B 2025

Mýty o Notre-Dame. Gotika, imperialismus a národ

FOLETTI, Ivan a Adrien PALLADINO

Základní údaje

Originální název

Mýty o Notre-Dame. Gotika, imperialismus a národ

Název anglicky

Myths about Notre Dame. Gothic, Imperialism, and Nation

Vydání

1. vyd. Brno, 230 s. Parva Convivia, 15, 2025

Nakladatel

Masarykova univerzita

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

ISBN

978-80-280-0712-6

Klíčová slova česky

Notre-Dame; národ; imperialismus; gotika; požár; rekonstrukce; mytologizace

Klíčová slova anglicky

Notre-Dame; nation; imperialism; Gothic; fire; reconstruction; mythologization

Štítky

Změněno: 16. 6. 2025 14:31, Mgr. Radka Vyskočilová

Anotace

V originále

Duben 2019. V Paříži hoří katedrála! Národ truchlí, politici ihned „zahajují obnovu“. Ale jaká katedrála má vlastně znovu ožít? Kniha představuje Notre-Dame dynamicky, v neustálých proměnách. Od 12. století až po slavnostní znovuotevření v roce 2024 byl totiž chrám přetvářen podle ideologických potřeb monarchie, revoluce, impéria i republiky. Autoři zasazují gotiku do středomořských a eurasijských vztahů a zpochybňují mýtus francouzské výjimečnosti. Katedrálu barvitě líčí jako oběť revolučního ikonoborectví, svědkyni Napoleonovy sebekorunovace, objekt romantizující rekonstrukce Eugèna Viollet-le-Duca i macronovské nové mytologizace. Jako podivuhodný palimpsest moci, fantazie a paměti, jako místo střetu politiky, dědictví a kulturní identity.

Anglicky

April 2019. A cathedral is burning in Paris! The nation mourns, politicians immediately “start rebuilding”. But what cathedral is actually going to come back to life? The book presents Notre-Dame dynamically, in constant change. From the 12th century to its grand reopening in 2024, the cathedral has been transformed according to the ideological needs of monarchy, revolution, empire and republic. The authors situate the Gothic in Mediterranean and Eurasian relations and challenge the myth of French exceptionalism. They vividly depict the cathedral as a victim of revolutionary iconoclasm, a witness to Napoleon’s self-crowning, an object of Eugène Viollet-le-Duc’s romanticizing reconstruction, and of Macron’s new mythologization. A wondrous palimpsest of power, fantasy and memory, a site of the clash of politics, heritage and cultural identity.