graf 7.
Graf 7 Podíl respondentů, kteří navrhli televizní a rozhlasové poplatky v celkové sumě
přesahující jejich současnou výši 180 Kč (srovnání různých sociodemografických skupin)
méně než 55 let ^^^^^^^^^^^^^^^^^^H 5 1 %
55+let ^^^^H^^H^^^^H 4 2 %
VŠ vzdělání ^^^^^^^^^^^^^^^^^m 5 3 %
bez VŠ vzdělání ^^^^•^^M^^M^^^H 4 6 %
dobrá finanční situace domácnosti ^^^^^•^^^•^^^•^^^^•H 5 0 %
horší finanční situace domácnosti ^^^^^^^^^^^^^^^m 3 9 %
pravicová politická orientace ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^H 5 7 %
levicová politická orientace ^^^^^^^^^^^^^^^H 4 0 %
zájem o politiku a veřejné dění ^^^^^•^^^•^^^•^^^^•H 5 0 %
nezájem o politiku a veřejné dění ^^^^^^^^^^^^^^^^^m 4 4 %
volba stran vládní pětikoalice ^^^^^•^^^•^^^•^^^•^^^^H 5 8 %
volba jiných politických stran než stran vládní pětikoalice ^^^^^^^^^^^^^^^^M 4 3 %
spokojen/a s vlastním životem ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^m 5 2 %
není spokojen/a s vlastním životem ^^^^^^^^^^^^^^^M 4 0 %
spokojen/a se současnou politickou situací ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^H 7 5 %
nespokojen/a se současnou politickou situací ^^^^^^^^^^^^^^^H 4 1 %
spokojen/a se současnou ekonomickou situací ^^^^^•^^^•^^^•^^^•^^^•^^^•^^M 7 3 %
nespokojen/a se současnou ekonomickou situací ^^^^^•^^^•^^^^^^H 4 2 %
spokojen/a s fungováním demokracie v Česku ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^H 6 7 %
nespokojen/a s fungováním demokracie v Česku ^^^^^•^^^•^^^^H 3 9 %
sleduje ČT alespoň jednou týdně ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^m 5 2 %
sleduje ČT méně než jednou týdně ^^^^^H^^^H^^B 3 3 %
poslouchá ČRo alespoň jednou týdně ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^H 5 8 %
poslouchá ČRo méně než jednou týdně ^^^^^•^^^•^^^^^H 4 0 %
ČT patří k hlavním informačním zdrojům ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^M 5 8 %
ČT nepatří k hlavním informačním zdrojům ^^^^^^^^^^^^^^^B 3 9 %
ČRo patří k hlavním informačním zdrojům ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^m 6 6 %
ČRo nepatří k hlavním informačním zdrojům ^^^^^^^^^^^^^^^^H 4 3 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 %
Znění otázky: Viz Tab. 1.
13
B. Podpora konceptu médií veřejné služby
Druhá sekce dotazníku zkoumala podporu konceptu médií veřejné služby. Jak ukazuje
Graf 8, těsná většina dotazovaných (51 %) souhlasí s výrokem, že naše společnost
potřebuje média veřejné služby, tedy média placená občany, která nemá pod kontrolou
vláda ani soukromý vlastník. Největší, i když nikoliv nadpoloviční část respondentů
(43 %) také souhlasí s tím, že média veřejné služby mají svůj význam, protože přináší
programy, které by komerční média nevysílala. S výroky opačného charakteru, například
že média veřejné služby jsou zbytečná, protože nikdy nebudou zcela nezávislá na
politicích, nebo že nabídka komerčních médií je natolik bohatá, že média veřejné služby
dnes již nejsou třeba, souhlasí zhruba třetina dotazovaných (36 %, resp. 31 %).
Významná část respondentů (46 %) si také myslí, že ČT a ČRo vysílají tolik reklamy, že
není správné chtít další peníze od občanů, což nekoresponduje se současnou právní
úpravou, která možnosti reklamy v médiích veřejné služby výrazně omezuje.
Graf 8 Podpora konceptu médií veřejné služby
Naše společnost potřebuje média veřejné služby-tedy
média placená občany, která nemá pod kontrolou vláda
ani soukromý vlastník.
Česká televize a Český rozhlas vysílají tolik reklamy, že
není správné chtít další peníze od občanů.
Média veřejné služby mají svůj význam, protože přináší
programy, které by komerční média nevysílala.
Média veřejné služby jsou zbytečná, protože nikdy
nebudou zcela nezávislá na politicích.
Nabídka komerčních médiíje natolik bohatá, že média
veřejné služby dnes již nejsou potřeba.
2 4 % 2 5 %
2 2 % 3 2 % 4 6 %
2 5 % 3 2 % 4 3 %
3 4 % 3 0 % 3 6 %
i nesouhlasím
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
I ani souhlasím, ani nesouhlasím • souhlasím
Znění otázky: Q5. Nakolik souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky týkajícími se médií veřejné
služby? Média veřejné služby nebo také veřejnoprávní média, jsou u nás například Česká televize a Český
rozhlas, (rozhodně nesouhlasím 1-2-3-4-5 rozhodně souhlasím; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5).
Co se týče rozdílů mezi jednotlivými skupinami respondentů, média veřejné služby
považují za potřebná pro naši společnost (první položka v Grafu 8) statisticky významně
častěji lidé s vysokoškolským vzděláním; ti, kteří deklarují příklon k pravici; ti, kteří
uvedli, že se zajímají o politiku a veřejné dění; lidé, kteří se zúčastnili posledních
parlamentních voleb (tj. nejsou nevoliči); ti, kteří v posledních parlamentních volbách
volili strany vládní pětikoalice; ti, kteří finanční situaci své domácnosti hodnotí jako
dobrou; ti, kteří uvedli, že jsou spokojeni se životem, který vedou, a také se současnou
politickou situaci v Česku a s fungováním demokracie; a ti, kteří uvedli, že ČT a ČRo
sledují alespoň jednou týdně a že tato média patří k jejich hlavním informačním
zdrojům.
14
Dotazník se dále zaměřil na názor na zachování nebo zrušení ČT a ČRo. Podobně jako u
představ o adekvátní výši rozhlasového a televizního poplatku, i v tomto případě si
respondenti měli představit, že jsou poslanci v Poslanecké sněmovně a hlasuje se o
zachování nebo zrušení ČT a ČRo. Jak ukazuje Graf 9, největší část dotazovaných, 58 %
v případě ČT a 48 % v případě ČRo, by hlasovala pro zachování; pouze menšina, i když
nikoliv zanedbatelná (25 % v případě ČT a 33 % v případě ČRo), by hlasovala pro
zrušení.
Graf 9 Postoj k zachování nebo zrušení ČT a ČRo
ČT 250/0
ČRo 3 3 % 1 9 % 4 8 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• zrušit • ani zrušit, ani zachovat • zachovat
Znění otázky: Q6. Představte si, že jste poslancem nebo poslankyní v Poslanecké sněmovně a hlasuje se o tom,
zda se ČT a ČRo zachová, nebo se zruší, jak byste hlasoval/a? (rozhodně zrušit 1-2-3-4-5 rozhodně zachovat;
rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5).
Pro zrušení ČT by statisticky významně častěji hlasovali lidé ve věku 55+ let; ti, kteří
uvedli, že jejich domácnost je v horší finanční situaci (musí se uskromňovat nebo si
půjčovat); lidé deklarující příklon k levici; ti, kteří uvedli, že je nezajímá politika a
veřejné dění; ti, kteří v posledních parlamentních volbách volili jiné strany než strany
současné vládní pětikoalice; ti, kteří uvedli, že jsou nespokojeni se životem, který vedou,
a také se současnou politickou a ekonomickou situaci v Česku a s fungováním
demokracie; a ti, kteří uvedli, že ČT sledují méně než jednou týdně a že nepatří k jejich
hlavním informačním zdrojům. Rozdíly mezi skupinami pak zachycuje Graf 10.
15
Graf 10 Podíl respondentů, kteří by hlasovali pro zrušení ČT (srovnání různých
sociodemografických skupin)
méně než 55 let
55+ let
dobrá finanční situace domácnosti
horší finanční situace domácnosti
pravicová politická orientace
levicová politická orientace
deklaruje nezájem o politiku a veřejné dění
nedeklaruje nezájem o politiku a veřejné dění
volba stran vládní pětikoalice
volba jiných politických stran než stran vládní pětikoalice
spokojen/a s vlastním životem
nespokojen/a s vlastním životem
spokojen/a se současnou politickou situací
nespokojen/a se současnou politickou situací
spokojen/a se současnou ekonomickou situací
nespokojen/a se současnou ekonomickou situací
spokojen/a s fungováním demokracie v Česku
nespokojen/a s fungováním demokracie v Česku
sleduje ČT alespoň jednou týdně
sleduje ČT méně než jednou týdně
ČT patří k hlavním informačním zdrojům
ČT nepatří k hlavním informačním zdrojům
2 2 %
2 9 %
6%
2 2 %
19%
23%
1 1 %
1 1 %
1 0 %
17%
3 3 %
3 1 %
• 3 3 %
3 3 %
3 1 %
3 0 %
4 0 %
3 5 %
4 7 %
1 0 %
3 7 %
0 % 5% 1 0 % 1 5 % 2 0 % 2 5 % 3 0 % 3 5 % 4 0 % 4 5 % 5 0 %
Znění otázky: Viz Graf 9.
Pro zrušení ČRo by statisticky významně častěji hlasovali lidé ve věku do 65 let; ti bez
vysokoškolského vzdělání; ti, kteří uvedli, že jejich domácnost je v horší finanční situaci
(musí se uskromňovat nebo si půjčovat); lidé deklarující příklon k levici; ti, kteří uvedli,
že je nezajímá politika a veřejné dění; ti, kteří v posledních parlamentních volbách volili
jiné strany než strany současné vládní pětikoalice; ti, kteří uvedli, že jsou nespokojeni se
životem, který vedou, ani se současnou politickou a ekonomickou situaci v Česku a
s fungováním demokracie; a ti, kteří uvedli, že ČRo poslouchají méně než jednou týdně a
že nepatří k jejich hlavním informačním zdrojům. Rozdíly mezi skupinami pak zachycuje
Graf 11.
16
Graf 11 Podíl respondentů, kteří by hlasovali pro zrušení ČRo (srovnání různých
sociodemografických skupin)
méně než 65 let
65+ let
VŠ vzdělání
bez VŠ vzdělání
dobrá finanční situace domácnosti
horší finanční situace domácnosti
pravicová politická orientace
levicová politická orientace
deklaruje zájem o politiku a veřejné dění
deklaruje nezájem o politiku a veřejné dění
volba stran vládní pětikoalice
volba jiných politických stran než stran vládní pětikoalice
spokojen/a s vlastním životem
nespokojen/a s vlastním životem
spokojen/a se současnou politickou situací
nespokojen/a se současnou politickou situací
spokojen/a se současnou ekonomickou situací
nespokojen/a se současnou ekonomickou situací
spokojen/a s fungováním demokracie v Česku
nespokojen/a s fungováním demokracie v Česku
poslouchá ČRo alespoň jednou týdně
poslouchá ČRo méně než jednou týdně
ČRo patří k hlavním informačním zdrojům
ČRo nepatří k hlavním informačním zdrojům
3 5 %
28%
28%
3 5 %
3 1 %
4 0 %
26%
3 6 %
3 0 %
4 6 %
2 1 %
3 9 %
2 9 %
4 2 %
1 5 %
3 9 %
1 1 %
3 8 %
18%
4 2 %
17%
5%
4 5 %
3 9 %
0 % 5% 1 0 % 1 5 % 2 0 % 2 5 % 3 0 % 3 5 % 4 0 % 4 5 % 5 0 %
Znění otázky: Viz Graf 9.
Vnímanou důležitost ČT a ČRo pak zobrazuje Graf 12. Vnímaná důležitost pro společnost
v případě obou médií přesahuje vnímanou osobní důležitost. Hlavní, ale nikoliv
nadpoloviční část dotazovaných, vnímá ČT jako důležitou pro sebe a své blízké (42 %) a
také pro společnost (47 %). V případě ČRo platí, že hlavní část dotazovaných jej
nepovažuje za důležitý pro sebe a své blízké (45 %); hlavní část respondentů a
respondentek (36 %) jej ale považuje za důležitý pro společnost. Zde je nutno upozornit,
že rozhlas jako médium je obecně méně populární a ve srovnání s televizí zasahuje
menší část publika; to platí jak v případě komerčních rozhlasových stanic, tak v případě
ČRo (viz dále Graf 16). Kromě toho značná část respondentů (čtvrtina v případě osobní
důležitosti a necelá třetina v případě společenské důležitosti) volila u ČT i ČRo střední,
neutrální možnost.
Charakteristika lidí, kteří ČT a ČRo nepovažují za důležité ani pro sebe a své blízké, ani
pro společnost, je v souladu s výše popsanou charakteristikou těch, kteří by hlasovali pro
zrušení ČT a ČRo. Statisticky významně častěji jde o lidi, kteří mají jiné než
17
vysokoškolské vzdělání; ty kteří uvedli, že jejich domácnost je v horší finanční situaci
(musí se uskromňovat nebo si půjčovat); ty kteří uvedli, že je nezajímá politika a veřejné
dění; lidé s jinou než pravicovou politickou orientací; ty kteří v posledních
parlamentních volbách volili strany ANO, SPD a Trikolóra / Svobodní / Soukromníci; ty,
kteří uvedli, že nejsou spokojeni se životem, který vedou, ani se současnou politickou a
ekonomickou situaci v Česku a s fungováním demokracie; ty kteří uvedli, že ČT a ČRo
nesledují; a ty, kteří uvedli, že ČT a ČRo nepatří k jejich hlavním informačním zdrojům.
Graf 12 Vnímaná důležitost ČT a ČRo
ČT: pro mne a mé blízké
ČRo: pro mne a mé blízké
ČT: pro společnost
pro 3 1 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• nedůležité B a n i , ani • důležité
Znění otázky: Q7.Jak důležité jsou Česká televize a Český rozhlas pro Vás a Vaše blízké? A jak důležité jsou
podle Vás pro českou společnost? (rozhodně nedůležité 1-2-3-4-5 rozhodně důležité; rekódované odpovědi
1+2; 3; 4+5).
C. Očekávání od médií veřejné služby
Třetí sekce dotazníku mapovala očekávání veřejnosti od médií veřejné služby. Obecně lze
říct, že česká veřejnost se jasně kloní k širokému poslání a mandátu médií veřejné služby
a od ČT a ČRo očekává naplňování celé řady úkolů a funkcí (Graf 13). Takřka univerzální
shoda panuje na důležitosti informační funkce (přinášet přesné a nestranné informace o
domácím, zahraničním a regionálním i lokálním dění; přispívat k boji proti
dezinformacím), vzdělávací funkce (vzdělávat publikum) a funkce podpory národních
tradic a domácí kultury (uchovávat a rozvíjet národní tradici a podporovat domácí
kulturu). Naplňování těchto úkolů považuje za důležité 73 % až 83 % dotazovaných.
Zhruba dvě třetiny respondentů také považují za důležitou kulturní a uměleckou funkci
(přispívat k rozvoji kultury a umění; pečovat o rozhlasové a televizní dědictví), klasické
žurnalistické funkce v podobě analýzy dění a kontroly politických a ekonomických elit,
vysílání programů pro děti, zábavní funkci (vysílání kvalitních zábavních programů), a
pak také funkci veřejného fóra (aby média veřejné služby umožňovala obyčejným lidem
vyjádřit svůj názor a sloužila jako fórum pro širokou veřejnou diskusi). Více než polovina
dotazovaných také považuje za důležitou sociálně-kohezivní funkci (dávat hlas lidem
z různého prostředí a podporovat tak sounáležitost společnosti), funkci podpory
občanství (podporovat zájem lidí o politické otázky a motivovat je k účasti na veřejném
životě), tvorbu obsahu pro různé menšiny a také přinášení domácího a zahraničního
sportu.
18
Graf 13 Představy o úkolech a funkcích, které by měly ČT a ČRo naplňovat
Přinášet přesné a nestranné informace o domácím dění
Přinášet přesné a nestranné informace o zahraničním
dění
Přinášet regionální a lokální informace
Vzdělávat publikum (např. o historii, přírodě, vědě)
Přispívat k boji proti dezinformacím
Uchovávat a rozvíjet národnítradice a podporovat
domácí kulturu
Pečovat o rozhlasové a televizní dědictví
Přispívat k rozvoji kultury a umění
Analyzovat a vysvětlovat složité dění
Přinášet kvalitní dětské programy
Umožňovat obyčejným lidem vyjádřit svůj názor
Sloužit jako fórum pro širokou veřejnou diskusi
Kontrolovat politické i ekonomické elity a odhalovat
skandály
Přinášet kvalitní zábavu
Dávat hlas lidem z různého prostředí a podporovat tak
sounáležitost společnosti
Podporovat zájem lidí o politické otázky a motivovat je k
účasti na veřejném životě
Věnovat pozornost různým menšinám
Přinášet domácí i zahraniční sport
3% 6% 1 1 %
6 9 % 9 % 22y
6 9 % 9 % 70
6 9 % 9 % 2 2 %
6 8 % 1 0 % 22
6 7 % 1 0 % 23c
/o
6 7 % 1 2 % 2 1 %
56% 1 1 % 2 3 %
2 8 %
5 6 % 1 3 % 3 1 %
1 0 0 / ~i QO/
i důležité
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
i ani důležité, ani nedůležité • nedůležité
Znění otázky: Q8. Jak důležité nebo nedůležité jsou z Vašeho pohledu následující úkoly a funkce, které by měla
média veřejné služby, tedy Česká televize a Český rozhlas, naplňovat? (rozhodně nedůležité 1-2-3-4-5
rozhodně důležité; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5).
Relativně nižší vnímaná důležitost některých úkolů neznamená, že by byly nutně
irelevantní. Projevuje se zde to, že zatímco na základních funkcích se většina lidí shodne,
u těch dalších mají různé skupiny různé potřeby a preference. Například dotazovaní ve
věku nad 55 let statisticky významně častěji považují za důležitou podporu kultury a
umění, rozvíjení národních tradic a kvalitní zábavu; mladší lidé zase častěji považují za
důležitý boj proti dezinformacím a podporu zájmu o politiku a veřejné dění. Ženy
přikládají vyšší důležitost kvalitní zábavě a obsahu pro menšiny, muži zase sportovním
programům. Lidé bez vysokoškolského vzdělání, v horší ekonomické situaci, s levicovou
politickou orientací, voliči ANO a ti, kteří nejsou spokojeni se svým životem, se
současnou politickou a ekonomickou situací a s fungováním demokracie v Česku, zase
19
častěji považují za důležité, aby média veřejné služby umožňovala obyčejným lidem
vyjádřit svůj názor.
Vedle tradičních úkolů médií veřejné služby se dotazník zaměřil také na mapování
očekávání ohledně toho, jak mají tato média zobrazovat svět (Graf 14). Kohezivní funkce
ve smyslu reprezentace „nás" a vymezování se proti „cizím" má pouze relativně malou,
zhruba třetinovou podporu. Jistou výjimkou je očekávání, že média veřejné služby „mají
ukazovat svět takový, jaký ho vidí lidé jako já" s čímž se ztotožňuje 43 % dotazovaných.
Lze tedy shrnout, že česká společnost od médií veřejné služby očekává zejména
naplňování tradičních úkolů a funkcí, zatímco očekávání v podobě obrany skupinových
hodnot a vymezování se vůči „cizím" hodnotám má mnohem menší podporu.
Graf 14 Představy o tom, jak by média veřejné služby měla zobrazovat svět
Mají zde být pro mne a dobře mne zastupovat.
Mají zastávat politické postoje, které odpovídají tomu,
cosi myslí lidé jako já.
To, jak zobrazují svět, se má shodovat s mojí osobní
zkušeností.
Mají se vymezovat proti zájmům a hodnotám, které
jsou lidem, jako jsem já, cizí.
2 2 % 3 5 % 4 3 %
3 0 % 3 8 % 3 2 %
3 0 % 4 4 % 2 6 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 100%
nedůležité • ani důležité, ani nedůležité • důležité
Znění otázky: Q9.Jak důležité nebo nedůležité je, aby média veřejné služby, tedy Česká televize a Český
rozhlas, naplňovala následující charakteristiky? (rozhodně nedůležité 1-2-3-4-5 rozhodně důležité;
rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5).
Jelikož rozsah poslání médií veřejné služby je někdy předmětem diskusí, dotazník
mapoval také představy veřejnosti o jeho hranicích (Graf 15). Ty jsou obecně v souladu
s výše popsanými očekávanými rolemi a funkcemi. Vysoká shoda panuje v oblasti
poskytování různých služeb souvisejících s naplňováním informační funkce, jako je
udržování sítě zahraničních zpravodajů, sítě regionálních studií a zpravodajů a provoz
samostatné zpravodajské stanice: to za součást veřejné služby považuje 72 % až 79 %
dotazovaných. Vysokou podporu má i vysílání velkých sportovních akcí jako například
olympiády (72 %), naplňování vzdělávací funkce prostřednictvím provozu vzdělávacího
webového portálu pro žáky, učitele a rodiče (70 %) a rozvoj domácí kultury
prostřednictvím podpory českého filmu (67 %). Kromě toho více než polovina
dotazovaných považuje za součást veřejné služby provoz samostatné kulturní stanice
(např. ČT art) a stanice pro seniory (např. ČT3), sportovní přenosy populárních i méně
populárních sportů, provoz vlastního webu a aplikace umožňující sledování a poslech na
vyžádání (tzv. on demand), provoz vlastního webového zpravodajského portálu jako je
iRozhlas.cz a produkci zábavních pořadů (např. StarDance nebo Tobogan). Hlavní, i když
nikoliv nadpoloviční část dotazovaných (46 %), považuje za součást veřejné služby také
provoz samostatných žánrových rozhlasových stanic, jako je například ČRo D-dur. Pouze
menšina tak ale vnímá provoz vlastního hudebního souboru a provoz profilů na
sociálních sítích.
20
Graf 15 Představy o hranicích veřejné služby
Udržování sítě zahraničních zpravodajů
Udržování sítě regionálních studií a zpravodajů
Samostatná televizní zpravodajská stanice, např. ČT24
Sportovní přenosy velkých mezinárodních akcí, např.
olympiáda
Vzdělávací webový portál pro žáky, učitele a rodiče
Podpora české filmové tvorby
Samostatná televizní kulturní stanice, např. ČT art
Sportovní přenosy populárních sportů, např. ligový
fotbal
Samostatná televizní stanice určená především pro
seniory, např. ČT3
Provozování webu a aplikace (on demand)
Vlastní zpravodajský webový portál se samostatnou
redakcí, např. iROZHLAS.cz
Zábavní show, např. StarDance, Tobogan
Sportovní přenosy menších nebo méně populárních
sportů, např. rugby, jezdectví
Samostatné rozhlasové stanice pro jednotlivé hudební
žánry, např. ČRo D-dur
Provozování vlastního hudebního souboru nebo tělesa,
např. S0ČR
Provoz profilů na sociálních sítích
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• není úkolem • nevím, nemám názor • je úkolem
Znění otázky: Q28. Do jaké míry podle Vásje nebo naopak není poskytování následujících služeb úkolem
médií veřejné služby (ČT a ČRo] ? (rozhodně není úkolem; spíše není úkolem; spíše je úkolem; rozhodně je
úkolem; nevím, nemám názor; rekódované odpovědi rozhodně + spíše není úkolem; rozhodně + spíše je
úkolem; nevím, nemám názor].
I zde platí, že různé sociodemografické skupiny mají různé preference, a některé služby, i
když nemají masovou podporu, mohou být pro média veřejné služby cenným způsobem,
jak danou cílovou skupinu oslovit. Například provoz webového portálu a aplikace, které
slouží pro sledování nebo poslech živého vysílání i vysílání z online archivu (např.
iVysílání nebo mujRozhlas.cz), a také provoz profilů na sociálních sítích považují
statisticky významně častěji za součást veřejné služby mladší lidé do 45 let věku. Naopak
starší generace nad 65 let tak častěji vnímá provoz stanice určené především pro
seniory. Muži obecně a pak také lidé, kteří v posledních parlamentních volbách volili
stranu ANO, častěji vnímají jako součást veřejné služby přenosy populárních sportů jako
je ligový fotbal nebo hokej. Ženy voliči strany ANO a lidé bez vysokoškolského vzdělání
za součást veřejné služby častěji považují zábavní pořady.
21
D. Konzumace médií veřejné služby a komerčních
médií
Čtvrtá sekce dotazníku zkoumala sledovanost a poslechovost médií veřejné služby a
komerčních médií.1 4
Některou z komerčních televizních stanic (včetně jejich webu/účtů
na sociálních sítích nebo aplikací), jako je TV Nova nebo Prima, alespoň jednou týdně
sleduje 80 % dotazovaných; v případě České televize jde o 74 % (Graf 16). Poslechovost
rozhlasových stanic je pak obecně nižší. Některou z komerčních rozhlasových stanic
(opět včetně jejich webu/účtů na sociálních sítích nebo aplikací) poslouchá alespoň
jednou týdně 60 % dotazovaných, zatímco v případě stanic Českého rozhlasu jde o 42 %.
Graf 16 Sledovanost a poslechovost komerčních médií a médií veřejné služby
Komerční televizní stanice (včetně jejich webu/účtů na
sociálních sítích/aplikace) - např. TV Nova nebo Prima
Veřejnoprávní televizní stanice (Česká televize) (včetně
jejich webu/účtů na sociálních sítích/aplikace) - např.
ČTI, ČT2, iVysílání, ceskatelevize.cz
Komerční rozhlasové stanice (včetně jejich webu/účtů
na sociálních sítích/aplikace) - např. Rádio Impuls,
Evropa 2, Rádio Blaník, Frekvence 1, YouradioTalk
Veřejnoprávní rozhlasové stanice (Český rozhlas) (včetně
jejich webu/účtů na sociálních sítích/aplikace) - např.
ČRo Radiožurnál, ČRo Dvojka, iROZHLAS.cz,
mujRozhlas.cz
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
I alespoň jednou týdně • méně než jednou týdně i nikdy
Znění otázky: Ql 0. Jak často obvykle sledujete následující televizní a rozhlasové stanice? (každý den nebo
téměř každý den; dva až třikrát týdně; jednou týdně; méně než jednou týdně; nikdy; rekódované odpovědi
každý den nebo téměř každý den + dva až třikrát týdně + jednou týdně; méně než jednou týdně; nikdy].
Českou televizi a Český rozhlas alespoň jednou týdně statisticky významně častěji sledují
lidé s vysokoškolským vzděláním; ti s deklarovanou pravicovou politickou orientací; ti,
kteří v posledních volbách volili koalici SPOLU; ti, kteří ekonomickou situaci své
domácnosti hodnotí jako dobrou; ti, kteří deklarují spokojenost s životem, jaký vedou, a
také s politickou a ekonomickou situací v Česku a s fungováním demokracie; a ti se
zájmem o politiku a veřejné dění. Rozdíl zde spočívá ve věku, kdy ČT alespoň jednou
týdně statisticky významně častěji sledují lidé nad 45 let, zatímco v případě ČRo jsou to
lidé nad 65 let. Komerční televizní stanice alespoň jednou týdně statisticky významně
častěji sledují lidé bez vysokoškolského vzdělání; ti se zájmem o politiku a veřejné dění;
ti, kteří v posledních parlamentních volbách volili stranu ANO; a ti, kteří deklarují
1 4
Pro srovnání, podrobnější data o sledovanosti jednotlivých televizních stanic na základě robustnějšího
výzkumného souboru pravidelně přináší měření Asociace televizních organizací (https://www.ato.cz/: viz
také https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/sledovanost-a-data-o-vysilani/grafy-divackeho-ohlasukolace/).
data o poslechovosti pak Radioprojekt (https://www.median.eu/cs/?p=3219}.
22
nespokojenost s životem, jaký vedou. Komerční rozhlasové stanice alespoň jednou týdně
statisticky významně častěji sledují lidé, kteří ekonomickou situaci své domácnosti
hodnotí jako dobrou; u dalších charakteristik nebyl patrný výraznější rozdíl.
Vedle obecné sledovanosti se dotazník zaměřil také na hlavní informační zdroje
respondentů o aktuálním dění (Graf 17). Celkem 14 % dotazovaných uvedlo, že
informace o aktuálním dění nesleduje vůbec nebo jen zřídka. Zbylí dotazovaní (86 %
z celkového počtu) pak mohli označit až tři různé zdroje, ze kterých nejčastěji čerpají
informace. Nejvyšší podíl z nich, až 50 %, označil Českou televizi, následovanou
komerčními televizními stanicemi (48 %) a internetovými vyhledávači a portály včetně
podcastových platforem (41 %). Zhruba třetina (35 %) má mezi hlavními zdroji
informací také sociální sítě, zhruba čtvrtina (27 %) specializované zpravodajské weby.
Další možnosti pak byly méně časté. Charakteristiky lidí, kteří statisticky významně
častěji uvádějí jako své hlavní informační zdroje ČT a ČRo, se obecně shodují s výše
uvedenými charakteristikami těch, kteří ČT a ČRo sledují alespoň jednou týdně.
Graf 17 Hlavní zdroje informací o aktuálním dění
Česká televize (včetně webu/účtů na sociálních
sítích/aplikace) - např. ČTI, ČT2, ČT24, iVysílání,
ceskatelevize.cz
Komerční televizní stanice (včetně jejich webu/účtů na
sociálních sítích/aplikace) - např. TV Nova nebo Prima
Internetové vyhledávače a portály, včetně
podcastových platforem - např. Seznam.cz, Google.cz,
Spotify, Youradio Talk
Sociální sítě - např. Facebook, Youtube, Instagram,
Twitter, TikTok
Specializované zpravodajské weby (tj. ne webové verze
tradičních médií) (včetně jejich účtů na sociálních sítích)
- např. SeznamZpravy.cz, Aktuálně.cz
Český rozhlas (včetně webu/účtů na sociálních
sítích/aplikace) - např. ČRo Radiožurnál, ČRo Dvojka,
iR0ZHLAS.cz, mujRozhlas.cz
Komerční rozhlasové stanice (včetně jejich webu/účtů
na sociálních sítích/aplikace) - např. Rádio Impuls,
Evropa 2, Rádio Blaník, Frekvence 1, Youradio Talk
Noviny a časopisy (včetně jejich webu/účtů na
sociálních sítích/aplikace) - např. Blesk, MF Dnes,
Lidové noviny, Deník N, Právo
Jiné | 1%
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 %
Znění otázky: Qll.Jaké jsou Vaše hlavní zdroje informací o aktuálním dění? Označte nejvíce tři možnosti.
N = 1466.
Další otázka směřovala na konzumaci obsahů od tzv. alternativních médií nebo osobností
(konkrétní znění otázky je uvedeno pod Grafem 18). Přibližně dvě třetiny dotazovaných
uvedly, že produkci takových médií nebo osobností vůbec nesledují. Celkem 14 % je
sleduje alespoň jednou týdně a dalších 19 % méně než jednou týdně. Tato média a
23
osobnosti alespoň někdy statisticky významně častěji sledují lidé, kteří se posledních
parlamentních voleb neúčastnili nebo v nich volili strany ANO a SPD; ti, kteří deklarují
nezájem o politiku a veřejné dění, nespokojenost s životem, jaký vedou, a také
s politickou a ekonomickou situací v Česku a s fungováním demokracie.
Graf 18 Sledování tzv. alternativních médií nebo osobností
8 0 %
7 0 %
6 0 %
5 0 %
4 0 %
3 0 %
2 0 %
10%
0%
6 7 %
14%
2%
5%
1
7%
1 9 %
Každý den nebo Dva-až třikrát týdně Jednou týdně Méně než jednou
téměř každý den týdně
Nikdy
Znění otázky: Q12. Kromě médií hlavního proudu sledují někteří lidé i tzv. alternativní média (např. CZ24
News, Sputnik, Aeronet, apod.J nebo osobnosti (např. Patrik Tuši, Jindřich Rajchl, Jana Peterková], které
přináší jiný pohled na svět. jak často sledujete nebo čtete obsahy z takových médií nebo od takových lidí?
Dotazník zkoumal také to, zda a v jaké podobě by podle respondentů měly názory
z těchto alternativních médií dostávat prostor i v médiích veřejné služby. Jak ukazuje
Graf 19, celkem téměř tři čtvrtiny dotazovaných si myslí, že i tyto názory by zde prostor
dostat měly. Podrobněji, více než polovina (53 %) se přiklání k tomu, aby zde sice jistý
prostor dostaly, ale aby moderátor nebo redaktor zároveň upozorňoval na případné
faktické nepřesnosti; další téměř pětina (19 %) se však domnívá, že by tyto názory měly
dostat prostor za všech okolností, tj. i bez korekce. Necelá čtvrtina (24 %) si myslí, že
tyto názory by v médiích veřejné služby neměly dostat prostor za žádných okolností.
Graf 19 Představy o prostoru, jaký mají v médiích veřejné služby dostávat názory
z alternativních médií
8 0 %
7 0 %
6 0 %
5 0 %
4 0 %
3 0 %
2 0 %
10%
0%
7 2 %
19%
2 4 %
5/o 1 %
Mají dostávat prostor Mají dostávat jistý
za všech okolností prostor, ale
moderátor nebo
redaktor má
upozorňovat na
případné faktické
nepřesnosti
Nemají dostávat Nevím, nemám názor Jiná možnost
prostor
Znění otázky: Q13. Do jaké míry podle Vás mají nebo nemají názory z těchto alternativních médií dostávat
prostor v médiích veřejné služby?
24
E. Hodnocení a spokojenost s médii veřejné služby
Pátá sekce dotazníku se zaměřila na hodnocení a spokojenost s médii veřejné služby.
V první řadě, z hlediska důvěry lze říct, že největší (i když nikoliv nadpoloviční) část
dotazovaných České televizi a Českému rozhlasu důvěřuje (45 %, resp. 42 %). Další část
(27 %, resp. 32 %) volila střední, neutrální možnost, což může být projevem jisté
opatrnosti a obezřetnosti, nebo také nezájmu či nerozhodnosti. Zbylí respondenti pak
deklarovali nedůvěru (28 %, resp. 26 %). Dotazník přímo nesrovnával míru důvěry
v média veřejné služby a komerční média, jelikož tato otázka je součástí pravidelných
sběrů dat v rámci studií Reuters Digital News Report a Eurobarometer. Podle obou
zdrojů1 5
jsou pro českou veřejnost dvěma nejdůvěryhodnějšími zdroji informací Česká
televize a Český rozhlas, před komerčními médii.
Samostatná otázka se pak ptala na interpersonální důvěru a důvěru vybraným ústavním
institucím; pro snadnější srovnání jsou pak výsledky společně zobrazeny v Grafu 20.
Respondenti celkově nejvíce důvěřují lidem ve svém okolí (64 %). Naopak klíčovým
ústavním institucím (prezidentovi, opozičním a koaličním stranám, vládě) a také obecně
všem lidem v Česku pak důvěřuje pouze menšina dotazovaných.
Graf 20 Důvěra médiím veřejné služby, interpersonální důvěra a důvěra vybraným
ústavním institucím
České televizi | 2 8 % 2 7 % 4 5 %
rozhlasu 3 2 3 ^ ^ H ^ ^ | ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ |
Lidem v mém okolí, přátelům, známým, kolegům,
sousedům
Většině lidí v Česku 3 2 % 4 8 % 2 0 %
Opozičním stranám v Poslanecké sněmovně (ANO, SPD) | 5 3 % 2 5 % 2 2 %
Vládním stranám v Poslanecké sněmovně (ODS, KDUČSL,
TOP 09, Piráti, STAN)
Vládě ^^^^^^^^^H 2 1 % 1 0 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• nedůvěřuji • ani důvěřuji, ani nedůvěřuji • důvěřuji
Znění otázky: Q14. Nakolik Vy osobně důvěřujete nebo nedůvěřujete médiím veřejné služby tedy České
televizi a Českému rozhlasu? Q31. Nakolik důvěřujete lidem, vládě, parlamentní koalici, parlamentní opozici a
prezidentovi? (vůbec nedůvěřuji 1-2-3-4-5 zcela důvěřuji; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5).
1 5
Štětka, V. (2023]. Czech Republic. In Newman, N. et al., Reuters Institute Digital News Report 2023.
Oxford: Reuters Institute for the Study of Journalism, https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/digitalnews-report/2
02 3/czech-republichttps://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/digital-newsreport/2
02 3/czech-republic
European Union (2023]. News & Media Survey 2023. Flash Eurobarometer.
https://europa.eu/eurobarometer/api/deliverable/download/file?deliverableld=89601
25
Další otázky se týkaly hodnocení toho, jak dobře nebo špatně ČT a ČRo a naplňují své
úkoly V případě Českého rozhlasu platí, že u velké většiny úkolů podíl spokojených
převyšuje podíl nespokojených (Graf 21). Shoda na kladném hodnocení se týká zejména
těch úkolů, které v předchozí sekci respondenti nejčastěji označili za významné (Graf
13). Podle více než poloviny dotazovaných se ČRo dobře daří přinášet regionální a
lokální informace, přispívat k rozvoji kultury a umění, přinášet sport, uchovávat a
rozvíjet národní tradice a podporovat domácí kulturu a také vzdělávat publikum. Pouze
u naplňování tří úkolů - umožňovat obyčejným lidem vyjádřit svůj názor; kontrolovat
politické i ekonomické elity a odhalovat skandály; přispívat k boji proti dezinformacím je
podíl spokojených a nespokojených zhruba vyrovnaný. Zároveň je třeba doplnit, že
více než čtvrtina respondentů vždy volila možnost nevím/nemám názor (do grafu proto
nejsou zahrnuti); jde vesměs o ty, kteří zároveň uvedli, že ČRo nikdy neposlouchají.
Graf 21 Český rozhlas: spokojenost s naplňováním úkolů médií veřejné služby
Přinášet regionální a lokální informace
Přispívat k rozvoji kultury a umění
Přinášet domácí i zahraniční sport
Uchovávat a rozvíjet národní tradice a podporovat domácí
kulturu
Vzdělávat publikum (např. o historii, přírodě, vědě...)
Přinášet kvalitní zábavu (např. rozhlasové hry, podcasty)
Pečovat o rozhlasové dědictví (spravovat a zpřístupňovat
archiv)
Přinášet kvalitní dětské programy
Být dostupný všem a sloužit jako fórum pro širokou
veřejnou diskusi
Analyzovat a vysvětlovat složité dění
Věnovat pozornost různým menšinám (např. lidem s
postižením, etnickým a náboženským menšinám apod.)
Dávat hlas lidem z různého prostředí a podporovat tak
sounáležitost společnosti
Podporovat zájem lidí o politické otázky a motivovat je k
účasti na veřejném životě
Přispívat k boji proti dezinformacím
Umožňovat obyčejným lidem vyjádřit svůj názor
Kontrolovat politické i ekonomické elity a odhalovat
skandály
2 9 % 4 8 %
2 3 %
4 1 %
3 3 % H
0 % 2 0 % 4 0 %
i nedaří • ani daří, ani nedaří • daří
6 0 % 8 0 % 100%
Znění otázky: Q15.Jak dobře nebo špatně se podle Vás daří Českému rozhlasu naplňovat následující úkoly?
(vůbec nedaří 1-2-3-4-5 zcela daří; nevím, nemám názor; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5). N=1137 až 1304.
26
Lidé hodnotí Český rozhlas převážně kladně i z hlediska dodržování základních
žurnalistických pravidel (Graf 22). U všech pravidel je podíl respondentů, podle nichž je
ČRo dodržuje, vyšší než podíl těch, kteří si myslí opak. Nejvyšší podíl respondentů, více
než polovina, oceňuje, že ČRo má profesionální a dobře připravené moderátory a
redaktory, přináší podstatné informace a činí tak bez zbytečných emocí a senzací.
Naopak relativně nejmenší spokojenost panuje v oblasti vnímané nezávislosti na
politických tlacích; zde je podíl spokojených a nespokojených zhruba stejný. I v tomto
případě platí, že více než čtvrtina vždy volila možnost nevím/nemám názor (v grafu
nejsou zahrnuti), což opět souvisí s tím, že část respondentů Český rozhlas neposlouchá.
Graf 22 Český rozhlas: spokojenost s dodržováním žurnalistických pravidel
Mít profesionální a dobře připravené moderátory a
redaktory
Mít profesionální a dobře připravené moderátory a
redaktory
Mít profesionální a dobře připravené moderátory a
redaktory
Přinášet podstatné informace 1 6 % 2 9 % 5 5 %
Přinášet zprávy bez zbytečných emocí a senzací 1 8 % 3 0 % 5 2 %Přinášet zprávy bez zbytečných emocí a senzací
Vysílat bez věcných chyb a omylů 1 9 % 3 4 % 4 7 %Vysílat bez věcných chyb a omylů
Ověřovat fakta a přinášet přesné a pravdivé informace
Ukazovat svět takový, jaký je
U moderátorů a redaktorů nelze poznat, co si myslí a
koho preferují
U moderátorů a redaktorů nelze poznat, co si myslí a
koho preferují
U moderátorů a redaktorů nelze poznat, co si myslí a
koho preferují
Nezveřejňovat fámy a konspirace
Být vždy neutrální a objektivní
Rozlišovat fakta a názory
Dávat prostor různým názorům a úhlům pohleduDávat prostor různým názorům a úhlům pohledu
Být nezávislý na politických tlacích
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• nedaří • ani daří, ani nedaří • daří
Znění otázky: Ql 6. Jak se podle Vás Českému rozhlasu daří nebo naopak nedaří dodržovat následující
žurnalistická pravidla? (vůbec nedaří 1-2-3-4-5 zcela daří; nevím, nemám názor; rekódované odpovědi 1+2;
3; 4+5). N=1195ažl331.
I v případě České televize je hodnocení toho, jak dobře coby médium veřejné služby
naplňuje své úkoly, vesměs pozitivní (Graf 23). I zde u velké většiny úkolů podíl
spokojených převyšuje podíl nespokojených. Shoda na kladném hodnocení se týká
zejména těch úkolů, které v předchozí sekci respondenti nejčastěji označili za významné
(Graf 13). Podle více než poloviny dotazovaných se České televizi dobře daří vzdělávat
publikum, přinášet regionální a lokální informace, pečovat o televizní dědictví, přinášet
domácí a zahraniční sport, přispívat k rozvoji kultury a umění, přinášet kvalitní dětské
programy a také uchovávat a rozvíjet národní tradice a podporovat domácí kulturu.
Naopak nejmenší spokojenost panuje s tím, do jaké míry ČT umožňuje obyčejným lidem
27
vyjádřit svůj názor (zde podíl nespokojených jasně převyšuje podíl spokojených) a také
s přispíváním k boji proti dezinformacím a s kontrolou politických a ekonomických elit a
odhalováním skandálů (zde je podíl spokojených a nespokojených zhruba vyrovnaný).
Graf 23 Česká televize: spokojenost s naplňováním úkolů médií veřejné služby
Vzdělávat publikum (např. o historii, přírodě, vědě...)
Přinášet regionální a lokální informace
Pečovat o televizní dědictví (spravovat archiv a
zpřístupňovat jej veřejnosti a badatelům)
Přinášet domácí i zahraniční sport
Přispívat k rozvoji kultury a umění
Přinášet kvalitní dětské programy
Uchovávat a rozvíjet národnítradice a podporovat
domácí kulturu
Přinášet kvalitní zábavu (např. seriály, zábavné pořady)
Přinášet přesné a nestranné informace o domácím dění
Přinášet přesné a nestranné informace o zahraničním
dění
Věnovat pozornost různým menšinám (např. lidem s
postižením, etnickým a náboženským menšinám apod.)
Analyzovat a vysvětlovat složité dění
Být dostupný všem a sloužit jako fórum pro širokou
veřejnou diskusi
Podporovat zájem lidí o politické otázky a motivovat je k
účasti na veřejném životě
Dávat hlas lidem z různého prostředí a podporovat tak
sounáležitost společnosti
Přispívat k boji proti dezinformacím
Kontrolovat politické i ekonomické elity a odhalovat
skandály
Umožňovat obyčejným lidem vyjádřit svůj názor
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• nedaří • ani daří, ani nedaří • daří
Znění otázky: Ql 7. Jak dobře nebo špatně se podle Vás daří České televizi naplňovat následující úkoly? (Vůbec
nedaří 1-2-3-4-5 Zcela daří; nevím, nemám názor; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5). N=1467 až 1580.
Převážně kladné je i hodnocení toho, jak dobře se České televizi daří naplňovat různá
žurnalistická pravidla (Graf 24). S výjimkou vnímané nezávislosti na politických tlacích
je u všech položek podíl těch, dle kterých ČT dané pravidlo dodržuje, vyšší než podíl těch,
kteří si myslí opak. Podobně jako v případě Českého rozhlasu nejvyšší podíl respondentů
oceňuje, že má ČT profesionální a dobře připravené moderátory a redaktory a že přináší
podstatné informace a činí tak bez zbytečných emocí a senzací. Naopak nejmenší
spokojenost panuje v oblasti vnímané nezávislosti na politických tlacích, neutrality a
28
objektivity (zde podíl nespokojených jasně převyšuje podíl spokojených) a také v oblasti
poskytování prostoru různým názorům a úhlům pohledu (zde je podíl spokojených a
nespokojených zhruba vyrovnaný).
Graf 24 Česká televize: spokojenost s dodržováním žurnalistických pravidel
Mít profesionální a dobře připravené moderátory a
redaktory
Mít profesionální a dobře připravené moderátory a
redaktory
Mít profesionální a dobře připravené moderátory a
redaktory
Přinášet podstatné informace
Přinášet zprávy bez zbytečných emocí a senzací
2 1 % 2 5 % 5 4 %Přinášet podstatné informace
Přinášet zprávy bez zbytečných emocí a senzací
Přinášet podstatné informace
Přinášet zprávy bez zbytečných emocí a senzací 3 0 % 4 8 %
Vysílat bez věcných chyb a omylů
U moderátorů a redaktorů nelze poznat, co si myslí a
koho preferují
U moderátorů a redaktorů nelze poznat, co si myslí a
koho preferují
U moderátorů a redaktorů nelze poznat, co si myslí a
koho preferují
Ukazovat svět takový, jaký je
Rozlišovat fakta a názory
Nezveřejňovat fámy a konspirace
Ověřovat fakta a přinášet přesné a pravdivé informaceOvěřovat fakta a přinášet přesné a pravdivé informace 3 2 % 2 7 % 4 1 %
Dávat prostor různým názorům a úhlům pohledu 3 1 % 3 0 % 3 9 %
Být vždy neutrální a objektivní
Být nezávislý na politických tlacích 2 9 % 3 1 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• nedaří • ani daří, ani nedaří • daří
Znění otázky: Q18.Jakse podle Vás České televizi daří nebo naopak nedaří dodržovat následující
žurnalistická pravidla? (vůbec nedaří 1-2-3-4-5 zcela daří; nevím, nemám názor; rekódované odpovědi 1+2;
3; 4+5). N=1467ažl580.
Dotazník dále zkoumal naplňování představ respondentů o tom, jak by Česká televize a
Český rozhlas měly zobrazovat svět (Graf 25). To, že ČT a ČRo dobře zastupují
respondenty že se jejich zobrazování světa shoduje se zkušeností respondentů, nebo že
zastávají politické postoje, které jsou lidem jako jsou respondenti blízké, a naopak se
vymezují proti politickým postojům, které jsou jim cizí, si myslí pouze menšina
dotazovaných (v průměru zhruba čtvrtina). Je ale třeba připomenout, že vnímaná
důležitost kohezivní funkce ve smyslu reprezentace „nás" a vymezování se proti „cizím"
je nízká a za důležitou ji považuje pouze menšina respondentů (Graf 14). V průměru
16 % dotazovaných v případě ČT a 27 % v případě ČRo zvolilo možnost nevím/nemám
názor (v grafu zahrnuti nejsou).
29
Graf 25 Naplňování představ o tom, jak by ČT a ČRo měly zobrazovat svět
ČT: Ukazuje svět takový, jaký ho vidí lidé jako já.
ČRo: Ukazuje svět takový, jaký ho vidí lidé jako já.
ČT: Je zde pro mne a dobře mne zastupuje.
ČRo: Je zde pro mne a dobře mne zastupuje.
ČT: To, jak zobrazuje svět, se shoduje s mojí osobní
zkušeností.
ČRo: To, jak zobrazuje svět, se shoduje s mojí osobní
zkušeností.
ČT: Zastává politické postoje, které odpovídají tomu, co
si myslí lidé jako já.
ČRo: Zastává politické postoje, které odpovídají tomu, co
si myslí lidé jako já.
ČT: Vymezuje se proti zájmům a hodnotám, které jsou
lidem, jako jsem já, cizí.
ČRo: Vymezuje se proti zájmům a hodnotám, které jsou
lidem, jako jsem já, cizí.
3 3 % 4 1 % 2 6 %
3 3 % 4 1 % 2 6 %
3 1 % 4 5 % 2 4 %
3 0 % 4 5 % 2 5 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• nenaplňuje • ani, ani • naplňuje
Znění otázky: Q19. Nakolik podle Vás média veřejné služby, tedy Česká televize a Český rozhlas, naplňují
následující charakteristiky? Český rozhlas (vůbec nenaplňuje 1-2-3-4-5 zcela naplňuje; nevím, nemám
názor; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5). N=1228 až 1262 [ČRo] a N=1395 až 1460 (ČT).
Další dimenze spokojenosti se týká spokojenosti s pokrytím vybraných témat, na něž
mají různé segmenty veřejnosti různé názory. Jak ukazuje Graf 26, v případě Českého
rozhlasu je s pokrytím většiny témat hlavní (i když nikoliv nadpoloviční) část
dotazovaných spokojena. Podíl spokojených převyšuje podíl nespokojených zejména
v oblasti pokrytí prezidentských voleb v roce 2023, epidemie COVID-19 a války na
Ukrajině. Na druhé straně menší spokojenost panuje s pokrytím uprchlické krize a
nárůstu migrace, činnosti aktuální vlády vedené Petrem Fialou a činnosti opozičních
stran jako je ANO a SPD; zde je podíl spokojených a nespokojených zhruba vyrovnaný.
Podíl nespokojených jasně převyšuje podíl spokojených pouze v případě pokrývání
Ruska a jeho politiky. I zde je třeba dodat, že zhruba třetina dotazovaných uvedla, že na
tuto otázku nemá názor (a nejsou tedy zahrnuti v grafu).
30
Graf 26 Český rozhlas: spokojenost s pokrytím vybraných témat
Prezidentské volby v roce 2023
Epidemie COVID-19
Válka na Ukrajině
Ekonomická situace, inflace
Izraelsko-palestinský konflikt
Evropská unie a členství ČR v ní
Uprchlická krize a nárůst migrace
Činnost aktuální vlády vedené premiérem P. Fialou
Činnost opozičních stran, jako je např. ANO a SPD
Rusko a jeho politika
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• špatně • ani dobře, ani špatně • dobře
Znění otázky: Q20.Jak dobře nebo špatně podle Vás Česká televize a Český rozhlas plnily nebo plní své úkoly
při informování o následujících tématech? Český rozhlas (velmi špatně 1-2-3-4-5 velmi dobře; nevím,
nemám názor; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5). N = 1087 až 1152 (ČRo).
Podobných výsledků pak dosahuje i Česká televize (Graf 27). I v jejím případě je s
pokrytím většiny témat hlavní (i když s jedinou výjimkou nikoliv nadpoloviční) část
dotazovaných spokojena. Podíl nespokojených jasně převyšuje podíl spokojených pouze
v případě pokrývání Ruska a jeho politiky. V případě pokrývání činnosti aktuální vlády,
činnosti opozičních stran jako je ANO a SPD a uprchlické krize a nárůstu migrace je podíl
spokojených a nespokojených srovnatelný.
Graf 27 Česká televize: spokojenost s pokrytím vybraných témat
Prezidentské volby v roce 2023
Epidemie COVID-19
Válka na Ukrajině
Ekonomická situace, inflace
Izraelsko-palestinský konflikt
Evropská unie a členství ČR v ní
Činnost aktuální vlády vedené premiérem P. Fialou
Uprchlická krize a nárůst migrace
Činnost opozičních stran, jako je např. ANO a SPD
Rusko a jeho politika
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• špatně • ani dobře, ani špatně a d o b r e
Znění otázky: Q20.Jak dobře nebo špatně podle Vás Česká televize a Český rozhlas plnily nebo plní své úkoly
při informování o následujících tématech? Český rozhlas (velmi špatně 1-2-3-4-5 velmi dobře; nevím,
nemám názor; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5). N=1446 až 1561 (ČT).
2 2 %
2 7 %
3 1 %
31
Další otázky se zaměřily na vnímanou přítomnost politického zabarvení, ať už
levicového/pravicového nebo konzervativního/liberálního. Jak ukazuje Graf 28,
z hlediska vnímaného levicového/pravicového zabarvení platí, že dominantní část
dotazovaných, kolem 40 %, považuje vysílání ČT a ČRo za neutrální a vyvážené.
V případě ČT ale více než třetina dotazovaných a v případě ČRo zhruba čtvrtina
dotazovaných vnímá v jejich vysílání politické zabarvení. Toto vnímané zabarvení je
zejména pravicové; pouze menší část naopak vnímá zabarvení levicové.
Graf 28 Vnímaná přítomnost levicového/pravicového politického zabarvení
Česká televize 1 0 % 4 1 % 2 6 % 2 3 %
Český rozhlas 7% 4 0 % 1 7 % 3 6 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• levicové zabarvení • neutrální, vyvážené • pravicové zabarvení • neví/nemá názor
Znění otázky: Q21. Nakolik je podle Vás ve vysílání a v obsazích České televize a Českého rozhlasu přítomno
nebo naopak nepřítomno politické zabarvení? (levicové zabarvení 1-2-3 neutrální, vyvážené -4-5 pravicové
zabarvení; nevím, nemám názor; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5).
Z hlediska přítomnosti konzervativního nebo liberálního politického zabarvení jsou
výsledky podobné (Graf 29). I zde se největší část, zhruba 40 % dotazovaných, domnívá,
že vysílání ČT a ČRo je neutrální a vyvážené; opak si myslí necelá třetina dotazovaných
v případě ČT a zhruba pětina v případě ČRo. Na rozdíl od zabarvení na ose levice/pravice
ale platí, že směr vnímaného zabarvení zde není jednoznačný: podíl lidí, kteří ve vysílání
ČT a ČRo cítí liberální zabarvení, je srovnatelný s podílem lidí, kteří zde vnímají
konzervativní zabarvení (i když druhá zmíněná pozice je zastoupena mírně více).
Graf 29 Vnímaná přítomnost konzervativního/liberálního politického zabarvení
Česká televize 14% 4 3 % 1 7 % 2 6 %
Český rozhlas 9 % 4 1 % 1 3 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 %
l liberální zabarvení • neutrální, vyvážené • konzervativní zabarvení
8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• neví/nemá názor
Znění otázky: Q21. Nakolik je podle Vás ve vysílání a v obsazích České televize a Českého rozhlasu přítomno
nebo naopak nepřítomno politické zabarvení? (liberálnízabarvení 1-2-3 neutrální, vyvážené -4-5
konzervativní zabarvení; nevím, nemám názor; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5).
32
Z hlediska vnímaného levicového/pravicového i konzervativního/liberálního zabarvení
platí, že vysílání ČT považují statisticky významně méně často za neutrální a vyvážené
respondenti ve věku 55+ let; lidé klonící se k levici; ti, kteří se posledních parlamentních
voleb neúčastnili a pokud ano, tak volili strany ANO, SPD, KSČM, ČSSD nebo Trikolóra /
Svobodní / Soukromníci; ti, kteří uvedli, že je politika a veřejné dění spíše nezajímá; a ti,
kteří uvedli, že nejsou spokojeni se životem, který vedou, ani se současnou politickou a
ekonomickou situaci v Česku a s fungováním demokracie. Obdobně vysílání ČRo považují
méně často za neutrální a vyvážené starší respondenti ve věku 65+ let; ti, kteří uvedli, že
jejich domácnost je v horší finanční situaci (musí se uskromňovat nebo si půjčovat); lidé
klonící se k levici; ti, kteří v posledních parlamentních volbách volili strany ANO, SPD
nebo Trikolóra / Svobodní / Soukromníci; ti, kteří uvedli, že je politika a veřejné dění
spíše nezajímá; a ti, kteří uvedli, že nejsou spokojeni se životem, který vedou, ani se
současnou politickou a ekonomickou situaci a s fungováním demokracie v Česku.
Obecně, co se týče celkové spokojenosti se službami různých stanic (Graf 30), nejvyšší
podíl dotazovaných vyjádřil spokojenost s médii veřejné služby, tedy v televizním
segmentu s ČT (s ní je spokojeno 44 % dotazovaných) a rozhlasovém segmentu s ČRo (s
ním je spokojeno 32 % dotazovaných; zde je míra spokojenosti srovnatelná s Rádiem
Impuls). V případě komerčních stanic pak byl podíl spokojených vždy mírně nižší.
Nespokojenost s ČT a ČRo statisticky významně častěji deklarují lidé bez
vysokoškolského vzdělání; ti, kteří uvedli, že jejich domácnost je v horší finanční situaci
(musí se uskromňovat nebo si půjčovat); lidé klonící se k levici; ti, kteří v posledních
parlamentních volbách volili strany ANO a SPD; a ti, kteří uvedli, že jsou nespokojeni se
životem, který vedou, a také se současnou politickou a ekonomickou situaci v Česku a
s fungováním demokracie. Kromě toho nespokojenost s ČT častěji deklarují také lidé ve
věku 65+ let a voliči stran KSČM nebo Trikolóra / Svobodní / Soukromníci;
nespokojenost s ČRo zase ti, kteří deklarují, že je nezajímá politika a veřejné dění, a ti,
kteří se posledních parlamentních voleb neúčastnili.
Graf 30 Celková spokojenost se službami různých televizních a rozhlasových stanic
Česká televize 5% I
TV Prima 6 %
TV Nova 7%
Český rozhlas 2 6 %
Rádio Impuls 3 1 %
Frekvence 1 3 3 %
Rádio Blaník 3 8 %
Evropa 3 6 % ^^^^H ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^H
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
nevím, nemám názor • nespokojen/a • ani spokojen/a, ani nespokojen/a • spokojen/a
Znění otázky: Q22. Celkově, nakolik jste Vy osobně spokojen/a nebo nespokojen/a s obsahem vysílání a
službami následujících televizí a rádií? (velmi nespokojen/a 1-2-3-4-5 velmi spokojen/a; nevím, nemám
názor, nesleduji; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5).
33
F. Placení za mediální obsah a podpora navrhovaných
změn v oblasti financování médií veřejné služby
Poslední, šestá sekce dotazníku se zaměřila na placení za mediální obsah a míru podpory
navrhovaných změn v oblasti financování médií veřejné služby Co se týče placení za
mediální obsah (Graf 31), nejvyšší podíl dotazovaných platí za různé TV stanice (48 %) a
noviny a časopisy (46 %), pak za platformy pro sledování videa (36 %) a platformy pro
poslech hudby (20 %); malý podíl dotazovaných také uvedl, že platí jednotlivým tvůrcům
obsahu (7 %). S výjimkou platby za TV stanice jde většinou o platby ve výši do 300 Kč
měsíčně. Pouze 20 % dotazovaných uvedlo, že měsíčně za mediální obsah nic neutratí. Za
mediální obsah statisticky významně častěji platí mladí lidé do 34 let; ti, kteří deklarují
zájem o politiku a veřejné dění a účastnili se posledních parlamentních voleb; a ti, kteří
uvedli, že jejich domácnost je v dobré finanční situaci (nemusí se uskromňovat nebo si
půjčovat).
Graf 31 Měsíční útrata za mediální služby a obsahy
TV stanice dostupné pouze prostřednictvím některého z
placených operátorů (např. 02TV, VodafoneTV, Skylink 5 2 % 2 2 % 2 6 %
apod.)
Noviny a časopisy (tištěné i online) 5 4 % 4 0 % 6 %
Platformy pro sledování videa (např. Netflix, HBO, Voyo,
Prima+, Amazon Prime, Disney Plus apod.)
Platformy pro sledování videa (např. Netflix, HBO, Voyo,
Prima+, Amazon Prime, Disney Plus apod.)
6 4 % 2 3 % 1 3 %
Platformy pro sledování videa (např. Netflix, HBO, Voyo,
Prima+, Amazon Prime, Disney Plus apod.)
Platformy pro poslech hudby (např. Spotify, Apple Music
apod.)
Platformy pro poslech hudby (např. Spotify, Apple Music
apod.)
1 7 % 39"
Platformy pro poslech hudby (např. Spotify, Apple Music
apod.)
Jednotliví tvůrci obsahu (např. konkrétní podcast) 0
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• 0 Kč • do 300 Kč • nad 300 Kč
Znění otázky: Q23. Kolik Vaše domácnost obvykle měsíčně utratí za platby za různá média? Může jito
jednorázové platby i předplatné. (0 Kč; 1 až 300 Kč; 301 až 600 Kč; 601 až 1000 Kč; více než 1000 Kč;
rekódované odpovědi 1; 2; 3+4+5).
Závěr dotazníku pak zkoumal míru souhlasu nebo nesouhlasu s jednotlivými prvky
navrhované novely týkající se financování médií veřejné služby, kterou v září 2023
představilo Ministerstvo kultury ČR.1 6
Jedna z navrhovaných změn se týká definice
okruhu plátců. Na rozdíl od dosavadní úpravy by se povinnost platit televizní a
rozhlasový poplatek vztahovala nejen na domácnosti, které vlastní televizní a rozhlasový
přijímač, ale na všechny domácnosti vlastnící jakékoliv zařízení, které může přijímat a
reprodukovat rozhlasové nebo televizní vysílání, tedy například i počítač, chytrý telefon,
tablet nebo jiné zařízení připojené na internet. Jak ukazuje Graf 32, téměř polovina
1 6
Viz https://wv^.mk.gov.cz/novinky-a-media-cs-4/5386cs-ministr-kultury-martin-baxa-se-zastupci-
koalice-predstavil-tzv-velkou-medialni-novelu.
34
dotazovaných (49 %) s tímto rozšířením nesouhlasí; souhlas naopak vyjádřilo 39 % lidí
(zbylých 12 % na tuto otázku nemělo názor). Tento výsledek je víceméně v souladu
s představami dotazovaných o definici poplatníka zjišťovanými na začátku dotazníku
(Graf 4) - i tehdy zhruba polovina respondentů volila model, kdy poplatek platí pouze
domácnosti, které vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, případně pouze
domácnosti, které uvedou, že služby ČT a ČRo využívají; druhá zhruba polovina
respondentů volila širší vymezení (všechny domácnosti v zemi s případnou výjimkou
pro nízkopříjmové skupiny; domácnosti odebírající elektřinu nebo s připojením na
internet; případně domácnosti, které vlastní televizní/rozhlasový přijímač nebo počítač,
tablet či chytrý telefon).
S navrhovaným rozšířením okruhu plátců televizního a rozhlasového poplatku
statisticky významně častěji nesouhlasí lidé bez vysokoškolského vzdělání; ti, kteří
uvedli, že jejich domácnost je v horší finanční situaci (musí se uskromňovat nebo si
půjčovat); ti, kteří deklarují jinou než pravicovou politickou orientaci; ti, kteří v
posledních parlamentních volbách volili stranu SPD nebo koalici Trikolóra / Svobodní /
Soukromníci; a ti, kteří deklarují nespokojenost s vlastním životem, politickou i
ekonomickou situací v zemi a s fungováním demokracie v Česku.
Graf 32 Souhlas s rozšířením definice plátce televizního a rozhlasového poplatku
• souhlasím
• nevím, nemám názor
• nesouhlasím
Znění otázky: Q24. Česká televize a Český rozhlas nabízejí své služby také přes internet. Nakolik souhlasíte
nebo nesouhlasíte s tím, aby televizní a rozhlasové poplatky platily i ty domácnosti, které klasickou televizi a
rádio nemají, ale vlastní například počítač, chytrý telefon, tablet, nebo jiné zařízení připojené na internet?
(rozhodně nesouhlasím; spíše nesouhlasím; spíše souhlasím; rozhodně souhlasím; nevím, nemám názor;
rekódované odpovědi 1+2; 3+4; 5J.
Ještě vyšší podíl lidí pak nesouhlasí s navrhovaným zvýšením televizního a rozhlasového
poplatku; v obou případech jde zhruba o 60 % dotazovaných (Graf 33). Naopak souhlas
vyjádřila méně než čtvrtina (v případě obou poplatků jde o 23 %) a necelá pětina na tuto
otázku neměla názor. Tento výsledek je v rozporu s tím, že pokud měli respondenti
v úvodu dotazníku sami zvolit výši poplatku, kterou považují za adekvátní, průměrná
navrhovaná suma dosáhla 242 Kč (Tab. 1), což je více, než je navrhované zvýšení na
215 Kč. Kromě toho, sumu, která se rovná nebo přesahuje navrhovanou výši poplatků,
spontánně navrhlo celkem 35 % dotazovaných (Graf 6), ale když byla otázka explicitně
formulovaná jako souhlas se zvýšením na tuto sumu, kladně odpovědělo pouze
zmiňovaných 23 % (Graf 33). Část lidí tedy zjevně pociťuje vůči aktu zvyšování poplatků
odpor, i když spontánně oceňuje služby ČT a ČRo částkou, která navrhované zvýšení
dosahuje nebo přesahuje.
35
Graf 33 Souhlas se zvýšením televizního a rozhlasového poplatku
Zvýšení televizního poplatku na celkem 160 Kč měsíčně
Zvýšení rozhlasového poplatku na celkem 55 Kč měsíčně 6 0 % 1 7 % 2 3 %
0 % 1 0 % 2 0 % 3 0 % 4 0 % 5 0 % 6 0 % 7 0 % 8 0 % 9 0 % 1 0 0 %
• nesouhlasím • ani souhlasím, ani nesouhlasím • souhlasím
Znění otázky: Q25. Výše televizního a rozhlasového poplatku je stejná již více než patnáct let. Do jaké míry
byste souhlasil/a nebo nesouhlasil/a s navýšením televizního poplatku pro Českou televizi o 25 Kč na 160 Kč
měsíčně a rozhlasového poplatku pro Český rozhlas o 10 Kč na 55 Kč měsíčně? jde o měsíční platbu za jednu
domácnost. Takjako dosud by poplatky byly hlavním zdrojem příjmu České televize a Českého rozhlasu.
Možnosti příjmu z reklamy by zůstaly velice omezené a Česká televize ani Český rozhlas by nedostávaly žádný
příspěvek ze státního rozpočtu, (rozhodně nesouhlasím 1-2-3-4-5 rozhodně souhlasím; nevím, nemám
názor; rekódované odpovědi 1+2; 3; 4+5). N=1660 (ČT), N=1641 (ČRo).
Se zvýšením poplatků častěji nesouhlasí lidé bez vysokoškolského vzdělání; ti, kteří
uvedli, že jejich domácnost je v horší finanční situaci (musí se uskromňovat nebo si
půjčovat); ti, kteří deklarují nezájem o politiku a veřejné dění; ti s levicovou politickou
orientací; ti, kteří v posledních parlamentních volbách volili strany ANO, SPD nebo
KSČM; a ti, kteří deklarují nespokojenost s vlastním životem, politickou i ekonomickou
situací v zemi a s fungováním demokracie v Česku. V případě nesouhlasu se zvýšením
televizních poplatků jde také statisticky významně častěji o lidi ve věku 65+ a ty, kteří se
posledních parlamentních voleb v roce 2021 neúčastnili.
Většina dotazovaných, 54 %, souhlasí s tím, aby se povinnost platit televizní a rozhlasový
poplatek tak jako doposud vztahovala i na právnické osoby (Graf 34). Nesouhlasí pětina
lidí (20 %) a zbylá zhruba čtvrtina (26 %) na tuto otázku nemá názor.
Graf 34 Názor na povinnost platit televizní a rozhlasový poplatek pro právnické osoby
• ano
• ne
• nemám názor
Znění otázky: Q26. Měli by podle Vás na média veřejné služby přispívat také právnické osoby (firmy a
organizace) a podnikatelé?
36
Respondentů, kteří v předchozí otázce uvedli, že by právnické osoby podle jejich názoru
měly platit televizní a rozhlasové poplatky, jsme se také zeptali na preferovaný způsob
nastavení těchto poplatků (Graf 35). Největší část dotazovaných, 42 %, se přiklání
k zachování současného systému, tj. aby právnické osoby platily za každý televizní a
rozhlasový přijímač. Další možnosti, jako například poplatek v určité výši podle počtu
zaměstnanců nebo výše obratu, případně procento z obratu, volila vždy zhruba desetina
dotazovaných. Zbylé možnosti pak byly ještě méně časté a 11 % dotazovaných na tuto
otázku nemělo názor.
Graf 35 Názor na způsob nastavení televizního a rozhlasového poplatku pro právnické
osoby
Jako dosud, tzn. za každou televizi a rádio (včetně rádií v
autech)
Poplatek v určité výši podle počtu zaměstnanců
Procento z obratu (podobně jako daň)
Poplatek v určité výši podle výše obratu
Za každé zařízení umožňující připojení k internetu
Dobrovolný příspěvek
Nevím, nemám názor
4 3 %
1 6 %
1 6 %
1 1 %
0 % 5% 1 0 % 1 5 % 2 0 % 2 5 % 3 0 % 3 5 % 4 0 % 4 5 % 5 0 %
Znění otázky: Q27. Jak by podle Vás měl být nastaven televizní a rozhlasový poplatek pro právnické osoby
(firmy a organizace] a podnikatele? N = 913.
37