Detailed Information on Publication Record
2024
Efektivita psychoterapeutické péče v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven
ŘIHÁČEK, Tomáš, Michal ČEVELÍČEK, Petr DOLEŽAL and Jan NEHYBABasic information
Original name
Efektivita psychoterapeutické péče v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven
Name (in English)
Effectiveness of psychotherapy in the context of health insurance companies’ preventive programs
Authors
Edition
Československá psychologie, Praha, Psychologický ústav AV ČR, 2024, 0009-062X
Other information
Language
Czech
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
50102 Psychology, special ;
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
References:
Impact factor
Impact factor: 0.400 in 2022
Organization unit
Faculty of Social Studies
Keywords (in Czech)
psychoterapie; účinnost; naturalistická studie
Keywords in English
psychotherapy; effectiveness; naturalistic study
Tags
Reviewed
Změněno: 30/7/2024 09:56, prof. Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D.
V originále
Cíle. Cílem studie bylo (1) ověřit velikost terapeutické změny, k níž dochází u klientů v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven v oblasti duševního zdraví a (2) nalézt prediktory této změny. Vzorek. N = 2059 klientů (78 % žen) vyplnilo dotazníky depresivity (PHQ-9), úzkosti (GAD-7) a somatizace (PHQ-15) na začátku a na konci terapie, nejpozději však po desátém sezení. Vzorek zahrnoval terapie zahájené v roce 2022 v kontextu některého z preventivních programů zdravotních pojišťoven VZP nebo ČPZP. Psychoterapii provádělo 228 terapeutů. Hypotézy. Byla očekávána pozitivní změna v depresivitě, úzkosti a somatizaci po absolvování psychoterapie. Byla očekávána interakce mezi vstupní závažností potíží a výsledkem terapie. Statistická analýza. Velikost změny a její prediktory byly odhadnuty pomocí série víceúrovňových regresních modelů, v nichž byl kontrolován efekt terapeuta (random effect) a dalších intervenujících proměnných. Procentuálně byla změna vyjádřena rozdělením klientů do kategorií vyléčení, zlepšení, beze změny a zhoršení s využitím konceptů statisticky spolehlivé a klinicky významné změny. Výsledky. Velikost terapeutické změny činila d = -0,57 pro depresivitu, d = -0,62 pro úzkost a d = -0,40 pro somatizaci. Pro část vzorku s klinicky závažnými potížemi činila velikost změny d = -1,05 pro depresivitu, d = -1,26 pro úzkost a d = -0,86 pro somatizaci. S výjimkou vstupní úrovně závažnosti potíží nebyl nalezen žádný věcně významný prediktor terapeutické změny na straně klienta ani terapeuta. Limity. Absence kontrolní skupiny neumožňuje odlišit vliv terapeutické intervence od jiných zdrojů změny. Byly sledovány pouze vybrané ukazatele psychopatologie. Výsledky nelze zobecnit mimo kontext krátkodobé individuální psychoterapie poskytované v privátních praxích.
In English
Objectives. This study aimed to (1) examine the magnitude of therapeutic change occurring among clients in mental health insurance prevention programs and (2) find predictors of this change. Sample and settings. N = 2059 clients (78% female) completed depression (PHQ-9), anxiety (GAD-7), and somatization (PHQ-15) questionnaires at the beginning and end of therapy, but no later than after the tenth session. The sample included therapies initiated in 2022 in the context of one of the preventive programs of Czech health insurance companies. Psychotherapy was conducted by 228 therapists. Hypotheses. Positive changes in depression, anxiety, and somatization were expected after psychotherapy. An interaction between baseline outcome severity and final outcome was expected. Statistical analyses. The magnitude of change and its predictors were estimated using a series of multilevel models in which the effect of the therapist (random effect) and other intervening variables were controlled. Percent change was expressed by categorizing clients into recovered, improved, no change, and deteriorated, using the concepts of statistically reliable and clinically significant change. Results. The effect size was d = -0.57 for depression, d = -0.62 for anxiety, and d = -0.40 for somatization. For the clinical part of the sample, the effect size was d = -1.05 for depression, d = -1.26 for anxiety, and d = -0.86 for somatization. Except for the baseline outcome severity, no substantive predictor of therapeutic change was found on either the client's or therapist's side. Limitations. The absence of a control group made it impossible to distinguish the effect of the therapeutic intervention from other sources of change. Only selected indicators of psychopathology were monitored. Results cannot be generalized outside the context of short-term individual psychotherapy provided in private practice.
Links
| MUNI/A/1446/2022, interní kód MU |
|