Na VÚZD v Brně běží studie rodin a jejich dětí, v níž se zkoumají podmínky jejich života v souvislosti se zdravotním stavem rodičů a vývojem dětí(mezinárodní projekt ELSPAC).Participuje zde přes 3500 rodin, jejichž společnou charakteristikou je trvalé bydliště v Brně a narození dítěte ve vymezeném období 16 měsíců v r.1991-92. V té době bylo matkám 25,5 a otcům 28,7 let. V jejich zdravotní anamnéze byl mj.sledován výskyt alergií.Celkem 25 % rodičů uvedlo, že má alergii (22,2% z 3354 otců a 27,6 % z 3425 matek), ženy byly postiženy častěji. Rozdíly byly i v údajích o zdrojích alergií: muži uváděli 1,59krát častěji přecitlivělost na prach a 1,55krát na pyl, ženy 1,45krát častěji na hmyzí bodnutí a 1,87krát na něco jiného. Dále bylo vyjmenováno 9 nejčastějších alergických příznaků a dotazovaní se vyjadřovali, zda jimi v posledních 2 letech trpěli. Na postižené muže připadalo v průměru 1,9 těchto příznaků,na ženy 2,2. Sledována byla rovněž řada dalších chronických neduhů. Šetřili jsme, zda se u alergiků vyskytují stejně často jako u nealergiků.Více je zřejmé, že alergie byla častěji asociována s neduhy u žen. Z uvedeného plyne, že alergie je rizikovým faktorem v epidemiologii nejrozšířenějších chronických potíží a chorob, s výraznějšími rysy působení u žen.Tato okolnost by měla být dalším impulsem k všestranné prevenci a včasnému léčení alergií, stejně jako k větší pozornosti a úpravám prostředí i životního stylu.