Stylistika, stylizace a spisovnost

KRČMOVÁ, Marie. Stylistika, stylizace a spisovnost (Stylistics, stylization and language standards). In Spisovnost a nespisovnost. zdroje, proměny a perspektivy. 1st ed. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, p. 18-21. ISBN 80-210-3568-4.

Basic information

• Original name: Stylistika, stylizace a spisovnost
• Name in Czech: Stylistika, stylizace a spisovnost
• Name (in English): Stylistics, stylization and language standards
• Authors: KRČMOVÁ, Marie (203 Czech Republic, guarantor).
• Edition: 1. vyd. Brno, Spisovnost a nespisovnost. zdroje, proměny a perspektivy. p. 18-21, 4 pp. 2004.
• Publisher: Masarykova univerzita v Brně

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Proceedings paper
• Field of Study: 60200 6.2 Languages and Literature
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• RIV identification code: RIV/00216224:14210/04:00012062
• Organization unit: Faculty of Arts
• ISBN: 80-210-3568-4
• Keywords in English: sylistics; stylization; language standard
• Tags: language standard, stylization, Sylistics

Abstract

Stylistická teorie se obvykle problému spisovnosti vyhýbá. Důvodem může být to, že sama otázka spisovnosti není pro daný jazyk a jeho lingvistický popis prioritní (tak nap. v anglické stylistice), nebo to, že se mlčky předpokládá zaměření stylistiky na texty veřejné komunikace, v nichž se vědomá volba výrazových prostředků děje v rámci spisovného jazyka a vše, co jeho rámec překračuje, je chybou (ve věcných textech) nebo aktualizací výrazu, tedy záměrným vytvářením specifické stylové hodnoty (v textech uměleckých); tento pohled stojí i u základu funkční stylistiky, na niž navazujeme dodnes. V didaktické aplikaci oboru je takové omezení samozřejmostí, protože škola učí užívat spisovného jazyka ve všech typech veřejné komunikace, které jsou žákům přiměřené. Soukromé komunikaci, kde není spisovný projev oekáván, škola neučí a doufejme nikdy učit nebude. Stylistika jako věda není oborem preskriptivním, ale je založena na analýze stavu užívání jazyka v nejrůznjších textech jistého období a následném zobecnění zjištěných fakt. V dnešní jazykové situaci je nepochybné, že zúžení jazykového základu pro stylizaci jen na spisovný jazyk a odmítání nebo specifické hodnocení všeho, co jej přesahuje, není reálné. Je tomu tak jak pro uvolnění hranic spisovnosti ve všech jazykových rovinách, tak pro stále širší okruh textů, kterými se obor zabývá. Omezení na spisovný jazyk by mohlo vyhovovat pouze pro veřejné texty věcné, a to ještě jen pro ty primárně psané a souasně takové, kde je norma stylizace stabilní (texty administrativní nebo odborné), nevyhovuje však pro ostatní oblasti lidské jazykové komunikace, pedevším pro texty mluvené a texty soukromé povahy, kde není spisovnost předpokládána a kde je čist spisovný projev sice možný, ale krajně nepravděpodobný. Jedině přijmeme-li ve stylistice jako jazykový materiál pro stylizaci celý národní jazyk, a to nejen hotové prostředky, ale i potence jazyka, můžeme styl text studovat a popisovat. Spisovnost v opozici k nespisovnosti je pak jen jedním typem polárně chápaných příznaků, s nimiž obor pracuje.

Abstract (in English)

Theory of style usually tries to avoid the problem of the standard vs the substandard. One reason for this attitude may be that this need not be a priority problem for the particular language and its linguistic description (eg in English stylistics) or stylistics is supposed to deal with public texts, in which standard means of expression are expected and a deviation from this expectation is regarded as a fault (in non-fiction) or as a specific means of foregrounding (in fiction), which is also a starting point of functional linguistics. This limitation applies also to teaching process, because schools focus on teaching how to use standard language in all types of public communication (as distinct from private communication where standard language is not expected; hopefully this will never become a part of school curricula). Stylistics as a scholarly discipline is not based on prescription but on analyses of usage in various texts and on subsequent generalization of the facts. In present-day situation it is undoubtedly unrealistic to limit stylization to standard language only. The exception could perhaps be relatively stabilized and primarily written texts belonging to non-fiction, but this does not apply to other spheres of communication in the sphere of spoken and private communication, use of standard language is possible, but highly unlikely. Style can be studied and described only on the basis of all varieties of the particular language, including potential phenomena. The opposition the standard vs the substandard is thus only one of possible distinctive features used in stylistics.

Links

• GA405/02/0349, research and development project: Name: Kontrastivní studium věcných textů

Investor: Czech Science Foundation, A contrastive study of non-fiction (expository) texts