Barsene : ein Pasticcio für die böhmische Königin aus dem Jahr 1743

PERUTKOVÁ, Jana. Barsene : ein Pasticcio für die böhmische Königin aus dem Jahr 1743. Hudební věda. Praha: Ústav dějin umění Akademie věd České republiky, 2024, roč. 61, č. 3, s. 334-370. ISSN 0018-7003. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.54759/MUSICOLOGY-2024-0301.

Základní údaje

Originální název

Barsene : ein Pasticcio für die böhmische Königin aus dem Jahr 1743

Název česky

Barsene : pasticcio pro českou královnu z roku 1743

Název anglicky

Barsene : a Pasticcio for the Bohemian Queen from the Year 1743

Autoři

PERUTKOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Hudební věda, Praha, Ústav dějin umění Akademie věd České republiky, 2024, 0018-7003

---

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Impakt faktor

Impact factor: 0.100 v roce 2023

Kód RIV

RIV/00216224:14210/24:00137576

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

DOI

http://dx.doi.org/10.54759/MUSICOLOGY-2024-0301

UT WoS

001387941400001

EID Scopus

2-s2.0-85215277591

Klíčová slova česky

Praha; Vídeň; Marie Terezie; vídeňský dvůr; Barsene; Argene; Bernasconi; korunovace; opera seria; pasticcio

Klíčová slova anglicky

Prague; Vienna; Maria Theresa; Viennese Court; Barsene; Argene; Bernasconi; coronation; opera seria; pasticcio

Štítky

18th Century, opera seria, pasticcio, Prague, rivok, Vienna

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Das Opernpasticcio Barsene, das 1743 während des Aufenthalts des kaiserlichen Hofes in Prag anlässlich der Krönung Maria Theresias zur Königin von Böhmen aufgeführt wurde, wird in zeitgenössischen Quellen nur sporadisch erwähnt. Der einzige bekannte zeitgenössische Hinweis ist ein einziger Satz im Tagebuch des kaiserlichen Oberhofmeisters Johann Joseph Khevenhüller-Metsch. Bis heute ist diese Oper weitgehend unbekannt und wurde von der Wissenschaft kaum beachtet. Nach derzeitigem Kenntnisstand ist die Partitur der Aufführung des Werkes nicht erhalten, lediglich das Libretto ist bekannt, von dem es - wie sich herausstellte - nur drei erhaltene Exemplare gibt. Die Studie fasst den aktuellen Stand der Forschung zusammen und beschreibt ausführlich den politischen und produktionstechnischen Kontext der Oper. Darüber hinaus wird eine Analyse der dramaturgischen Konzeption der Oper und der Art der Arien, die sich aus dem Text ergeben, auf der Grundlage der Kenntnisse über die Funktionsweise der Oper im 18. Jahrhunderts. Die Studie identifiziert den Text, auf dem dieses Opernpasticcio basiert. Es handelt sich um das Libretto von Domenico Lalli für die Oper Argene, die von Leonardo Leo vertont wurde. Das Werk wurde 1731 in Neapel uraufgeführt. Die Ursprünge der Arien werden auf der Grundlage des heutigen Wissensstandes geklärt. Die Bestimmung der Komponisten der Arien in Barsene wird dadurch erschwert, dass das Libretto keine Namen der Sänger nennt und daher deren Stimmumfang nicht bekannt ist. Daher basiert die Identifizierung methodisch auf einer Kombination verschiedener Möglichkeiten, die sich hauptsächlich aus zeitgenössischen Libretti ergeben. Die RISM-Datenbank und einige andere ausgewählte Musikslien wurden ebenfalls herangezogen. Auf der Grundlage der Recherchen ist es möglich, für jede Arie eine Reihe möglicher Komponisten zu ermitteln, zu denen insbesondere Leonardo Leo, Giuseppe Antonio Paganelli, Ignazio Maria Conti, Paolo Scalabrini, Gennaro D'Alessandro, Leonardo Vinci und Andrea Bernasconi gehören. Der letztgenannte Komponist kommt auch als möglicher Autor des Barsene-Pasticcio in Frage.

Česky

O operním pasticciu s názvem Barsene, které bylo provedeno v roce 1743 během pobytu císařského dvora v Praze u příležitosti korunovace Marie Terezie českou královnou, se dobové prameny zmiňují jen sporadicky. Jedinou dosud známou dobovou zmínkou je pouhá jedna věta v deníku císařského nejvyššího hofmistra Johanna Josepha Khevenhüllera-Metsche. Dodnes je tato opera z velké části neznámá a badatelé jí věnují jen nepatrnou pozornost. Partitura z provedení díla se dle současného stavu poznání nedochovala, známo je pouze libreto, k němuž – jak bylo zjištěno – existují pouhé tři dochované exempláře. Ve studii je shrnut dosavadní stav bádání a podrobně popsán politický i inscenační kontext opery. Dále je představena analýza její dramaturgické koncepce a na základě znalostí fungování opery v 18. století také charakter árií vyplývající z textu. Ve studii je identifikována textová předloha, na jejímž základě bylo toto operní pasticcio vytvořeno. Tou bylo libreto Domenica Lalliho k opeře Argene zhudebněné Leonardem Leem. Dílo mělo premiéru v Neapoli v roce 1731. Na základě současného stavu poznání je objasněn původ jednotlivých árií. Určení skladatelů árií v Barsene komplikuje skutečnost, že v libretu nejsou uvedena jména zpěváků a nejsou tedy známy ani jejich hlasové obory. Identifikace je proto metodologicky uchopena na základě kombinace různých možností vyplývajících především z dobových libret. Využita byla i databáze RISM a některé další vybrané hudebniny. Na základě výzkumu lze stanovit okruh možných skladatelů jednotlivých árií, do nějž patří zejména Leonardo Leo, Giuseppe Antonio Paganelli, Ignazio Maria Conti, Paolo Scalabrini, Gennaro D’Alessandro, Leonardo Vinci a Andrea Bernasconi. Právě posledně jmenovaný skladatel také připadá v úvahu jako možný autor pasticcia Barsene.

Anglicky

The operatic pasticcio Barsene, which was performed in 1743 during the stay of the imperial court in Prague on the occasion of the coronation of Maria Theresa as Queen of Bohemia, is mentioned in historical sources sporadically. The only known contemporary reference is a sentence in the diary of the Imperial Obersthofmeister Johann Joseph Khevenhüller-Metsch. To this day, this opera is largely unknown and has received little attention from researchers. According to the current state of knowledge, the score from the performance of the work has not survived; only the libretto is known, of which – as has been discovered – there are only three surviving copies. The study summarises the current state of research and describes the political and staging context of the opera in detailed manner. Furthermore, an analysis of its dramaturgical approach is presented, as well as the character of the arias resulting from the text, based on the knowledge of the operatic running in the eighteenth century. The study identifies the text on the basis of which this operatic pasticcio was created. This was Domenico Lalli’s libretto for the opera Argene, set to music by Leonardo Leo. The work was premiered in Naples in 1731. The origins of the arias are clarified according to of the current state of knowledge. Determination the composers of the arias in Barsene is difficult due to the names of the singers are not given in the libretto and therefore their vocal ranges are not known. Therefore, the identification is methodologically approached on a combination of various possibilities arising mainly from contemporary librettos. The RISM database and some other selected musical scores were also used. Based on the research, a range of possible composers for each aria can be established, which includes especially Leonardo Leo, Giuseppe Antonio Paganelli, Ignazio Maria Conti, Paolo Scalabrini, Gennaro D’Alessandro, Leonardo Vinci and Andrea Bernasconi. The last-mentioned composer also comes to mind as a possible author of the pasticcio Barsene.

---

Návaznosti

MUNI/FF-DEAN/1634/2023, interní kód MU

Název: Barsene: ein Pasticcio für die böhmische Königin aus dem Jahr 1743 Investor: Masarykova univerzita, Barsene: ein Pasticcio für die böhmische Königin aus dem Jahr 1743, Program děkana FF