Vlastnické právo a bitcoiny

KOUKAL, Pavel. Vlastnické právo a bitcoiny (Ownership Rights and Bitcoins). In Bohumil Havel, Lenka Vostrá. Pocta Karlu Eliášovi. Praha: Ústav státu a práva AV, Wolters Kluwer ČR, 2025, p. 407-422. N/A. ISBN 978-80-87439-72-2.

Basic information

Original name

Vlastnické právo a bitcoiny

Name in Czech

Vlastnické právo a bitcoiny

Name (in English)

Ownership Rights and Bitcoins

Authors

KOUKAL, Pavel ORCID

Edition

Praha, Pocta Karlu Eliášovi, p. 407-422, 16 pp. N/A, 2025

Publisher

Ústav státu a práva AV, Wolters Kluwer ČR

---

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Chapter(s) of a specialized book

Field of Study

50501 Law

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

is not subject to a state or trade secret

Publication form

printed version "print"

Organization unit

Faculty of Law

ISBN

978-80-87439-72-2

Keywords (in Czech)

Bitcoin; vlastnické právo; občanský zákoník; nehmotné věci; blockchain; virtuální měnové jednotky; pandektistika; věcná práva; právní ochrana

Keywords in English

Bitcoin; property right; Civil Code; intangible assets; blockchain; virtual currency units; pandectistics; rights in rem; legal protection

Tags

International impact, Reviewed

---

Abstract

In the original language

Příspěvek se zabývá otázkou, zda a v jakém rozsahu lze aplikovat ustanovení českého občanského zákoníku o vlastnickém právu stricto sensu (§ 1012 a násl. o. z.) na virtuální měnové jednotky, zejména Bitcoin. Autor nejprve představuje obecný rámec rozlišování absolutních a relativních majetkových práv a současně připomíná tradiční rozlišení mezi věcmi hmotnými a nehmotnými. Vychází přitom z historické perspektivy rakouského ABGB a následné pandektistické tradice, která omezuje aplikaci věcných práv primárně na hmotné věci. V návaznosti na to se autor podrobně zabývá právní povahou Bitcoinu a dochází k závěru, že virtuální měnové jednotky lze zařadit pod nehmotné věci ve smyslu § 496 odst. 2 občanského zákoníku. Analyzuje technickou podstatu (decentralizovaný charakter blockchainu), stejně jako skutečnost, že u Bitcoinu se nesetkáváme s žádnými závazkovými vztahy mezi vlastníkem a centrálním emitentem nebo depozitářem, jako je tomu u cenných papírů. To vylučuje možnost kvalifikovat Bitcoin jako relativní majetkové právo (pohledávku). Následně autor představuje jádro argumentace, které tvoří technické aspekty Bitcoinu (rivalitní a exkludabilní charakter). Právě to umožňuje aplikaci ustanovení o vlastnickém právu stricto sensu. Přestože tedy tradiční právní nauka odmítá aplikaci věcných práv na nehmotné věci nebo je přinejmenším výrazně omezuje, autor dovozuje, že moderní technologie vytvářejí nové druhy nehmotných věcí, které jsou nadány vlastnostmi, jež jsou blízké věcem hmotným. Bitcoin a obdobné virtuální měnové jednotky proto mohou být efektivně chráněny standardními prostředky vlastnického práva, jako jsou žaloby na vydání věci nebo žaloby zdržovací.

In English

The paper addresses the question of whether and to what extent the provisions of the Czech Civil Code on property rights stricto sensu (§ 1012 et seq. of the Civil Code) can be applied to virtual currency units, particularly Bitcoin. The author first presents a general framework distinguishing absolute and relative property rights while also recalling the traditional distinction between tangible and intangible assets. The analysis draws upon the historical perspective of the Austrian ABGB and the subsequent Pandectist tradition, which restricts the application of property rights primarily to tangible items. Subsequently, the author thoroughly examines the legal nature of Bitcoin, concluding that virtual currency units can be categorized as intangible assets within the meaning of § 496(2) of the Civil Code. The technical essence (decentralized nature of blockchain technology) is analyzed, along with the fact that Bitcoin does not involve any obligation relationships between the owner and a central issuer or depository, as is the case with securities. This excludes the possibility of classifying Bitcoin as a relative property right (a claim). Following this, the author presents the core argument centered on the technical features of Bitcoin (its rivalrous and excludable character). It is precisely these characteristics that allow for the application of provisions on property rights stricto sensu. Although traditional legal scholarship rejects or significantly restricts the application of property rights to intangible items, the author argues that modern technologies create new types of intangible assets possessing properties similar to tangible items. Therefore, Bitcoin and similar virtual currency units can be effectively protected by standard remedies under property law, such as claims for the return of property (rei vindicatio) or injunctions (actio negatoria).