Žárové pohřebiště v Přáslavicích u Olomouce, trať "Díly pod dědinou", bylo prozkoumáno při záchranném archeologickém výzkumu v letech 1995-1996. Byla zde odkryta plocha o rozloze více než 6 ha, kde bylo zachyceno téměř 1800 objektů od staršího eneolitu po dobou laténskou. V severozápadním výběžku prozkoumaného prostoru bylo ve dvou úzkých sondách zjištěno žárové pohřebiště. Na základě hrobového inventáře je možné dobu pohřbívání vymezit koncem střední doby bronzové a průběhem mladší doby bronzové, BC2-HA1. Dlouhodobé zemědělské využití lokality a plošná skrývka před započetím výzkumu způsobily značné porušení hrobů. Ze 106 hrobů (H1-H106) rozlišených na pohřebišti bylo 78 hrobů výrazně porušeno. Hroby na pohřebišti v Přáslavicích vytvářejí skupiny. V rámci skupin nejsou hroby rozloženy rovnoměrně a mají také různou hloubku uložení. Toto pravděpodobně souvisí s dřívější přítomností mohylových náspů nad některými hroby. Nejstarší žárové hroby na pohřebištích kultury lužických popelnicových polí obvykle vyskytují ve shlucích vytvářejících řady, mezi nimiž jsou prázdné plochy, nad kterými byly patrně navršeny mohylové náspy. Přes neúplnost prozkoumané plochy na pohřebišti v Přáslavicích, můžeme tuto interpretaci přijmout. Na základě antropologického rozboru kosterních pozůstatků ze 49 žárových hrobů vyplývá zastoupení jedinců dle věku a pohlaví v poměru 18% nedospělí jedinci, 24% ženy, 32% muži. Bylo prokázáno, že v žádném z posuzovaných hrobových celků nebyl pohřben více než jeden jedinec. Skupiny hrobů, mají zastoupeny jak mužské, ženské, tak i dětské pohřby různého věku. Situace nasvědčuje názoru, že do jednotlivých skupin, pohřbívali příslušníci jednotlivých rodin tvořících komunitu nedalekého sídliště. Ze 106 hrobových celků v Přáslavicích byla většina pohřbů, kde je možné určení, uložena v urně (41 hrobů). Ve 4 případech se jednalo o hroby jámové. Několikrát byla uložena větší část kremace mimo urnu. Výzkumem nebylo prokázáno, zda některá hrobová jáma měla obdélný tvar typický pro kostrový pohřeb. Uvažovat o tom je možné u hrobů H71 a H97, ve kterých byla keramika uložena na třech hromádkách. Tvar urny, se podařilo určit u 30 hrobových celků. Jedná se o amfory, hrnce a dvojkónické nádoby. Amforovité nádoby na pohřebišti náležely v pěti případech mužskému pohřbu, v pěti ženskému a jednou pohřbu dítěte. Souvislost mezi pohřby mužů a užitím okřínu jako urny, o které se někdy uvažuje, by mohly podpořit i dva případy z pohřebiště v Přáslavicích. Stejně jako na pohřebišti v Moravičanech se jedná o hroby vybavené větším množstvím nádob. V Přáslavicích bylo dušníkem opatřeno 13 uren, časově tyto hroby reprezentují celý úsek trvání pohřebiště. Ve 21 případech se v Přáslavicích objevilo překrytí urny. Nejčastěji se objevuje kombinace dvojkónická nádoba jako urna překrytá některým typem mísy (5 případů). Maximální počet nádob doložených v hrobovém celku je 9 kusů. Největší množství celků s větším počtem nádob náleží stupni BD, který ale současně představuje těžiště užívání pohřebiště. Ve 22 hrobech, které obsahovaly pět a více nádob, bylo uloženo 45,7% keramiky z celého pohřebiště. Souvislost mezi pohlavím a množstvím keramické výbavy se na pohřebišti neprokazuje. Nápadné typologické rozdíly v keramice mezi mužskými a ženskými hroby se také nevyskytly.