Edition
Brno, Studia minora Facultatis Philosophicae Universitatis Brunensis R 7/2002 - Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik, p. 119-137, 19 pp. 2002
V originále
Der Beitrag analysiert die Verschmelzung von Innen und Außen, von Subjekt und äußerer Natur in Skácels Lyrik anhand 1) der Besonderheiten in der Ausformung einer signifikanten Verszeile, 2) des Gebrauchs Skácelschen Ausdrucks "to" 3) des Gebrauchs siginifikanter Prädikatsnomen und vergleicht Skácels Originallyrik mit einigen Skácel-Übersetzungen von Reiner Kunze unter diesem Gesichtspunkt.
In Czech
Příspěvek si všímá prostupování vnitřního a vnějšího v Skácelově lyrice: 1) ve verši sníh je tak čistý, až jiskří v očích (Nahým a mokrým navrch, Smuténka) na jeho místě v básni opíraje se o husserlovskou fenomenologickou analýzu Rilkova Weltinnenraum-u Käte Hamburgerové, 2) ve zvláštnostech užití výrazu "to" v různých básních a 3) ve zvláštnostech užití skácelovských predikativ (je bílo, je nám ticho atd.). Všímá si těchto jazykových asymetrií mezi originálem a překlady Skácelovy lyriky Reinera Kunze.
In English
Critical commentary on Reiner Kunze's free poetic renderings in German of the Czech poetry of Jan Skacel clarifies Kunze's understanding of the meaning of individual lines in the original text from the typological perspective of Rainer Maria Rilke's notions of inner world space (Weltinnenraum) & transcendence of the difference between interior & exterior, as explicated by Kate Hamburger (1971). Primary attention is drawn to Skacel's use of the Czech demonstrative to 'that', which only partially overlaps the usage domain of its German equivalents das & es; Skacel's to is argued to serve as a transition between human life & the unnamable, dark force of nature & contrasts with Skacel's subjectless sentences, which convey a perceived, diffuse condition of nature as opposed to a natural entity. 16 References. J. Hitchcock CSA Linguistics and Language Behavior Abstracts [2007-06-21: 19.35]