Stať se zabývá fungvoáním jazyka v česko-slovenském kulturním kontextu. Vyjadřuje přesvědčení, že lingvistika v době existence československého státu nevyužila možnosti studovat skutečné integrační procesy na úrovni komunikační sféry, kde reálně existovaly přirozené, tlaky kodifikace neovlivněné možnosti vzájemného pronikání obou jazyků, tj. ve sféře spontánní mluvené komunikace. Tento nedostatek se bohužel již nepodaří odstranit.