Teoreticky a metodicky koncipovaný text naznačuje, jak lze ve vymezeném prostoru uměnovýchovných předmětů dosáhnout vyšší kvality estetického působení. Je členěn ve 3 oddíly: "Problém koordinace v estetickovýchovném procesu" má charakter teoretického uvedení do pojednávané problematiky. Těžiště práce je v kap. "Intenzifikace estetickovýchovného působení prostřednictvím koordinace základních uměleckých druhů", v níž autor předkládá čtenáři systém klasifikace genetických souvislostí uměleckých děl základních druhů umění a uměnovědné analýzy typických literárních, hudebních a výtvarných uměleckých děl, jež se ocitla ve vzájemných příbuzenských vztazích genetických, ideových, tematických, obsahových nebo výrazových. Kap. "Metodické aspekty koordinace základních uměleckých druhů" vychází vstříc praktickým potřebám učitelů hudební, výtvarné a literární výchovy. Bohatý soupis knižních titulů, sborníkových studií a časopiseckých statí naznačuje směr dalšího a hlubšího studia.