Hybridy a kyborgové mezi přírodou a kulturou. K evoluční ontologii 2.0

MOUDR, Vratislav. Hybridy a kyborgové mezi přírodou a kulturou. K evoluční ontologii 2.0. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2025, 105 s. ISBN 978-80-280-0688-4.

Základní údaje

Originální název

Hybridy a kyborgové mezi přírodou a kulturou. K evoluční ontologii 2.0

Název anglicky

Hybrids and Cyborgs Between Nature and Culture. Towards Evolutionary Ontology 2.0

Autoři

MOUDR, Vratislav

Vydání

1. vydání. Brno, 105 s. 2025

Nakladatel

Masarykova univerzita

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

ISBN

978-80-280-0688-4

Klíčová slova česky

evoluční ontologie; hybrid; kyborg; příroda; kultura; člověk; informace

Klíčová slova anglicky

evolutionary ontology; hybrid; cyborg; nature; culture; human; information

Štítky

Munipress

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Vratislav Moudr se ve své knize věnuje vztahu přírody a kultury, přičemž vychází z evoluční ontologie Josefa Šmajse, která zdůrazňuje jejich nesourodou povahu. Tuto perspektivu autor textu rozvíjí zavedením konceptu hybridity, jenž umožňuje lépe porozumět strukturám vznikajícím na pomezí těchto dvou řádů. Moudr se zaměřuje nejen na genetické, psychické a ekosystémové hybridy, ale také na roli člověka jako jedinečného hybridu. Člověk pro něj není jen hybridem. Díky kulturní transformaci lidské psychiky kulturou, která proniká celou její šíří i hloubkou, ho v textu pojímá jako kyborga. Osobnost člověka je tu chápána jako sociokulturní produkt, kterým kultura člověka disciplinuje a řídí jeho činnost v souladu se svými systémovými zájmy udržovat se v čase a růst. Kniha představuje nejen pečlivý návrh revize evoluční ontologie, ale zároveň také odpověď na některé výzvy spojené se sociálním konstrukcionalismem. Její autor ukazuje, že zatímco konstrukcionalismus mnohdy rozpouští hranice mezi přírodou a kulturou, přístup evoluční ontologie naopak zdůrazňuje jejich nesourodost a umožňuje uchopit hybridní entity včetně kyborga jako reálné produkty interakce těchto dvou řádů. V souladu s apelem evoluční ontologie kniha volá po zásadní změně směřující k biofilní kultuře, která by respektovala jak konfliktní vztah kultury s přírodou, tak také mimo-řádné postavení hybridů a člověka v tomto vztahu. Přispívá tak k debatě o udržitelnosti a odpovědnosti za příští generace lidí.

Anglicky

In his book, Vratislav Moudr explores the relationship between nature and culture, drawing on the evolutionary ontology of Josef Šmajs, which emphasizes their incongruent character. The author develops this perspective further by introducing the concept of hybridity, which enables a deeper understanding of the structures emerging at the intersection of these two realms. Moudr focuses not only on genetic, psychological, and ecosystemic hybrids but also on the role of the human being as a unique hybrid. For him, the human is not merely a hybrid. Due to the cultural transformation of the human psyche—permeated in both breadth and depth by culture—he conceives of the human as a cyborg. The human personality is understood here as a socio-cultural product through which culture disciplines the individual and directs their activity in accordance with its systemic interests to persist over time and grow. The book offers not only a careful proposal for a revision of evolutionary ontology but also a response to some challenges posed by social constructionism. Its author demonstrates that, while constructionism often dissolves the boundaries between nature and culture, the approach of evolutionary ontology emphasizes their incongruity and makes it possible to conceptualize hybrid entities, including the cyborg, as real products of the interaction between these two realms. In line with the appeal of evolutionary ontology, the book calls for a fundamental shift toward a biophilic culture—one that respects both the conflicting relationship between culture and nature and the exceptional position of hybrids and the human being within this relationship. It thus contributes to the debate on sustainability and responsibility for future generations.