Antropocentrismus a pojetí "chaosu" a řádu".

PAVELKA, Jiří. Antropocentrismus a pojetí "chaosu" a řádu". In Nosek, Jiří - Stachová, Jiřina, ed.: Chaos, věda a filosofie. 1. vyd. Praha: AV ČR, Filosofia. s. 181-198. ISBN 80-7007-127-3. 1999.

Základní údaje

• Originální název: Antropocentrismus a pojetí "chaosu" a řádu".
• Název anglicky: Anthropocentrism and the Concept of "Chaos" and an "Order"
• Autoři: PAVELKA, Jiří (203 Česká republika, garant).
• Vydání: 1. vyd. Praha, Nosek, Jiří - Stachová, Jiřina, ed.: Chaos, věda a filosofie. s. 181-198, 1999.
• Nakladatel: AV ČR, Filosofia

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: Písemnictví, masmedia, audiovize
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• ISBN: 80-7007-127-3
• Klíčová slova anglicky: anthropocentrism; chaos; order; communication
• Štítky: anthropocentrism, chaos, communication, order

Anotace

Studie se zabývá problémem vztahu mezi antropocentrismem a poznáním, k němuž dospěl antický svět, a otázkou, do jaké míry antropocentrismus poznamenal pojetí chaosu a řádu, tak je zachycují mytické kosmogonické příběhy nejvyspělejších starověkých kulturních oblastí. Chaos a řád se stávají častými hrdiny a nástroji poznání jak v antických a judaistických, tak i v staroegyptských, staroindických a čínských kosmogonických příbězích. Jsou konkretizací obecnějších konstrukčních principů: centristických postojů a antropomorfní polarity, dichotomie a symetrie. Antropocentrismus se jeví spolu logocentrismem, lingvocentrismem a senzocentrismem jako obecný konstrukční prvek lidského světa - kosmogonických příběhů, světa bohů a metafyziky, i světa živé a neživé přírody a světa společenských vztahů a institucí. Chaos se v antickém kulturním paradigmatu ocital mimo dosah racionality, stal kategorií, prostřednictvím níž si člověk začal uvědomovat limity svých poznávacích, konstruktérských a zčásti i kreativních schopností. Podstatné změny v pojetí chaosu nastávají až v časech postmoderny, kdy např. objevy fraktálové geometrie, teorie fuzzy množin a teorie chaosu odhalují řád chaosu.

Anotace anglicky

The study deals with the problem of relationship between anthropocentrism and knowledge reached in the ancient world, and with the question to which extend anthropocentrism affected the conception of "chaos" and an "order", as depicted in the mythical cosmogonical stories/tales of the most developed ancient cultural areas. Chaos and an order became frequent heroes and instruments of knowledge both in the ancient and Judaic stories / tales and ancient Egyptian, Indian and Chinese cosmogonical stories/tales. They give concrete form to a more general constructional principles: centristic attitudes and anthropomorphic polarity, dichotomy and symmetry. Anthropocentrism appears, together with logocentrism, lingvocentrism and sensuocentrism, to be a general constructional element of the human world - cosmogonical stories/tales, the world of the gods and metaphysics, and also the world of animate and inanimate nature and the world of social relationships and institutions. Chaos in the ancient cultural paradigms existed beyond reach of rationality, became a category by means of which a man began to realize the limits of his cognitive, constructional and partially creative abilities. Certain substantial changes in the conception of "chaos" came in the post-Modern times, when e.g. the discoveries of fractal geometry, fuzzy set theory and theory of chaos revealed the order of chaos.