The use of concept maps in geography education: a systematic review

PIVARNÍKOVÁ, Vanda Ivana. The use of concept maps in geography education: a systematic review. In EUROGEO conference Porto 2024. 2024.

Basic information

Original name

The use of concept maps in geography education: a systematic review

Name in Czech

Využití konceptuálních map v geografickém vzdělávaní: systematická přehledová studie

Authors

PIVARNÍKOVÁ, Vanda Ivana

Edition

EUROGEO conference Porto 2024, 2024

---

Other information

Language

English

Type of outcome

Prezentace na konferencích

Field of Study

50301 Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

Conference program

Organization unit

Faculty of Education

Keywords (in Czech)

pojmové mapy, geografické vzdělávání, studenti, systematická rešerše

Keywords in English

concept maps, geographical education, students, systematic review

Tags

International impact

---

Abstract

V originále

In contemporary geography education research, there is increasing talk about introducing new methods of assessment to aid the learning process. One such tool of assessment for learning is a concept map, which visually represents the structure of an individual's conceptual knowledge. These maps, made up of concepts linked by verbs into propositions, are mainly used for their ability to support and develop meaningful learning (Machado & Carvalho, 2020). In this poster, I present the results of a systematic review that aimed to map studies in the field of geography education that use concept maps. The review works with 40 empirical studies published between 2003 and 2023, written in English and searchable in Scopus and WoS. I chose two major criteria for their inclusion: 1) the maps had to be created directly by students or teachers, and 2) the topics had to be related to the content of the geography curriculum. In the analysis of the texts, I focused primarily on the research design and research objectives, the purpose and analysis of the concept maps, the teaching context (interventions, themes), participants and results. Results show that most of the studies used concept maps as a tool to reveal conceptual changes in students´ and teachers´ understanding after an intervention. The most common themes for the development of the concept maps were climate change and examples from human-environment interactions that require complex, critical and systematic thinking. The process of creating a concept map (concept mapping), which some authors believe to be more important for students than the final products themselves (Cañas et al., 2017), is not addressed in any of the studies in the research set. Therefore, concept maps are most commonly used as a summative assessment tool, while they also demonstrate a potential for formative assessment.

In Czech

V současném výzkumu geografického vzdělávání se stále častěji hovoří o zavádění nových metod hodnocení, které mají napomoci procesu učení. Jedním z takových nástrojů hodnocení výuky je pojmová mapa, která vizuálně znázorňuje strukturu pojmových znalostí jedince. Tyto mapy, tvořené pojmy propojenými slovesy do propozic, jsou využívány především pro svou schopnost podporovat a rozvíjet smysluplné učení (Machado & Carvalho, 2020). V tomto posteru představuji výsledky systematického přehledu, jehož cílem bylo zmapovat studie z oblasti geografického vzdělávání, které využívají pojmové mapy. Přehled pracuje se 40 empirickými studiemi publikovanými v letech 2003 až 2023, které jsou napsány v angličtině a lze je vyhledávat v databázích Scopus a WoS. Pro jejich zařazení jsem zvolila dvě hlavní kritéria: 1) mapy musely být vytvořeny přímo studenty a 2) témata musela souviset s obsahem učiva geografie. Při analýze textů jsem se zaměřila především na design a cíle výzkumu, účel a analýzu pojmových map, kontext výuky (intervence, témata), účastníky a výsledky. Výsledky ukazují, že většina studií používala pojmové mapy jako nástroj k odhalení konceptuálních změn v chápání žáků po intervenci. Nejčastějšími tématy pro tvorbu pojmových map byly klimatické změny a příklady z interakce člověka a životního prostředí, které vyžadují komplexní, kritické a systematické myšlení. Procesem tvorby pojmové mapy (concept mapping), který je podle některých autorů pro studenty důležitější než samotné výsledné produkty (Cañas et al., 2017), se nezabývá žádná ze studií ve výzkumném souboru. Proto jsou pojmové mapy nejčastěji využívány jako nástroj sumativního hodnocení, přičemž vykazují potenciál i pro hodnocení formativní.