Partitivité

SCHEJBALOVÁ, Zdeňka. Partitivité (Partitivity). Linguistica Pragensia. Praha: Academie věd ČR, 2004, XIV, No 1, p. 21-31, 10 pp. ISSN 0862-8432.

Basic information

Original name

Partitivité

Name (in English)

Partitivity

Authors

SCHEJBALOVÁ, Zdeňka (203 Czech Republic, guarantor)

Edition

Linguistica Pragensia, Praha, Academie věd ČR, 2004, 0862-8432

---

Other information

Language

French

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

60200 6.2 Languages and Literature

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

RIV identification code

RIV/00216224:14410/04:00030615

Organization unit

Faculty of Education

Keywords (in Czech)

partitivita; dělivý člen; genitiv partitivní; románské jazyky

Keywords in English

partitivity; article partitive; partitive genitive; languages romanics

Tags

article partitive, languages romanics, partitive genitive, partitivity

Tags

International impact, Reviewed

---

Abstract

V originále

La notion de partitivité apparait déja de le systeme casuel indoeuropéen sous la forme du génitif partitif. Lors de l évolution divergeante des langues indoeuropéennes quelques unes passent a l expression analytique et le génitif partitif est remplacé par une tournure périphrastique, ablatif avec la préposition de, d autres langues commencent a utiliser l accusatif. Progressivement, le génitif partitf disparait dans la plupart des langues indoeuropéennes. Dans les langues slaves et baltiques l usage du génitif partitif s est conservé jusqu a la langue contemporaine. Les langues romanes ont transformé le systeme déictique latin d une facon radicale. L expression de la partitivité a l aide de la construction de + substantif passe du latin vulgaire dans la plupart des langues romanes. La preuve en est le fait que l article partitif ou un phénomene comparable rendant la partitivité existe dans le systeme morphologique de 5 langues romanes: francais, italien, sarde, provencal et gallicien. Le portugais et l espagnol rendent la partitivité par l article zéro.

In Czech

Pojem partitivita (částečnost) se objevuje již v indoevropském deklinačním systému ve formě genitivu s významem partitivním. Během divergentního vývoje indoevropských jazyků některé z nich přešly k analytickému vyjádření a genitiv partitivní je nahrazován opisným výrazem - předložkou de s ablativem, jiné nahradily genitiv partitivní akuzativem. Postupně tedy genitiv partitivní ve většině indoevropských jazyků zanikl. Ve slovanských a baltských jazycích se funkčnost genitivu partitivního uchovala až do současného jazyka. Románské jazyky deiktický systém latiny přebudovaly výrazným způsobem. Vyjádření partitivnosti pomocí předložkového spojení de + podstatné jméno přechází z lidové latiny do většiny románských jazyků. Svědčí o tom i fakt, že dělivý člen či srovnatelný jev vyjadřující partitivnost se vyskytuje v morfologickém systému 5 románských jazyků: francouzštině, italštině, sardštině, provensálštině a španělském dialektu: galicijštině. V portugalštině a španělštině se partitivnost formálně projevuje nulovým členem.

In English

The notion partitivity already appears in the Indo European declination s system in the genitive form with the partitive sense. During the divergent evolution of Indo European languages, some of them are coming to the analytical expression and the partitive genitive is replaced by the periphrastic locustion, the preposition de with the ablative, others replaced the partitive genitive by the accusative. So successively the partitive genitive died away in most of Indo-European languages. His functionality was saved in the contemporary language of Slavic and Baltic languages. The Romanic languages markedly reconstructed the Latin deictic system. The expression of the partitivity through the use of the prepositional union de+noun pass from the vulgar Latin to most of the Romanic languages. This also proves the fact that the partitive article or some comparable phenomenon, which expresses the partitivity, exists in the morfologic systems of the 5 Romanic languages: French, Italian, Sardinian, Provencal and Galician. In Portuguese and Spanish the partitivity is express formally through the zero article.