Detailed Information on Publication Record
2004
Partitivité
SCHEJBALOVÁ, ZdeňkaBasic information
Original name
Partitivité
Name (in English)
Partitivity
Authors
SCHEJBALOVÁ, Zdeňka (203 Czech Republic, guarantor)
Edition
Linguistica Pragensia, Praha, Academie věd ČR, 2004, 0862-8432
Other information
Language
French
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
60200 6.2 Languages and Literature
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
RIV identification code
RIV/00216224:14410/04:00030615
Organization unit
Faculty of Education
Keywords (in Czech)
partitivita; dělivý člen; genitiv partitivní; románské jazyky
Keywords in English
partitivity; article partitive; partitive genitive; languages romanics
Tags
International impact, Reviewed
Změněno: 30/6/2009 20:25, PhDr. Zdeňka Schejbalová, Ph.D.
V originále
La notion de partitivité apparait déja de le systeme casuel indoeuropéen sous la forme du génitif partitif. Lors de l évolution divergeante des langues indoeuropéennes quelques unes passent a l expression analytique et le génitif partitif est remplacé par une tournure périphrastique, ablatif avec la préposition de, d autres langues commencent a utiliser l accusatif. Progressivement, le génitif partitf disparait dans la plupart des langues indoeuropéennes. Dans les langues slaves et baltiques l usage du génitif partitif s est conservé jusqu a la langue contemporaine. Les langues romanes ont transformé le systeme déictique latin d une facon radicale. L expression de la partitivité a l aide de la construction de + substantif passe du latin vulgaire dans la plupart des langues romanes. La preuve en est le fait que l article partitif ou un phénomene comparable rendant la partitivité existe dans le systeme morphologique de 5 langues romanes: francais, italien, sarde, provencal et gallicien. Le portugais et l espagnol rendent la partitivité par l article zéro.
In Czech
Pojem partitivita (částečnost) se objevuje již v indoevropském deklinačním systému ve formě genitivu s významem partitivním. Během divergentního vývoje indoevropských jazyků některé z nich přešly k analytickému vyjádření a genitiv partitivní je nahrazován opisným výrazem - předložkou de s ablativem, jiné nahradily genitiv partitivní akuzativem. Postupně tedy genitiv partitivní ve většině indoevropských jazyků zanikl. Ve slovanských a baltských jazycích se funkčnost genitivu partitivního uchovala až do současného jazyka. Románské jazyky deiktický systém latiny přebudovaly výrazným způsobem. Vyjádření partitivnosti pomocí předložkového spojení de + podstatné jméno přechází z lidové latiny do většiny románských jazyků. Svědčí o tom i fakt, že dělivý člen či srovnatelný jev vyjadřující partitivnost se vyskytuje v morfologickém systému 5 románských jazyků: francouzštině, italštině, sardštině, provensálštině a španělském dialektu: galicijštině. V portugalštině a španělštině se partitivnost formálně projevuje nulovým členem.
In English
The notion partitivity already appears in the Indo European declination s system in the genitive form with the partitive sense. During the divergent evolution of Indo European languages, some of them are coming to the analytical expression and the partitive genitive is replaced by the periphrastic locustion, the preposition de with the ablative, others replaced the partitive genitive by the accusative. So successively the partitive genitive died away in most of Indo-European languages. His functionality was saved in the contemporary language of Slavic and Baltic languages. The Romanic languages markedly reconstructed the Latin deictic system. The expression of the partitivity through the use of the prepositional union de+noun pass from the vulgar Latin to most of the Romanic languages. This also proves the fact that the partitive article or some comparable phenomenon, which expresses the partitivity, exists in the morfologic systems of the 5 Romanic languages: French, Italian, Sardinian, Provencal and Galician. In Portuguese and Spanish the partitivity is express formally through the zero article.