D 2004

La négation et le C.O.D. massif ou abstrait

SCHEJBALOVÁ, Zdeňka

Basic information

Original name

La négation et le C.O.D. massif ou abstrait

Name in Czech

Zápor a jména látková a abstraktní v pozici předmětu ve francouzštině

Name (in English)

The negation and the massive and abstract nouns in position of object in French

Authors

SCHEJBALOVÁ, Zdeňka (203 Czech Republic, guarantor)

Edition

1. vyd. Ostrava, SPFFOU - Studia romanistica 4, p. 71-86, 16 pp. 2004

Publisher

FF Ostravské univerzity

Other information

Language

French

Type of outcome

Stať ve sborníku

Field of Study

60200 6.2 Languages and Literature

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

RIV identification code

RIV/00216224:14410/04:00030929

Organization unit

Faculty of Education

ISBN

80-7042-674-8

Keywords (in Czech)

zápor; látková jména; abstraktní jména, francouzština, vývoj

Keywords in English

negation; object; massif; abstract; French; evolution
Změněno: 2/4/2010 14:58, PhDr. Zdeňka Schejbalová, Ph.D.

Abstract

V originále

L évolution de la négation suivie par les noms massifs ou abstraits du IXe au XXe siecle.L emploi des particules négatives "ne-point" prédomine jusqu'au XIXe siecle ou les particules "ne-pas" prennent le dessus.

In Czech

Od IX. do XIII. století má zápor dvě varianty: neutrální a zesílenou. Neutrální zápor se skládá ze samotné záporové částice ne, která ovšem nepředpokládá užití předložky de v postavení před látkovými jmény v záporu. Když je však záporka ne posílena jinými částicemi jako ne - point, ne - pas, je podstatné jméno v záporu uvozeno předložkou de. Zesilující záporky point, pas, si totiž uchovávají svůj původní substantivní charakter. Předložka de tedy opět slouží jako spojovací prvek mezi dvma podstatnými jmény. Až do XIX. století záporné částice ne - point, kdy se zesilující funkce záporky point postupně zneutralizovala a gramatikalizovala, převažují na úkor ne - pas před podstatnými jmény, která jinak v kladné konstrukci vyžadují jako determinant dělivý člen. Záporka point se tedy vztahuje spíše ke jménm látkovým i abstraktním, protože sama o sobě vyjadřuje minimální množství. Od XVII. století se pravidelně objevuje dělivý len v částeném záporu, na rozdíl od absolutního záporu, kde je pravidlem užití předložky de.