Detailed Information on Publication Record
1995
Intonation centre in English and Czech sentences
CHAMONIKOLASOVÁ, JanaBasic information
Original name
Intonation centre in English and Czech sentences
Name in Czech
Intonační cenrum v anglických a českých větách
Authors
CHAMONIKOLASOVÁ, Jana (203 Czech Republic, guarantor)
Edition
Brno Studies in English 21, Brno, MU, 1995, 1211-1791
Other information
Language
English
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
60200 6.2 Languages and Literature
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
RIV identification code
RIV/00216224:14210/95:00011272
Organization unit
Faculty of Arts
Keywords in English
comparative study; intonation; word order; functional sentence perspective
Tags
International impact, Reviewed
Změněno: 3/12/2007 15:21, doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D.
V originále
The paper is a study of the intonation centre (IC) based on an analysis of dialogues from O'Connor and Arnold's Intonation of colloquial English and their translation into Czech. In Czech, the IC usually occurs in final position, while in English, medial position is as frequent as final position. Prosodically 'light' endings of sentences are therefore relatively frequent in English, while Czech strongly prefers 'heavy' endings. In both languages, the IC most often occurs on nouns and verbs. IC-carrying verbs in Czech are lexical verbs, while English also accentuates auxiliary and modal verbs. Both English and Czech display a strong tendency to accentuate semantically prominent and context independent elements. Accentuating semantically weak and contextually tied elements is more frequent in English than in Czech. English employs intonation as a means of expressing emotiveness to a greater extent than Czech, where emotiveness is often expressed by lexical means (e.g. modal particles).
In Czech
Článek je studií intonačního centra (IC), založenou na analýze dialogů z knihy O'Connora a Arnolda Intonation of colloquial English a jejich překladu do češtiny. IC v češtině je převážně ve finální pozici, zatímco v angličtine je poměrně častá i mediální pozice. V angličtině se proto častěji než v češtině objevují věty s prozodicky lehkým zakončením, zatímco čeština výrazně preferuje těžká zakončením. V obou jazycích jsou nositeli IC nejčastěji podstatná jména a slovesa. V češtině jde o slovesa lexikální, zatímco v angličtině jsou akcentována i slovesa pomocná a modální. V obou jazycích je tendence k prozodickému zvýraznění sémanticky prominentních a kontextově nezapojených elementů. Zvýraznění sémanticky slabých a kontextově vázaných elementů je častější v angličtině než v češtině. Angličtina totiž používá intonaci jako prostředku vyjádření emotivnosti do větší míry, než čeština, kde je emotivnost vyjádřena spíše lexikálními prostředky (např. modálními částicemi).
Links
| GA405/93/1247, research and development project |
|