V originále
Text se zabývá Franklovým konceptem nevědomé religiozity v díle: Nevědomý Bůh, což byla dizertace z filosofie v oboru psychologie. Religiozita, i nevědomá, je pro Frankla bytostně existenciální, čímž se Frankl hlásí k existenciálním trendům ve filosofii. Nevědomý Bůh promlouvá ve svědomí a ve snech. Příspěvek se dále zabývá současným pojmem religiozita, formuluje znaky zdravé religiozity (B. Grom) a pokouší se je aplikovat společně s logoterapií na autentický duchovní život současného člověka, přičemž hranice mezi konfesijně věřícím a nevěřícím se nevyostřuje, ba právě naopak.
Anglicky
The article deals with the idea of logotherapy of V. E. Frankl and with the basic priciples of his method try to catch the elementary esence of the logotherapy and use it for spiritual life. Spiritual life is understand as oppeness to life and the meaning, which is offered to man in each moment of his/her life. The study occupy with the difference between spiritual, medical and psychotherapeutic care about men. It try to define a concept of conscience in a logotherapeutic meaning, because conscience is according to logotherapy the place where the transcendental (God) speaks.