Příspěvek se věnuje vztahům školy a rodiny v několika dimenzích. Zaznamenává postavení rodičů vůči škole v jeho legislativním a programovém rámci a v jeho faktické realizaci, zabývá se možnostmi prosazování zájmů rodičů ve škole a otevřeností školy vůči rodičům a širší veřejnosti a dává v úvahu potencialitu školy jako místa celoživotního učení a jako místa, jež může přispívat k dobrému fungování rodin.