Detailed Information on Publication Record
2004
Tectonics of the Prague Synform: a hundred years of scientific discussion
MELICHAR, RostislavBasic information
Original name
Tectonics of the Prague Synform: a hundred years of scientific discussion
Name in Czech
Tektonika pražského synklinoria: jedno sto let vědeckých diskusí
Authors
MELICHAR, Rostislav (203 Czech Republic, guarantor)
Edition
Krystalinikum, Brno-Stuttgart, Moravské zemské muzeum, 2004, 0454-5524
Other information
Language
English
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
10500 1.5. Earth and related environmental sciences
Country of publisher
Czech Republic
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
RIV identification code
RIV/00216224:14310/04:00010865
Organization unit
Faculty of Science
Keywords in English
Barrandian; Lower Paleozoic; thrusting; nappes
Tags
Tags
International impact, Reviewed
Změněno: 25/6/2007 19:14, doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.
V originále
Alpine-style deformation in central Bohemia has been known since 1907, but the idea of Barrandian nappe structures was only resurrected in 1999. Four main arguments for the presence of nappe structures are: 1. The duplication of the stratigraphic sequences along thrusts; 2. Flat-and-ramp geometry of the thrusts (with large bedding-parallel detachments); 3. Top-to-the southsoutheast (SSE) movement on detachment thrusts; 4. Tectonic juxtaposition of different facies. The upper allochthonous unit is characterized by shallow-water facies and the lower allochthonous unit consists mostly of deep facies (black shales). The lower to middle Ordovician rocks are autochthonous. The thrusting age is probably Frasnian (app. 380 Ma), the synformal structure was formed during the Lower Carboniferous.
In Czech
V článku je diskutována tektonika tzv. pražského synklinoria/pánve barrandienu (ordovik až devon) z hlediska možné autochtonity i alochtonity. Autochtonnost byla prokázána na periferii pražského synklinoria pro vrstevní sled spodního a stedního ordoviku až po bázi bohdaleckého souvrství vzhledem k existenci jednotné faciální oblasti komárovského vulkanického komplexu (diabasy a diabasové tufy). V jeho jižním pokračování leží roj příbramských diabasových žil, které je možno považovat za přívodní dráhu povrchových vulkanitů komárovského komplexu. Severojižní protažení komplexu a severojižní směr diabasových žil ukazují na východozápadní extenzní režim ve spodním až středním ordoviku, což je v rozporu s tradovanou představou riftogenní příkopové geneze pražské pánve ve směru VSV-ZJZ. Více tektonicky postižené alochtonní jádro pražského synklinoria je od autochtonního podloží odděleno významným vrstevním odlepením (intraformační zlom). Hlavními znaky alochtonní stavby jsou: vrstevně-stupňovitá geometrie dílčích násunových zlomů (tachlovický a očkovský zlom), na kterých dochází ke stratigrafickému zdvojení i inverzi stratigrafického sledu, dále jednotná vergence hlavních tektonických pohybů od SZ k JV a výrazné sblížení odlišných facií v bohdaleckém souvrství, na bázi siluru a ve spodním siluru. Zejména těsný styk izochronních facií subaerických tufů (souše) a graptolitových břidlic z anoxického marinního prostředí v okolí Svatého Jana pod Skalou dokládá značnou velikost tektonických pohybů. Tektogenezi pražského synklinoria lze rozdělit do dvou etap. Během první, kompresní, projevující se již v givetu zmnou karbonátové sedimentace v sedimentaci distálního flyše, došlo pravdpodobně ve frasnu ke vzniku násunové stavby včetně pozorovaného sblížení facií. Druhá fáze, zřejmě spodnokarbonská vedla ke vzniku mísovité deprese pražského synklinoria.
Links
| IAA3013406, research and development project |
| ||
| MSM 143100004, plan (intention) |
|