Morava a Moravané ve strukturách moci Přemysla Otakara II.

KALHOUS, David, Lukáš REITINGER and Jan ŠKVRŇÁK. Morava a Moravané ve strukturách moci Přemysla Otakara II. (Moravians and Moravia in the power structurs of Přemysl Ottokars II´s governance). In Mikuláš Netík, Martin Wihoda. Mikuláš Netík a Martin Wihoda. Morava v proměnách dlouhého 13. století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2023. ISBN. Praha: NLN, 2023, p. 245-278. ISBN 978-80-7422-945-9.

Basic information

• Original name: Morava a Moravané ve strukturách moci Přemysla Otakara II.
• Name in Czech: Morava a Moravané ve strukturách moci Přemysla Otakara II.
• Name (in English): Moravians and Moravia in the power structurs of Přemysl Ottokars II´s governance
• Authors: KALHOUS, David, Lukáš REITINGER and Jan ŠKVRŇÁK.
• Edition: Praha, Mikuláš Netík a Martin Wihoda. Morava v proměnách dlouhého 13. století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2023. ISBN, p. 245-278, 34 pp. 2023.
• Publisher: NLN

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Chapter(s) of a specialized book
• Field of Study: 60101 History
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• Publication form: printed version "print"
• Organization unit: Faculty of Arts
• ISBN: 978-80-7422-945-9
• Keywords (in Czech): Přemysl Ottokar II.; síťová analýza; panovnická moc; prosopografie; dějiny Moravy; dějiny středovýchodní Evropy
• Keywords in English: Přemysl Ottokar II.; network analysis; royal power; prosopography; history of Moravia; history of East Central Europe
• Tags: Reviewed

Abstract

Pro všestranné zhodnocení Přemyslových aktivit a jeho stylu vlády představuje právě Morava ideální historický region, neboť zde král vládl nejdéle a také z Moravy se rekrutovala celá řada jeho vlivných šlechtických podporovatelů, jež jej doprovázela již od jeho počátků. Pominout nelze ani to, že minimálně jih Moravy byl pro Přemysla klíčovým tranzitním prostorem v cestách mezi naprosto dominantní Prahou s nejvýraznějším podílem vydaných listin, i stráveného času, a Vídní, která zaujímala podobné postavení. V čase rovněž stoupal význam Českomoravské vysočiny a haberské stezky, jež díky rozvoji infrastruktury a vzestupu Havlíčkova Brodu a Jihlavy vytlačila trstenickou stezku jako hlavní komunikaci mezi Prahou a Vídní. Přemysl se přitom neomezoval na využívání stávajících struktur, ale sám cíleně přispíval k rozvoji infrastruktury, jak nejspíše dokládají úpravy Špilberku, či záměry s pozvednutím Jaroměřic. Detailní zkoumání podle jednotlivých regionů, i období Přemyslovy vlády ukázalo velmi dobře její proměňující se dynamiku, reagující na momentální výzvy (krize vlády (nejspíše nejenom) v Rakousku v závěru 60. let 13. století, s ní spojené omezení délky tamních Přemyslových pobytů a snaha řešit rakouské či štýrské záležitosti spíše ze Znojma, přestože listin pro rakouské či štýrské příjemce neubývá!). Podařilo se rovněž ukázat, že Přemysl poměrně intenzivně usiloval o to vládnout na dálku – svědčí o tom, že v určitém období bychom na více dokladů o Moravanech na jeho dvoře narazili v Čechách, respektive v Rakousku než na samotné Moravě. Zdá se, že nejčastěji se v králově přítomnosti vyskytovali komorníci.

Abstract (in English)

For a comprehensive assessment of Přemysl's activities and his style of rule, Moravia is the ideal historical region, as it was here that the king ruled for the longest period of time, and it was also from Moravia that a number of his influential noble supporters were recruited, who accompanied him from the very beginning. It cannot be overlooked that at least the south of Moravia was a key transit area for Premysl in his travels between the absolutely dominant Prague, with the most significant share of issued documents and time spent, and Vienna, which occupied a similar position. In time, the importance of the Bohemian-Moravian Highlands and the Haber Trail also grew, which, thanks to the development of infrastructure and the rise of Havlíčkův Brod and Jihlava, displaced the Reed Trail as the main route between Prague and Vienna. Přemysl did not limit himself to the use of existing structures, but himself purposefully contributed to the development of the infrastructure, as probably evidenced by the modifications of Špilberk or the plans to raise Jaroměřice. A detailed examination of the individual regions and periods of Přemysl's reign has shown very well its changing dynamics, responding to the challenges of the moment (the crisis of government (probably not only) in Austria in the late 1360s, the associated limitation of the length of Přemysl's stays there, and the tendency to deal with Austrian or Styrian affairs from Znojmo, although the number of charters for Austrian or Styrian recipients is not decreasing!). We have also been able to show that Přemysl was quite intent on ruling from a distance - suggesting that at one time we would have come across more evidence of Moravians at his court in Bohemia or Austria than in Moravia itself. It seems that the most frequent presence of the king was that of his butlers.

Links

• GA18-09231S, research and development project: Name: Vládní praxe Přemysla Otakara II. (1247-1278)

Investor: Czech Science Foundation