VEČEŘA, Pavel. Tři české deníky v období pomnichovské a druhé republiky. In Sociální studia 4. Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Brno: Masarykova univerzita. 154 pp. ISBN 80-210-2222-1. 1999.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Tři české deníky v období pomnichovské a druhé republiky
Authors VEČEŘA, Pavel.
Edition Brno, Sociální studia 4. Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity, 154 pp. 1999.
Publisher Masarykova univerzita
Other information
Original language Czech
Type of outcome Proceedings paper
Field of Study 60101 History
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Organization unit Faculty of Social Studies
ISBN 80-210-2222-1
Keywords (in Czech) druhá republika – druhorepubliková žurnalistika – Lidové noviny
Tags Reviewed
Changed by Changed by: PhDr. Pavel Večeřa, Ph.D., učo 17813. Changed: 9/2/2011 15:50.
Abstract
V kontextu tří analyzovaných listů lze rozlišovat na jedné straně deník Venkov a na straně druhé raníky Lidové noviny a Právo lidu (Národní práce). Jejich politická a ideologická orientace, stejně jako hodnotové systémy, které se promítaly v jejich poměru ke konzervativně autoritativnímu charakteru druhé republiky, byly velmi odlišné. Zatímco intelektuální a politicky liberální Lidové noviny a reformě socialistické Právo lidu (Národní práce) byly hluboce zakotveny v demokratismu první republiky, stal se Venkov reprezentantem ducha nového režimu. Pozice analyzovaných listů byla komplikovanější především v poměru k dominantnímu sousedu, nacistickému Německu. V tomto ohledu uplatňovaly všechny tři listy spíše „defensivní strategii“. Venkov přitom zastupoval pozici egoisticky směřovaného obranného nacionalismu. Lidové noviny a Právo lidu (Národní práce) si byly vědomé nutné opatrnosti, která vyplývala z bezmocné situace zbytkového Československa. Navzdory tomu se však snažily o zastřenou obranu své dosavadní ideologie. Zvýšené vědomí zodpovědnosti v poměru ke státu a pocit vzájemné, z poznání kritické situace vlastního národa vyplývající solidarity, bylo společným rysem analyzovaných listů.
PrintDisplayed: 18/4/2024 05:41