Jsou třídy na úsvitu jednadvacátého století definitivně pohřbené? Třídní versus anti-třídní teorie a analýza

KATRŇÁK, Tomáš. Jsou třídy na úsvitu jednadvacátého století definitivně pohřbené? Třídní versus anti-třídní teorie a analýza (Are Social Classes Really Dead at the Beginning of the 21st Century? Class versus Anti-class Theory and Analysis). Politologický časopis. 2004, vol. 11, No 1, p. 52-71, 21 pp. ISSN 1211-3247.

Basic information

• Original name: Jsou třídy na úsvitu jednadvacátého století definitivně pohřbené? Třídní versus anti-třídní teorie a analýza
• Name (in English): Are Social Classes Really Dead at the Beginning of the 21st Century? Class versus Anti-class Theory and Analysis
• Authors: KATRŇÁK, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor).
• Edition: Politologický časopis, 2004, 1211-3247.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50000 5. Social Sciences
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: URL
• RIV identification code: RIV/00216224:14230/04:00010004
• Organization unit: Faculty of Social Studies
• Keywords in English: social classes; class theroy; class analysis; inequality
• Tags: class analysis, class theroy, inequality, social classes
• Tags: Reviewed

Abstract

Cílem stati je představit jednotlivé diskuse obhájců a odpůrců tříd a ukázat jejich vyústění na úsvitu jednadvacátého století. Na obecné rovině můžeme říci, že v každé z těchto diskusí se vede spor o to, zdali jsou současné sociální nerovnosti stále ještě třídně podmíněné či už nikoliv. Zastánci tříd hovoří o třídní podmíněnosti, i když připouštějí, že k jistému oslabení významu tříd v poslední třetině dvacátého století dochází. Odpůrci tříd sice netvrdí, že by se nerovnosti v současných západních společnostech zmenšovaly, nicméně ukazují, že se proměňuje jejich povaha. Nemáme již co do činění s nerovnostmi třídními, ale nerovnostmi jiného druhu. Jsou socioekonomické nerovnosti odrazem třídních pozic, nebo jsou důsledkem individuálních sklonů a zálib, bez vztahu k třídní pozici člověka? To je obecná otázka, která se jako červená niť vine všemi diskusemi.

Abstract (in English)

From the beginning of social thinking, social class has been used as an explanatory factor for social phenomena in both the Marxist and Weberian traditions. However, many sociologists have pointed out that during the second half of the twentieth century and especially at the beginning of the nineteen nineties the usefulness of social classes in explaining social phenomena is declining. This article presents three debates on class analysis from sociological journals in the nineties. The debates outline two opposing arguments. The first is the acceptance of the death of class argument and the conceptualisation of contemporary socio-economic inequalities in terms of a status-based society. The second is the rejection of the death of class argument and the conceptualisation of contemporary socio-economic inequalities in terms of a new language of class. The question remains as to which of these arguments will be more persuasive for sociology in the next decade.

Links

• MSM 142300002, plan (intention): Name: Děti, mládež a rodina v transformaci (Acronym: MLADĚRO)

Investor: Ministry of Education, Youth and Sports of the CR, Children, Youth and Family in Transition