2024
The information structure of emotively marked speech
CHAMONIKOLASOVÁ, JanaZákladní údaje
Originální název
The information structure of emotively marked speech
Název česky
Informační struktura emotivní výpovědi
Autoři
Vydání
17th ESSE Conference, 26.-30.8. 2024, Lausanne, Switzerland, 2024
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60203 Linguistics
Stát vydavatele
Švýcarsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
emotivnost; intonace; informatční struktura
Klíčová slova anglicky
emotiveness; intonation; information structure
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 8. 2. 2025 16:57, Mgr. Jana Pelclová, Ph.D.
V originále
The focus of the present study is emotively marked intonation in spoken discourse. The analysis is based on the theory of Functional Sentence Perspective developed by Jan Firbas, in which intonation is considered as a factor that in unmarked speech confirms the outcome of the interplay of the non-prosodic factors: linear modification, semantics, and context. Deviations from the correspondence between the prosodic prominence of a language unit and its degree of communicative dynamism determined by the interplay of nonprosodic factors often occur in English marked utterances signalling the speaker’s emotions and attitudes to the extra-linguistic reality. The deviations are manifested by different types of prosodic intensification and attenuation; in some cases, intonation comes into complete conflict with the interplay of non-prosodic factors. The study follows up on Firbas’ research of emotiveness in English. It presents different patterns of intensification and attenuation of communicative units identified in samples of spoken texts. The study provides a comparison of the analyzed texts in regard to emotiveness and a comparison of the means of expressing emotiveness in English and Czech.
Česky
Těžištěm této studie je emotivní intonace v mluveném projevu. Analýza je založena na teorii funkční větné perspektivy vyvinuté Janem Firbasem, v níž je intonace považována za faktor, který v bezpříznakové řeči potvrzuje výsledek souhry neprozodických faktorů: lineární modifikace, sémantiky a kontextu. Odchylky od korespondence mezi prozodickou prominencí jazykové jednotky a mírou její komunikativního dynamismu určovaného souhrou neprozodických faktorů se často vyskytují v anglických příznakových výpovědích signalizujících emoce a postoje mluvčího k mimojazykové realitě. Odchylky se projevují různými typy prozodického zesílení a zeslabení; v některých případech se intonace dostává do naprostého rozporu se souhrou neprozodických faktorů. Studie navazuje na Firbasův výzkum emotivnosti v angličtině. Představuje různé vzorce zesílení a zeslabení komunikativních jednotek identifikovaných v ukázkách mluvených textů. Studie přináší srovnání analyzovaných textů z hlediska emotivnosti a srovnání prostředků k vyjádření emotivnosti v angličtině a češtině.