V originále
Nozologické jednotky, u kteýrch používáme velmi často polyfarmakoterapie, je bipolární a psychotická deprese a farmakorezistentní schizofrenie. Ve všech těchto indikacích je málo kontrolovaných dvojitě slepých studií. Dalším aspektem je nástp atypických antipsychotik. U bipolární deprese jsou stabilizátory, event. jejich kombinace, dostačující pouze u mírné deprese, u závažnějších depresí saháme přechodně ke kombinaci s antidepresivem, u rezistentní a psychotické deprese ke kombinaci s atypickým antipsychotikem. U farmakorezistentní schizofrenie se postupně upouší od augmentačních strategií ( lithim a antikonvulziva) a více se využívá kombinací antipsychotik s rozdílným a vzájemně se doplňujícím farmakologickým profilem. K těmto bychom však neměli sáhnout dříve, než vyzkoušíme monoterapii klozapinem.
In English
Polypharmacotherapy is very frequently used in the bipolar and psychotic depression and in the pharmacoresistant schizophrenia. For all these indications only a few dcontrolled double-blind studies are available. Emergence of atypical antipsychotics represents another aspect of the problem. In the bipolar depression, mood stabilizers or their combinations are adequeate for mild depression only. In more severe depression the transitory use of combinations with antidepressants is recommended, in resistant and psychotic depression combinations with atypical antipsychotics can be temporally used. In pharmacoresistant schizophrenia the augmentation strategies (lithium, anticonvulsants) are not applied very often, the combinations of several antipsychotics with different and mutually complementary pharmacological profile have been employed more frequently. Such combinations should be used after a trial of monotherapy with clozapine.