Koncentrační kabinet Károlye Huszára v Maďarsku - naplnění představ Dohody?

TÓTH, Andrej. Koncentrační kabinet Károlye Huszára v Maďarsku - naplnění představ Dohody? Slovanský přehled. Praha: Historický ústav AV ČR, 2004, roč. 90, č. 4, s. 545-580, 35 s. ISSN 0018-2583.

Základní údaje

• Originální název: Koncentrační kabinet Károlye Huszára v Maďarsku - naplnění představ Dohody?
• Název česky: Koncentrační kabinet Károlye Huszára v Maďarsku - naplnění představ Dohody?
• Název anglicky: The "Concentrating" Cabinet of Károly Huszár in Hungary - Impletion of the Ententes Plans?
• Autoři: TÓTH, Andrej (203 Česká republika, garant).
• Vydání: Slovanský přehled, Praha, Historický ústav AV ČR, 2004, 0018-2583.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: Hungary; concentrating cabinet of the prime minister Károly Huszár; Paris Peace Conference; policy of Entente toward Hungary; Friedrich's administration; sharply divided Hungarian society; counter-revolutionary regime; counter-revolutionary political mood; gradual establishment of the semi-authoritarian regime; interwar period
• Štítky: counter-revolutionary political mood, counter-revolutionary regime, Friedrich's administration, Hungary, interwar period, Paris Peace Conference, sharply divided Hungarian society

Anotace

Koncentrační kabinet ministerského předsedy Károlye Huszára, který vzešel za zprostředkování britského diplomata Sira George Russel Clarka na maďarské vnitropolitické scéně, byl založen na širší politické platformě a reprezentoval tak důvěryhodného partnera pro Dohodu. Nicméně Huszárova vláda pokračovala v politice Friedrichovy administrativy, která nebyla Dohodou uznána. I když byl Huszárův vládní kabinet "koncentrační", co bylo podmínkou uznání nové maďarské vlády dohodovými mocnostmi a současně i pozvání Maďarska na pařížskou mírovou konferenci, nepřispěla nová budapešťská vláda ke sblížení ostře rozdělené maďarské společnosti a k eliminaci nedemokratických prvků nastupujícího kontrarevolučního režimu v zemi. Huszárův kabinet naopak přispěl ke konzervaci kontrarevoluční politiky v zemi preferující pouze jednu politickou linii na úkor politických proudů "zprofanovaných" v průběhu revolučních obratů posledních měsíců, tj. nejen v průběhu "revoluce rudé" na jaře 1919, ale rovněž během "revoluce chryzantémové" na podzim 1918. Huszárova vláda tak výrazně přispěla k upevnění základů meziválečné poloautoritativní epochy dějin tzv. "hothyovského" Maďarska. Upevnění pozic nedemokratických sil v poválečném Maďarsku však velkým dílem umožnil právě tacitus consensus Dohody k deformovaným projevům nového režimu v Maďarsku.

Anotace anglicky

The concentrating cabinet of the prime minister Károly Huszár which emerged under the mediation of British diplomat Sir George Russel Clark was based on broader political platform and represented also a trustful political partner of the Entente. Nevertheless, the Huszár's cabinet continued the policy of the Friedrich's administration which was not recognized by Entente. Even if the Huszár's cabinet was "concentrating" what was a precondition of its recognition by Entente and of the Hungary's invitation to the Paris Peace Conference it did not contribute to the rapprochement of sharply divided Hungarian society and to elimination of non-democratic elements from the coming counter-revolutionary regime in the country. Huszár's cabinet contributed to conservation of counter-revolutionary political mood in the country preferring only one part of political system at the expense of political trends which profaned themselves in the recent revolutionary turns not only in the "red revolution" in the spring of 1919 but also during so called "chryzantemum revolution" in the fall of 1918 supported the gradual establishment of the semi-authoritarian regime in the interwar period known as "horthyist" Hungary. Unfortunately the progress of nondemocratic forces in Hungary was also enabled by tacitus consensus of the Entente toward their deformed manifestations.