Zakládání vesnic na dominikální půdě, jejich stavební vývoj a současnost

VÁLKA, Miroslav and Jana KŘIVÁNKOVÁ. Zakládání vesnic na dominikální půdě, jejich stavební vývoj a současnost (The establishment of villages on Dominican land, their construction development and the present). 2024.

Basic information

Original name

Zakládání vesnic na dominikální půdě, jejich stavební vývoj a současnost

Name (in English)

The establishment of villages on Dominican land, their construction development and the present

Authors

VÁLKA, Miroslav and Jana KŘIVÁNKOVÁ

Edition

2024

---

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Uspořádání konference

Field of Study

50404 Antropology, ethnology

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Arts

Keywords (in Czech)

osídlování; stavitelství; tradice; historie; české země

Keywords in English

colonization; construction; tradition; history; Czech lands

---

Abstract

V originále

Nové vesnice zakládané na dominikální půdě mají různou genezi. Některé vesnice nebo osady byly zakládány majiteli panství na jejich pozemcích (dominikálu) k bydlení většinou nezemědělských dělníků pracujících v jejich nově založených industriálních podnicích nebo jako dřevařské osady pro těžbu, zpracování i dopravu dřeva v lesnatých horských oblastech. Katastrální území těchto vesnic se zpravidla vyznačuje pravidelným uspořádáním stavebních i pozemkových parcel. Tato pravidelná parcelace byla podmíněná nejen vybráním příhodného terénu, ale zároveň obdobnou sociální skladbou jejich obyvatel. Jiná ekonomická motivace tentokrát ze strany rakouského státu byla spjata s novými vesnicemi, které vznikly v rámci tzv. raabizace pojmenované podle rakouského národohospodáře Františka Antonína Raaba (1722–1783), ředitele komorních a býv. jezuitských statků v Čechách. Jejím cílem bylo parcelací dvora odstranit naturální robotu převedením na platy. Od roku 1776 tak vzniklo v českých zemích na 245 malých osad s pravidelným půdorysem. Na Moravě byly tyto změny spojeny s Antonínem Kaschnitzem (1744–1812), který se stal za Josefa II. ekonomickým správcem moravských královských měst. Parcelací panských dvorů, k nimž se původně robotovalo, vznikaly nové zemědělské usedlosti jak v rámci samého dvora, kterým se říkalo „familie“, ale také formou nové zástavby na okrajích stávající vesnic či zmíněné zcela nové osady. Jejich charakteristickým znakem se stala pravidelná zástavba řadová nebo návesní. Vedle půdorysného uspořádání je v těchto vesnicích poměrně dobře dochován historický stavební fond. V současnosti ovšem také pro svoji jednotnost snadno narušitelný novostavbami nevhodných forem a jejich umístěním na jednotlivých stavebních parcelách.

In English

The new villages founded on Dominican land have a different genesis. Some villages or settlements were established owners of estates on their lands (dominical) for the housing of mostly non-agricultural workers working in their newly founded industrial enterprises or as timber settlements for the extraction, processing and transport of wood in forested mountain areas. The cadastral territory of these villages is usually characterized by a regular arrangement building and land plots. This regular subdivision was conditioned not only by the selection of suitable terrain, but at the same time a similar social composition of their inhabitants. Another economic motivation, this time from the Austrian state, was linked to the new villages that were created as part of the so-called Raabization named after the Austrian economist František Antonín Raab (1722–1783), chamber director and ex. Jesuit estates in Bohemia. Its goal was to remove natural from the parceling yard robot by converting it into salaries. Since 1776, 245 small settlements with regular floor plan. In Moravia, these changes were associated with Antonín Kaschnitz (1744–1812), who became under Joseph II. the economic administrator of the Moravian royal cities. By parcelling the manors' yards, to which they originally belonged worked, new agricultural estates were created both within the yard itself, which were called "familie", but also in the form of new development on the edges of existing villages or the aforementioned completely new settlement. Their hallmark terraced or semi-detached buildings became regular. In addition to the floor plan layout, the historical buildings are relatively well preserved in these villages fund. At present, however, due to its uniformity, it is easily disturbed by new constructions of unsuitable forms and theirs placement on individual building plots.